Už před několika měsíci lékaři opatrně naznačovali, že průběh nemoci Covid-19 může mít velkou souvislost s tím, jakou krevní skupinu ten který pacient má. A vzhledem k tomu, že jsme o koronaviru věděli jen velmi málo, několik vědeckých týmů se této příležitosti chopilo. Nyní předkládají výsledky, které původní hypotézu potvrzují a navíc prozrazují, kteří lidé jsou vůči covidu nejodolnější.
Hned dvě vědecké studie prokázaly, že u lidí s krevní skupinou 0 je menší pravděpodobnost, že se u nich nemoc Covid-19 vůbec rozvine. Oproti tomu mezi skupinami A, B a AB v tomto ohledu rozdíl není. Jejich držitelé mohou onemocnět poměrně snadno.
Selhání plic a ledvin hrozí nejvíce u skupiny A a AB
Lidé s krevní skupinou nula mají ale v tomto ohledu i další výhody. Například se u nich ve výrazně menší míře rozvíjí těžký průběh Covidu-19. Neselhávají jim v takové míře orgány a v důsledku toho je pro ně choroba výrazně méně smrtící. To v menší míře platí také pro skupinu B. Naopak se ukázalo, že nejvíce zranitelné jsou vůči koronaviru krevní skupiny AB a A. Potvrdily to dvě na sobě nezávislé studie, které provedla kanadská University of British Columbia a dánská Odense University Hospital. Obě přinesly v zásadě totožné výsledky na základě zkoumání několika tisíc pacientů.
Pokud jde o pacienty s krevní skupinou A nebo AB, obě studie u nich potvrdily, že ve větší míře vyžadují napojení na plicní ventilaci, což v důsledku znamená, že mají vyšší riziko poškození plic. Také musí být častěji připojováni k dialýze, protože u nich dochází k selhání ledvin. Také tento orgán koronavirus ve vážných případech poměrně často napadá.
U těchto pacientů obecně častěji dochází k orgánovému selhání vlivem nemoci Covid-19. Také se ukázalo, že tráví delší čas na jednotkách intenzivní péče.
Důležité zjištění pro lékaře
“Jedinečnou částí naší studie je právě důraz na dopad krevní skupiny u pacientů s Covid-19,” uvedl vedoucí autor kanadské studie z University of British Columbia podle listu Mirror. “Zaměřili jsme se na poškození plic a ledvin a v dalších studiích chceme prozkoumat efekt krevní skupiny v souvislosti s covidem na další orgány.”
Podle vědců je extrémně důležité poznat, jak se koronavirus v určitých situacích chová. To totiž umožní lépe zacílit léčbu, naplánovat kapacity a dopředu se připravit na to, co může přijít. Platí totiž také, že v různých státech jsou krevní skupiny odlišně zastoupeny. To může mít vliv na průběh epidemie i schopnost zdravotnických systémů nápor pacientů zvládat.
Na světě převládá právě krevní skupina nula. Ale například v České republice tomu tak není a nejčastější skupinou je zde právě nejrizikovější A. Typ AB je na světě i v Česku nejméně častý.
Zastoupení krevních skupin v České republice
Na světě převládá právě krevní skupina nula. Ale například v České republice tomu tak není a nejčastější skupinou je zde právě nejrizikovější A. Typ AB je na světě i v Česku nejméně častý.
- Skupina A – 45 % populace
- Skupina 0 – 30 – 35 % populace
- Skupina B – 15 až 20 % populace
- Skupina AB – 5 až 7 % populace
Foto: Freepik
