Líbání je zdravé, jsou při něm spalovány kalorie a přináší nám pocity štěstí. Jak ale vůbec vzniklo? Pojďme si představit ty nejpravděpodobnější teorie o jeho původu a následném rozšíření.
Očichávání bylo nahrazeno dotykem rtů
Člověk je tvor společenský, ale než si někoho pustí k tělu, musí se o něm dozvědět několik informací. Dříve k tomu lidé využívali svůj čich. Ten jim o tom druhém dokázal prozradit celou řadu věcí. Když se naši předci potkali s někým neznámým, navzájem si po obličeji přejížděli nosy a očichávali se. Z toho se prý údajně nakonec vytvořilo tření o rty.
První zmínka o líbání se objevuje ve staroindickém eposu
Zpočátku se tedy nejednalo o činnost, která by měla něco společného s milostným aktem, ale dotek rtů byl spíše druhem pozdravu. Ovšem ze staroindického eposu Mahábhárata, který popisuje události, ke kterým došlo v prvním tisíciletí před naším letopočtem, se dočteme o prvním popisu líbání ve spojitosti s milostným aktem.
Líbání v Evropě a nelibost křesťanů a Japonců
Jak se ovšem tato tradice dostala až do Evropy? Předpokládá se, že za tím stojí Alexandr Veliký. Ten jej totiž údajně „přivezl“ s sebou z Indie. Ať tak či onak, líbání se stalo samozřejmou součástí života. Ovšem několikrát se setkalo s odporem. Líbání se nelíbilo například křesťanům, vždyť spojení „jidášský polibek“ označuje zradu, nikoliv skutek provedený z lásky. Ale křesťané nebyli jediní, komu se to nezamlouvalo. V Japonsku museli být z hollywoodských filmů dlouhou dobu odstraňovány líbací scény.
Líbání je přirozenou součástí života. Polibkem se zdravíme s přáteli i rodinou – a z líbání s partnerem se nám i po letech vztahu podlamují kolena. Umíte si představit, že byste se místo toho s ostatními lidmi navzájem očichávali?
Foto: Shutterstock, zdroj: Psychologytoday, Gadventures
Nenechte si ujít
Pro většinu domácností už účet za vytápění rodinného domu nebo bytu představuje jednu z největších položek z rozpočtu za celý rok. A to je zkrátka problém, který je třeba řešit.
Ceny se dají výrazně srazit
Stát s tím ovšem nic nedělá a jen vesele sleduje, jak tuzemští zákazníci čerpají nejdražší energie z celé Evropy. A co více, ještě jim to chce okořenit tím, že vyhoví nařízení EU, které počítá s tím, že se na domácí vytápění plynovým kotlem a uhlím zavedou emisní povolenky. Bude to znamenat další tisíce korun, které budete muset zaplatit, jak jsme informovali již dříve.
Existují nicméně způsoby, kterými lze za topení výrazně ušetřit, a to klidně i 50 až 70 %. “Pakliže máte radiátory, je potřeba udělat si tepelný izolant. Stačí vám hliníková fólie, kterou radiátory obalíte. Topení bude ohřívat stěnu a fólie odrazí teplo zpět do místnosti,” říká pan Radek z Ostravy.
Ještě lepší je podle něj ale využívat efekt slunečních dní, které přicházejí pravidelně i v zimě. “Jakmile se venku slunce objeví, okamžitě roztáhněte veškeré žaluzie a závěsy a nechte ho do prostoru proudit co nejvíce,” vysvětluje pan Radek. I v zimě vám tak může slunce dům krásně vyhřát. “Nejlepší je to samozřejmě tehdy, pokud máte okna na jih.“
Kontroly nepodceňujte
Když už je topení třeba přeci jen zapnout, dělejte tak s rozmyslem. Nastavte si vyšší teplotu přes den a nižší přes noc. Ideálně potom vytápějte jen ty pokoje, ve kterých se ve dne vyskytujete. Pakliže chcete ušetřit, využívejte jen jednu místnost v domě.
Čtěte také: Zákaz topení tímto dřevem. Kdo ho bude nadále používat, dostane mastnou pokutu
Na čem se naopak šetřit nevyplácí, to jsou pravidelné kontroly kamen, kotle a otopné soustavy. Právě tam může docházet k nejrůznějším ztrátám, pokud něco nefunguje tak dobře, jak by mělo. Pakliže vlastníte kotel na tuhá paliva, můžete využít možnosti nasbírat si v lese klestí a vyrobit si z něj domácí brikety. Tímto způsobem potom můžete vytápět domácnost pohodlně zdarma.
Foto: Shutterstock, Pixabay [...]
Sotva se Česká republika vymanila ze zajetí vysokých cen energií, které mimo jiné vedly k tomu, že zde spousta firem raději ukončila podnikání, respektive k tomu teď přistupují a navíc to znamenalo významnou zátěž pro domácnosti, už se chystají další velké nepříjemnosti.
Jdou tvrdě do lidí
Zatímco energetická krize byla vnějším šokem, na který bylo třeba reagovat a stát to řešil tak, že fakticky lidem energie dotoval, tudíž jim poskytoval peníze na uhrazení účtů, ať už formou příspěvku na bydlení nebo zastropováním cen elektřiny a plynu, dnes se chystáme omezit sami sebe, a to dosti nepochopitelným způsobem.
Už nějakou dobu zde funguje systém emisních povolenek, který se týká výhradně firem. Ty si, zjednodušeně řečeno, musí kupovat povolenky na to, aby mohly vypustit určité množství emisí. S těmito povolenkami se ovšem čile obchoduje a dochází k nejrůznějším manipulacím s cenou. Podle některých názorů to ostatně částečně stálo za vznikem energetické krize.
Namísto toho, aby se Evropská unie konečně poučila a tento systém zrušila, případně přepracovala, rozhodla se ho aplikovat i na samotné domácnosti, a to hned v několika rovinách. Předně se budou platit povolenky za natankované pohonné hmoty, ale také za to, že používáte zdroj vytápění vypouštějící určité emise.
Zkrátka a dobře, pokud máte topení založeno na fosilních palivech, budete mít problém. “Ty mohou výrazně zasáhnout do celkových nákladů na vytápění,” prozradil analytik serveru Ušetřeno, Tomáš Vrňák.
Plynové kotle jsou dost možná minulostí, protože budou příliš drahé.
Je to velká podpásovka
Zcela jednoznačně to odnesou ty domácností, které dodnes k vytápění používají uhlí, byť tak činí v povolených kotlích. Naplňuje se tak prognóza toho, že dalším krokem k likvidaci těchto zdrojů vytápění bude jejich významné zdražení. Dle odhadů se domácnosti vytápějící uhlím zdraží roční náklady až o 9000 Kč.
Jenže pozor, tím to zdaleka nekončí. Úřady již potvrdily, že do kategorie produkující emise zařadí také plynové kotle, jež jsou v Česku velmi rozšířené. Za plyn si tady ročně připlatíte v průměru 5000 Kč, což není vůbec málo.
“Já nerozumím tomu, jakou chorou mysl může něco takového napadnout. Zdražit vlastním lidem topení jen kvůli nějakému úřednímu úkonu, to je prostě síla,” říká pan Tomáš, který je majitelem plynového kotle. “Vždyť jsem na něj ještě před čtyřmi lety dostal dotaci 20 tisíc korun, tak co tohle má znamenat?“
Čtěte také: Čechům chtějí sebrat plynové kotle. Už se to rozjelo, lidé nevěří vlastním očím
Je zcela evidentní, že EU se skrz tuzemské úřady bude snažit na domácnosti tlačit, aby přešly na údajně energeticky efektivní zdroje vytápění. Tím je myšleno především tepelné čerpadlo. Jenže kromě toho, že je drahé, se také ukazuje, že v tuzemských podmínkách nefunguje vždy zdaleka tak dobře, jak se říká.
Foto: Shutterstock [...]
Snaha o docílení bohatství je u řady lidí obrovská. Leckdy se ale vůbec nesetká s úspěchem. Pravdou totiž je, že větší obnos peněz ve společnosti může držet jen určité procento jedinců. Pakliže by všichni lidé měli moc peněz, vedlo by to akorát k inflaci a tomu, že nikdo nebude chtít pracovat.
Co se za to dalo koupit
Přesto se ale alespoň na chvíli můžete cítit jako boháči. V České republice je totiž velmi specifická situace se sběratelstvím. Lidé jsou tu ochotni za nejrůznější vzácné kousky platit doslova horentní sumy. To se v posledních letech ještě více prohloubilo.
Opravdu velký zájem je momentálně o takzvané tuzexové poukázky, kterým se za minulého režimu neřeklo jinak než bony. Tehdy šlo o to, že jste si za tyto poukázky mohli koupit zahraniční zboží v takzvaných Tuzexech. Tyto papírky se tedy cenily zlatem a také se s nimi hojně obchodovalo, takříkajíc vexklovalo.
Taxa ve 2. polovině 80. let byla 5 Kčs za 1 bon, přičemž průměrná mzda Čechoslováka byla kolem 2 tisíc korun měsíčně. A pokud jste chtěli mít pravé džíny z Tuzexu, tak stály zhruba 100 až 120 bonů,” napsal k tomu Český rozhlas.
Takto vypadají odběrní poukazy z Tuzexu.
Může je mít kdokoliv
Potom se na bony úspěšně zapomnělo, avšak po desítkách let začínají mít opět relevanci. Jsou totiž dostatečně staré, aby se o ně zajímali sběratelé. Navíc jich notně ubylo, protože je mnozí vyhodili nebo je skladují v krabici od bot někde na půdě.
Čtěte také: Spořicí účty už zase Čechům prodělávají peníze. Je tu ale možnost, kde se dá pořádně vydělat
Něco takového dnes ale může představovat velký poklad. Obyčejný bon v hodnotě 50 haléřů se totiž nedávno vydražil za neuvěřitelných 1,26 milionu korun. “Ceny ještě porostou, takže je otázkou, zda je prodávat teď nebo ještě třeba deset let počkat,” říká pro server Mix24.cz pan Miloš Páral, který se sběratelství v tomto segmentu věnuje.
Foto: Shutterstock [...]
Mě můžou veškerí líbači maximálně políbit prdel!!!!!!!!!!!!!