Když imunolog Jiří Beran před několika měsíci představil více než zajímavé účinky léku Isoprinosine na pacienty s nemocí Covid-19, vzbudil velký zájem, ale zároveň i podezření, zda nejde jen o další z výkřiků, který se nakonec v praxi nepotvrdí. Beranova vyjádření byla až příliš slibná na to, aby v nich mnozí nenacházeli pochybnosti. Imunolog lék vyzkoušel sám na sobě poté, co se koronavirem v první vlně nakazil. Následně doporučil jeho použití také v několika domovech pro seniory, které byly nákazou zasaženy. Všude se přitom ukázaly skvělé výsledky. Úmrtnost po včasném podání léku byla výrazně nižší než u seniorů, ke kterým se nedostal.
Premiérova iniciativa vyšuměla do ztracena
Možná nejlepší na tom všem bylo, že Isoprinosine je na trhu běžně dostupným léčivem. Používá se už desítky let, a také proto je velmi levný. To se však ukázalo být i jeho prokletím. Na světě ho totiž vyrábějí desítky společností zaměřujících se na generika, což zjednodušeně řečeno znamená, že se na něm už nedají vydělat velké peníze. Nikdo tak nezaplatí potřebnou klinickou studii, která by definitivně potvrdila přínos léku pro pacienty s Covidem-19.
Před časem se přitom zdálo, že by se to v České republice mohlo podařit. Jiří Beran se totiž dostal až k premiérovi Andreji Babišovi, kterému celou problematiku představil. Babiš následně sestavil odbornou skupinu, v níž kromě Berana zasedl také epidemiolog Roman Prymula, primářka infekční kliniky nemocnice na Bulovce Hana Roháčová nebo vedoucí klinické skupiny Covid na ministerstvu zdravotnictví Vladimír Černý. “V rámci toho viru jsme měli různé názory, doporučení od remdesiviru přes plaquenil. Teď je na stole isoprinosine a budeme spěchat,” říkal premiér v září.
Hrálo se o to, zda Česká republika provede klinickou studii účinnosti léku Isoprinosine. Vše se zdálo být na dobré cestě, ale jako už mnohokrát, také tato snaha vyšuměla do ztracena. Podle dostupných informací nebyl postupu nakloněn Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Navíc se v odborném týmu objevily animozity mezi jednotlivými členy, respektive mezi Jiřím Beranem a zbylými zástupci. Ti totiž vakcinologa podezírali z toho, že hájí zájmy společnosti Ewopharma, která v České republice Isoprinosine vyrábí. Beran totiž vystupoval na některých jejích konferencích, kde přednášel o účincích tohoto léku. To samé však činili i při jiných příležitostech.
Isoprinosine se používá masově, ale potají
“O žádném takovém klinickém hodnocení v současnosti nemá SÚKL informace,” uvedla ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová na otázku serveru Lidovky.cz, proč její pracoviště neschválilo použití Isoprinosinu pro pacienty s Covidem-19. Přitom připustila, že si je vědoma masivního používání tohoto léku lékaři. Ti však mohou Isoprinosine covidovým pacientům podávat pouze na vlastní odpovědnost. Pokud by se tak náhodou stalo, že by některý z nich na léčbu zareagoval špatně, museli by se zodpovídat.
Právě to je jedním z důvodů, proč se lékaři a nemocnice, které Isoprinosine v masovém měřitku používají, jen nerady k této aktivitě přiznávají. O léku se tak praticky nemluví, přestože je v současnosti jednou z mála skutečně účinných zbraní proti koronaviru. V České republice je lék schválen pro léčbu herpesu, zatímco třeba v Polsku nebo Maďarsku je možné ho oficiálně používat pro léčbu respiračních virových onemocnění, kam spadá také Covid-19.
Foto: Freepik