Často se říká, že Česká republika je z hlediska pronajímání bytů stále takovým divokým západem. Důvodem je skutečnost, že nájemní trh je zde rozdrobený, a to třeba na rozdíl od Německa. Zde vlastní bytový fond zejména několik velkých společností, které mají jasně nastavená pravidla, ovšem nájemníci mají také svá dobře vymahatelná práva.
Problém při ukončení smlouvy
V Česku je to jinak. Byty zde na investici skupují jednotlivci a následně je pronajímají. Často však mají o byty přehnané obavy, což potom vede k nepříznivé situaci pro samotné nájemníky. Ti totiž obvykle dostanou jen pronájem na dobu určitou na jeden rok, tudíž nemají žádnou velkou jistotu. Dále se potom musí vypořádat s tím, že po nich majitelé chtějí často nesmyslné platby. Třeba aby hradili fond oprav, případně skládali příliš vysoké kauce.
Jak se teď ale ukázalo, právě v kaucích může být docela velký problém, který se majitelům bytů může nepěkně vymstít. Kauce, neboli jakási vratná jistota, totiž není řešena žádným zákonem a většinou je to tak, že ji majitelé bytů chtějí nad rámec běžného smluvního vztahu. Obvykle je stanovena na hodnotu dvou nebo tří nájmů, což pro běžného člověka v dnešní době není vůbec málo.
Pokud si vezmeme průměrný byt v Praze, potom samotný nájem činí nějakých 20 tisíc korun. Tři nájmy dávají dohromady 60 tisíc korun, které musíte před nastěhováním poslat majiteli na účet. A také doufat, že vám je po ukončení smlouvy vrátí. Leckdy totiž dochází k velkým sporům, kdy majitel kauci odmítá vyplatit, jelikož na bytě nalezl určité škody. Někteří z toho ale platí třeba i vymalování bytu.
“Zajímavou otázkou je možnost požadovat po pronajímateli při vracení kauce úroky. Ač to v praxi mnoho nájemců neuplatňuje, ze zákona na to mají plné právo,” uvádí k věci jednoznačně Ondřej Preuss na webu Dostupný advokát. “Sporná bývá pouze výše úroků v případě, že není výslovně sjednaná.“
Máte na to právo
Z pozice majitele nemovitosti se tedy nesmíte přít o to, zda úrok vyplatit, ale pouze o to, v jaké výši by měl být. To se potom stanovuje tak, že se vezmou obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídle dlužníka v době uzavření smlouvy.
To je zajímavé, protože takový úrok může dosáhnout klidně 5 až 10 % ročně. Majitel by tak musel 60tisícovou jistotu úročit minimálně 3000 Kč za rok. Pokud by smluvní vztah skončil třeba po pěti letech, znamenalo by to vyplacení více než 15 tisíc korun jen na úrocích.
Čtěte také: Byty začaly brutálně zlevňovat. Lidé nevěří vlastním očím, co se to děje
Nejde přitom o nějaké hypotetické peníze. Coby nájemníci na ně máte nárok. Odborníci však přiznávají, že zákon v tomto směru není nastaven úplně dobře. Někteří majitelé totiž mohou mít kauci uloženou na běžném účtu, přičemž z ní žádný úrok nemají. Přesto ho potom nájemníkům musí vyplatit.
Foto: Shutterstock, zdroje: Ulovdomov, AK Pytela
