Nemocnice jsou zoufale přetížené a na mnoha místech už se nestíhají starat o všechny pacienty tak, aby jim poskytli maximální možnou péči. Připouští to i ministr zdravotnictví Jan Blatný, který to přitom dosud vehementně odmítal. Ovšem vyjádření primářů z jednotek intenzivní péče už se nedají přeslechnout. Lůžka jsou nedostatkovým zbožím a na ta “nejluxusnější” se zkrátka dostane pouze někdo. Ideálně ten, kdo má největší šanci na přežití. Selekce pacientů, takzvaná triáž, v praxi už nějakou dobu funguje.
Prý běžná věc
“Každá vyspělá země má nachystaný systém na dobu, kdy dojde kapacita péče,” upozornil na tiskové konferenci šéf anesteziologické společnosti a náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý. Narážel tak na dokument s doporučeními, kterými se mají lékaři řídit v momentě, kdy jejich nemocnice nemají dostatečné kapacity.
Zástupci ministerstva zdravotnictví se stále snaží situaci zlehčovat tím, že selekce pacientů je něčím normálním a probíhá i v běžných dobách. Mají tím na mysli, aby lékař při přijetí pacienta posoudil jeho stav a neposkytoval mu zbytečnou léčbu, která už mu nedokáže pomoci. Současný stav je ale přeci jen trochu jiný, což je dáno především tím, že pacientovi taková péče ani poskytnout nejde, protože nedostačují kapacity.
Selektujeme na férovku
Podle dokumentu musí lékař přijmout pacienta vyžadujícího neodkladnou péči, i kdyby tím bylo překročeno “únosné pracovní zatížení”. Teprve následně se musí řešit co s ním. V současné době je to především převoz do jiného zařízení. Jenže nemocnice se začínají rychle plnit po celé zemi a podle některých hlasů začíná kolabovat i systém převozů. Lékaři se také nesmí rozhodovat pouze na základě věku, tedy předpokládané doby dožití. Zásadní je předpokládaný výsledek klinické péče.
“Nemá to kvalitní řešení. Musíme improvizovat, přeposílat pacienty jinam, musíme lidi selektovat. Ano, pojďme si to říct ‚na férovku‘, selektování pacientů existuje, ano, pane ministře, jinak to nejde,” uvedl v České televizi Martin Straka, primář covidového oddělení Nemocnice Sokolov.
Už dříve se v tomto smyslu vyjádřil také primář interny chebské nemocnice Stanislav Adamec. “Jsme nuceni již selektovat pacienty, které na intenzivní péči dáme a které necháme na standardním oddělení prakticky umírat na těžký covidový zápal plic.“
Jak to funguje v praxi
Lékaři musí v současné době několikrát denně čelit téměř neřešitelným situacím. Obvykle na jednotku intenzivní péče dorazí několik pacientů v kritickém stavu. Prakticky vždy je to více, než kolik je zrovna k dispozici volných lůžek. Tehdy musí lékaři velmi pečlivě volit, komu dají v okamžité léčbě přednost. Pochopitelně čerpají z vyšetření, ale také ze svých zkušeností.
Stává se, že lékař rozhodne o přeložení pacienta z lůžka intenzivní péče, který se už zlepšuje, ale ještě by tam za normálních okolností zůstal, do standardní péče. Na uvolněné místo putuje některý z kritických pacientů. Vzhledem k vysoké smrtnosti, která v této fázi onemocnění už panuje, se ale často stává i to, že se lůžko uvolní úmrtím některého z pacientů.
Foto: Shutterstock