Lidé se bouří proti pořadu České televize. Tohle už je opravdový výsměch všem poplatníkům

Česká televize má v současné době evidentně závažné problémy. Ačkoliv se jí podařilo prosadit navýšení koncesionářských poplatků, stalo se tak vlastně proti vůli veřejnosti, která se teď hodně těší na to, až to bude moci veřejnoprávní televizi moci spočítat.

Lidé toho mají plné zuby

Do toho ČT řeší slabého generálního ředitele, který podle všeho příliš neví, jak má televizi vůbec vést. Členové Rady ČT mu teď přiznali nejnižší možný bonus, dali výtku a už hovoří o jeho odvolání. To není ideální situace do turbulentních časů.

Do toho se ve vysílání České televize objevují velmi podivné pořady, nad kterými zůstává rozum stát. Jedním z nich je pořad Události, komentáře týdne. Ten představuje jakési rozšíření každý všední den vysílaného pořadu Události, komentáře, kde nad určitými aktuálními tématy debatují odborníci, kteří jim rozumí.

Události, komentáře týdne mají na první pohled podobný koncept, kdy by měly v neděli pokrýt ty nejzajímavější záležitosti, které se staly v uplynulém týdnu, a to v pokud možno větších podrobnostech a třeba i s určitým odstupem.

Kdo tohle vymyslel?

Jenže to se neděje, a to zejména proto, že jsou do pořadu zváni zcela náhodní lidé, kteří k danému tématu často nemají vůbec co říct, ale nakonec přeci jen něco řeknou. Zkrátka co je napadne.

“Zjevně se to může stát každému, že se přeřekne a místo “nezlobte se, ale já ani o jednom z těch témat nic nevím” omylem řekne “to zní skvěle, v kolik mám přijet”,” glosoval to na sociálních sítích komentátor Martin Čaban, když ČT 24 zveřejnila, že v neděli budou o obchodních clech diskutovat lidé jako módní návrhář Jan Černý, herečka Iva Pazderková nebo dokumentaristka Helena Třeštíková.

“Tenhle pořad je výsměch koncesionářům. Vysvětlí mi konečně někdo v čem má spočívat veřejnoprávnost pozvat náhodné lidi tlachat o tématech, o kterých nic nevědí?” uvedl k tomu pro změnu divák Vašek.

Pořad potom ze všeho nejvíce připomíná hospodské tlachání, kdy hosté pálí své názory bez jakékoliv přípravy nebo logické argumentace. Vrcholem je potom situace, kdy se o tom ještě pohádají.

Foto: Shutterstock

Nenechte si ujít

Neskutečná sleva v Lidlu. Důchodci už tam tvoří kilometrové fronty. Na tohle se čekalo

Lidl je dobře známý tím, že tu a tam zařadí do slevové akce nějaký produkt se skutečně výrazným poklesem ceny. To je potom impuls pro značné množství zákazníků k tomu, aby zahájili masové nákupy, které se leckdy neobejdou ani bez strkanic, jaký je o zboží zájem. Obchody do toho šlapou Přesně to se odehrává právě teď. Lidl totiž prodává máslo za pouhých 38,90 Kč. A to jen pár měsíců poté, co tento produkt atakoval rekordní cenové hladiny a hovořilo se o tom, že by mohl stát až sto korun za kostku. To už je ale přeci jen pryč, a teď nastává pozvolný pokles cen másla, který však zdaleka není tak rychlý, jak by si lidé přáli. Podle odborníků je to proto, že si řetězce uměle nechávají prostor právě pro vytváření lákavých slev, jak to teď předvedl právě Lidl. Vlastně je to takový postup tedy pro zákazníky nevýhodný. Řetězce by naopak měly okamžitě snížit ceny poté, co jim je začnou snižovat dodavatelé. Jak ale víme, v Česku se něco takového neděje. Máslo je teď v Lidlu k mání za 38,90 Kč za kostku. / Foto: František Vávra Nemusí to být špičková kvalita V Lidlu je o toto máslo od společnosti Milkpol obrovský zájem a v některých prodejnách se tvoří dlouhé fronty. Ty jsou umocněny ještě tím, že si lidé na jeden nákup mohou odnést maximálně 5 balení. Tudíž se pro větší množství musí otočit vícekrát. “No co vám mám povídat, už tu stojím třetí frontu, protože celkem chci 20 kousků, které si dám hezky na mrazák, a budu mít vystaráno, až ti šmejdi začnou zase zdražovat,” říká nekompromisně paní Sofie z Chebu. Čtěte také: Obchody v Česku jsou v průšvihu. Lidé nechají zboží na kase a prchají pryč, oznámila prodavačka Někteří zákazníci ovšem upozorňují na skutečnost, že toto máslo nepatří zrovna k nejlepším a že by také lidé mohli být zklamáni. “Je tam napsané máslo a vypadá to jako máslo. Ale když to chutná jako krém na boty, asi to není máslo,” uvedl k tomu Tomáš Roud. Na to se mu dostalo odpovědi, že když je to tak levné, stejně si to lidé koupí. Foto: Shutterstock [...]

Euro v Česku. Stát udělal důležité rozhodnutí, teď to bude takhle

O společné měně euro se v České republice opět mluví velmi nahlas. Ačkoliv se její přijetí zdálo být už pasé, protože se ukázalo, že svým způsobem přináší více problémů než užitku, zejména potom v rámci ručení za předlužené státy v eurozóně, teď je to znovu na stole. Lidé to pořád nechtějí Tuto otázku vrací do hry důležití hráči, jako je například prezident, byť je velkou otázkou, kde se toto jeho přesvědčení vzalo a zda na něj náhodou netlačí spříznění podnikatelé. Každopádně, euro zmiňuje v každém svém projevu jako zásadní. Někteří lidé by mu přitom teď mohli dát zapravdu, když se děje to, co se děje z hlediska cel a změn v celém ekonomickém řádu. Někdo by možná uvítal, abychom také měli silnou společnou měnu namísto koruny, která je platná jen v České republice. Státní orgány jsou ovšem jiného názoru a vláda aktuálně vydala nové rozhodnutí. “V České republice nyní podporuje zavedení eura čtvrtina obyvatel a pokud se podpora nezvýší alespoň na 50 procent, opuštění národní měny s tak dlouhou tradicí podle mého názoru nedává smysl,“ prohlásil ministr financí v tiskové zprávě. Kritéria jsou splněna Rozhodnutí padlo navzdory tomu, že Česká republika plní takzvaná Maastrichtská kritéria, která jsou předpokladem pro vstup do eurozóny. “Nenajdete jednoznačné ekonomické důvody pro přijetí a proti přijetí eura,” nechal se slyšet ministr. Výhodou české koruny je to, že s ní má Česká národní banka mnohem více možností, jak upravovat měnovou politiku v rámci turbulentních období, kdy hrozí například vysoká inflace nebo zpomalení ekonomického růstu. O tuto možnost bychom s eurem přišli a museli se spolehnout na rozhodnutí v celé zóně. Čtěte také: Velká česká banka zbankrotovala. Okamžitě si vyberte peníze, jinak vám propadnou Přestávají platit také argumenty o tom, že Češi neustále prodělávají na směnárenských poplatcích, když vyjíždějí do zahraničí. Dnes už existují služby, případně banky, jež nabízejí velmi vstřícné kurzy, často dokonce středové. Nedávno tímto benefitem své klienty potěšila třeba Partners Banka. Foto: Shutterstock [...]

Kdo má v Česku na účtu úspory, bude mít brzy problém. Lidé si neví rady, kam to mají šoupnout

V dnešní době nejrůznější finanční poradci zdůrazňují potřebu mít na účtu určitou rezervu na horší časy. Zároveň se hodně mluví o tom, že by si lidé sami měli spořit na důchod, který ze strany státu v době jejich penze už možná nebude tak významný jako dnes. Bude to složité Jak se ale ukazuje, nemusí to být tak jednoduché. Tedy přinejmenším pro řadu lidí, kteří si chtějí na jedné straně spořit, a na straně druhé potom ještě čerpat příspěvky od státu. Na první pohled je to vlastně nesmysl, protože se očekává, že pomoc od státu by měl dostat jen ten člověk, který je v takové finanční tísni, že mu nic jiného nezbývá. Ovšem doba se dnes posunula a některé příspěvky jsou vnímány jako kontinuální vylepšování životní situace té či oné domácnosti. Typicky jde o příspěvek na bydlení, který dnes čerpá stále více lidí a který představuje obrovskou zátěž pro rozpočet. Na jedné straně ho samozřejmě pobírají ti, kdo by bez něj jednoduše bydlet nemohli. Tam je vše v pořádku. Na straně druhé se ovšem vytvořila nemalá skupina lidí, kteří mají slušné finanční zázemí, ovšem struktura tohoto příspěvku jim umožňuje ho čerpat. Důvodem je souběh několika okolností, přičemž tím nejvýznamnějším je značný růst nákladů na bydlení v posledních letech, ať už jde o bydlení nájemní nebo vlastnické. Dospěli jsme tak do situace, kdy si někdo koupí honosné bydlení na hypotéku, ovšem tu mu dotuje stát, protože výdaje na bydlení v jeho případě přesahují 30 % příjmů domácnosti. Na místě je opatření Dále jsou to potom všichni ti, kdo bydlí například v centru Prahy v nájemním bytě. Ti mají samozřejmě značné náklady na bydlení, a přestože mohou mít slušný příjem, stejně na příspěvek dosáhnou. V jejich případě by přitom bylo řešením přestěhovat se třeba na periferii města. Proto bude nově zaveden majetkový test, v rámci kterého se bude zkoumat, zda lidé čerpající různé příspěvky nemají náhodou na účtu nějaké peníze. Hranice bude 200 tisíc korun. Jenže to se zase bije s tím, že by lidé měli tvořit rezervy a spořit si na důchod. Čtěte také: Kontrola důchodců v Česku. Není to jen tak, mohou přijít o důchod a ještě budou vracet peníze Stát tu však jednoznačně říká, že tento model ho nezajímá a že chce opět najet na to, že příspěvky budou vypláceny jen lidem, kdo je opravdu potřebují. “Je to hodně nepříjemné. Přemýšlím teď, kam ty peníze dám, abych je neměl na účtu. Nabízí se třeba účet v cizině nebo výběr do hotovosti,” říká pan Luboš z Prahy, který má na účtu přibližně dva miliony korun, ale příspěvek na bydlení stejně pobírá. Foto: Shutterstock, zdroje: E15, MPSV [...]