Lidé bez očkování na koronavirus budou na hranicích čekat jako za komunismu, varuje ministr Blatný. EU chystá vakcinační pas

Cestování v příštích letech zřejmě dozná velkých změn. Kromě občanského průkazu či pasu se pravděpodobně budeme muset prokazovat také takzvaným vakcinačním pasem, tedy osvědčením o tom, že jsme prošli požadovaným očkováním, v tomto případě na koronavirus. Má jít také o jednu z největších motivací k tomu, aby se lidé proti nemoci Covid-19 skutečně očkovat nechali. Zejména v České republice totiž vůči očkování na tuto nemoc panuje značná skepse a podle různých průzkumů se více než polovina populace nechce nechat očkovat. To by přitom znamenalo velký problém.

Společnost se rozdělí na očkované a neočkované

Ministr zdravotnictví Jan Blatný aktuálně nepočítá s tím, že by očkování na koronavirus bylo v České republice povinné. Zároveň ale říká, že se v Evropské unii s vakcinačním pasem počítá pro zjednodušení cestování, které jinak bude svázáno různými restrikcemi. “Je to jenom způsob, jakým se Evropská unie, kam patříme a chceme patřit, snaží pomoci těm, kteří budou cestovat. Určitě je jednodušší vyjet s kartičkou v kapse než si před každým přechodem hranic nechávat provádět vyšetření,” uvedl v Poslanecké sněmovně Blatný.

Ministr také zvolil zvláštní přirovnání ke komunistické době, kdy bylo pro mnohé složité cestovat. “Já jako řada z vás si pamatuji dobu, kdy se čekalo na hranicích, tehdy ještě s ostnatými dráty, a přejet hranice bylo něco, co si řada z nás neuměla vůbec představit. Teď je to všechno jinak a tato věc i v současné složité epidemiologické situaci by měla zjednodušit lidem cestování. Nic víc, nic míň,” řekl Blatný, který tím v podstatě přiznal, že se tu chystá rozdělení společnosti na dvě skupiny: očkované a neočkované. Druhá skupina bude mít značně omezená práva a bude tlačena k tomu, aby přešla do skupiny první.

Pozitivní, nebo negativní motivace?

Tento scénář připouští také epidemiolog Roman Prymula, který pro MF DNES popsal motivační funkci vakcinačního pasu, která se ukazuje být zřejmě tou nejdůležitější. “Pokud se bude jezdit do zahraničí na průkaz, který řekne: já jsem byl očkován a mohu jet kamkoliv a nemusím prokazovat, že jsem byl testovaný, nebo že budu smět chodit bez roušky, to je podle mne velká motivace. A myslím si, že, řekněme v červnu, si to najednou lidé rozmyslí a budou po očkování volat. Pak možná nebude dostatek vakcíny,” uvedl bývalý ministr zdravotnictví.

Sám Prymula to ze strany Evropské unie považuje za velmi razantní strategii. V jeho pohledu jde o pozitivní motivaci, ale řada lidí to může přeci jen vnímat jinak. Epidemiolog připouští, že jde o vytvoření tlaku na to, aby společnost pomocí očkování rychle získala imunitu. “Populaci nelze promořit přirozenou cestou. Ztráty by byly velké a efekt krátkodobý. Když se podaří proočkovat i pod 60 procent s 15 procenty, kteří to prodělali, tak si myslím, že je to dostatečná hladina na to, aby se divoká cirkulace, co tady je, zastavila.“

Už dvě americké společnosti uvedly, že mají bezpečnou a vysoce funkční vakcínu. Roman Prymula se dokonce podivil nad tím, jak moc účinné látky to jsou. Pfizer a Moderna tak čekají pouze na finální razítko, aby očkovací látku mohly začít distribuovat. Na cestě jsou přitom i další vakcíny. Evropská unie má nejvíce dávek nasmlouváno u společnosti AstraZeneca, která vyvíjí takzvanou oxfordskou vakcínu.

Foto: Freepik

Nenechte si ujít

Kdo bude mít v Česku na účtu více než 200 tisíc korun, přijde o hodně peněz. Lidé nedokáží pochopit, co to stát vymyslel

Skutečnost, že v České republice povážlivě přituhuje, už je veřejně známá. Důsledky tohoto utahování opasků lidé výrazně pocítí v příštích letech a nebude to vůbec nic příjemného. Důkazem je jedna z novinek, která má za cíl snížit výdaje státu o miliardy korun. Lidé toho zneužívají Nejde o nic jiného než reformu sociálního systému. Ačkoliv se o ní nemluví zdaleka tolik jako o důchodové reformě, pro mnoho lidí je ještě mnohem důležitější. V případě důchodů totiž nakonec přeci jen dojde jen k parametrickým změnám, ovšem u dávek a příspěvků od státu se skutečně mění celý systém, a to od podlahy. Cílem je z tohoto systému vyřadit několik skupin lidí. Předně ty, kteří odmítají pracovat a kteří si přivykli na život na sociálních dávkách. Těm bude nutné jasně naznačit, že takhle to dál nejde a že bez práce se jednoduše neobejdou. Spolu s tím se v určitém slova smyslu vrátí také povinná práce, kdy lidé budou muset vykonávat alespoň určité penzum hodin třeba v rámci obecně prospěšných prací. Možná ještě důležitější změna je ale ta, že už se nebudou příspěvky vyplácet lidem, kteří sice prokáží nedostatečné měsíční příjmy, ale kteří ve skutečnosti mají nemalé úspory a majetek. Dle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí není takových lidí vůbec málo. Češi v roce 2024 přijdou o peníze ze sociálních dávek. Není to pro každého Typicky pak čerpají třeba příspěvek na bydlení. Ten je totiž vyplácen velmi benevolentně a bohatě stačí, když domácnost za své bydlení vydává více než 30 % svých příjmů. To třeba v Praze není vůbec nic výjimečného. Problém ale je, že tím automaticky vzniká nárok na dávku od státu. Lidé se jí přitom naučili ve velkém využívat a zneužívat. Namísto toho, aby si našli levnější bydlení, raději zůstanou v dražším, a rozdíl jim doplatí stát. Ke všemu potom mají i nemalé majetky a úspory. “Tito lidé mají úspory klidně ve výši několika milionů korun a do toho ještě další investiční byt. Vůbec se ale nestydí jít na Úřad práce požádat si o příspěvky,” říká finanční poradce Aleš Jirsa. Nově už by něco takového nemělo být možné. Úřad práce totiž v případě žádosti provede majetkový test a zjistí, kolik máte na bankovních účtech, případně zda nevlastníte nějaký další majetek, který by šel zpeněžit. Hranicí na účtu přitom bude 200 tisíc korun. Pakliže ji překročíte, o příspěvek přijdete. Čtěte také: Česká spořitelna ohromila klienty. Z každého nákupu jim vrací pěkné peníze. A vyplácí vánoční odměnu všem Tím to ale nekončí. Úřadu budete muset dát svolení i k lustraci dalších členů společné domácnosti. A to proto, abyste si prostředky například účelově nepřeváděli. Podobný postup hraničící s nabouráním bankovního tajemství se však příliš nezamlouvá České národní bance. Foto: Shutterstock, zdroje: Finance, Úřad práce, MPSV [...]

Česká spořitelna rozzuřila klienty. Banka jim udělala něco, co se prostě nedělá

Na stůl se v České republice vrací jedno staré, ale velmi nepříjemné téma. Mnozí už si přitom mysleli, že tato otázka je jednou provždy vyřešené. Podle všeho ale není a jmenuje se bankovní poplatky. Ačkoliv je někteří lidé zdánlivě neplatí, rozhodně nezmizely zcela. Některé jsou například skryté a další míří na lidi, kteří je dlouhodobě neřeší, ovšem jednoho dne jim dojde trpělivost. Naperou vám poplatky Je až překvapivé, kolik stále existuje lidí, kteří v této době platí za běžné služby, jako je například vedení bankovního účtu, případně výběr hotovosti z bankomatu. Tito jedinci doslova cpou do chřtánu bance obrovské finanční sumy. Pak jim to ale jednoho krásného dne přeci jen dojde, a začne být zle. “Nechápu, proč jsem jako pitomá přes třicet let stále u České spořitelny. Neustále poplatky za vedení účtu, za SMS a za výběr z cizího bankomatu mi právě odečetli 40 Kč?” umístila příspěvek na své sociální sítě vlivná influencerka Jana Dubová. Zjevně tu došlo k tomu, že banka jí účtovala za výběr z cizího bankomatu určitou sumu. To se v některých případech stává, ovšem dotyčná se pak přiznala k tomu, že to vše se stalo v rámci účtu, za který každý měsíc platí 109 Kč, a to aniž by měla k dispozici jakoukoliv nadstandardní službu. Prostě konzumovala stejnou službu jako všichni ostatní, kteří měli nejen vedení, ale i výběr z bankomatu zdarma. Jak je to možné? Velké banky kdysi ustoupily nátlaku těch menších, které zde rozjely trend bezplatných účtů. Dříve se u nich totiž platilo za všechno a ještě podstatně více. Vtip byl ale v tom, že abyste dosáhli na lepší podmínky, museli jste dojít do banky, a tam si to domluvit, případně si rovnou založit bezplatný účet. Pokud si nedáte pozor, budete platit nehorázné peníze. Prostě si na vás smlsnou Česká spořitelna dobře věděla, že pokud to neudělá automaticky plošně na všech účtech, vydělá na tom velké peníze. A tady jsou dozvuky celé této záležitosti. Někteří lidé celé roky platili každoročně vysoké poplatky, aniž by to řešili. A mnozí stále platí. “V České spořitelně jim určitě nejde o blaho klientů. Budou se vám pokoušet dávat ty nejméně výhodné podmínky, dokud se neozvete,” říká jeden z diskutujících. “Ale i když se ozvete, tak hodně přeplatíte třeba na poplatcích na kurzové převody apod.“ Čtěte také: Velká kontrola bankovních účtů v Česku začíná. Budete prokazovat, kolik jste si našetřili peněz Banky přitom v tuzemsku vystrkují růžky stále více. V poslední době se hodně mluví o tom, že uměle drží na hoře úrokové sazby na hypotečních úvěrech, čímž lidem značně prodražují bydlení. Úroky už měly být podstatně níže. A tady obvykle nejde o stovky, ale tisíce korun měsíčně. Foto: Shutterstock [...]

V Česku začal padat podivný sníh. Meteorologové nevěří vlastním očím, tohle není vůbec dobré

Mohlo by se zdát, že sníh je pouze jeden, byť každý dobře ví, že může být mokrý nebo příjemný prašan. Hodně záleží také na hustotě sněžení, venkovní teplotě i na tom, jak dlouho se sněhová pokrývka na zemi udrží. Dochází k tomu stále častěji V České republice však byl v minulých dnech zaznamenán zvláštní jev, který meteorology znepokojil. Svým způsobem totiž souvisí s klimatickou změnou a budeme ho pozorovat stále častěji. Jde však spíše o ponurou vizi, a to jak vizuálně, tak i svými důsledky. Řeč není o ničem menším než průmyslovém sněžení. To bylo v minulých týdnech evidováno na několika místech v Česku. Nejsilnější bylo pravděpodobně v Šumperku, kde napadla poměrně hustá pokrývka. “Je velmi lokální, ale nezřídka takto napadne i několik cm sněhu. V extrémních případech i několik desítek cm za delší dobu,” uvedl k tomu Český hydrometeorologický ústav. Známy jsou dokonce i případy, kdy napadne několik desítek centimetrů průmyslového sněhu. V Česku sněžilo v důsledku průmyslové činnosti. Nic, co by nás mělo těšit. Vytvořil to člověk “K průmyslovému sněžení dochází v důsledku zvýšených emisí částic a vodní páry do atmosféry z továren, elektráren a dalších průmyslových zdrojů,” konstatuje odborný server In-počasí. Částice potom v kombinaci s vysokou vlhkostí a nízkou teplotou, který by měla být do -5 °C vytvoří dokonalé podmínky, aby se mohly kondenzovat a vzniknout sněhové srážky. Ty potom pozorujeme hlavně v průmyslových zónách nebo v jejich blízkosti. Jak konstatují meteorologové, toto sněžení je jednoznačně ovlivněno lidskou činností. Průmyslové zóny jednoduše dokáží vytvořit takové podmínky, že začne sněžit. Na tom nelze vidět nic moc pozitivního. Jde však o dokonalou ukázku toho, jak emise mohou ovlivňovat klimatické podmínky. Foto: Shutterstock [...]