Dříve platilo Chorvatsko za dovolenkovou destinaci, která byla ideální pro ty, kdo mají hlouběji do kapsy. V té době byly i drahé letecké zájezdy, takže to byla často jednoznačná volba. Je každopádně zajímavé, jak moc se situace změnila.
Pořádky se rychle mění
Dnes totiž Chorvatsko platí za luxusní destinaci, kde je třeba mít poměrně slušnou sumu peněz, pokud si chcete dovolenou užít. Oproti tomu letecké zájezdy se staly mnohem masovější záležitostí a jejich ceny jsou mnohem přívětivější.
Bohužel, Češi do Chorvatska stále vyrážejí ve velkém a nezřídka se stane, že tu narazí na nepěknou bariéru, kterou představují právě vysoké ceny. Celý tamní turistický sektor se navíc mění a od hostů se dnes očekává něco trochu jiného než dříve. To souvisí i s rozvojem služeb, které chtějí tamní podnikatelé v relativně krátké sezóně prodat co možná nejvíce.
Nelze se tedy divit tomu, že například majitelka penzionu v Chorvatsku má na turisty z České republiky přinejmenším velmi střízlivý pohled, možná až trochu negativní. Je to dáno tím, že lidé z tuzemska se stále snaží šetřit, což jde oproti představám podnikatelů.
“Češi k nám jezdili poměrně často, loni to bylo minimálně deset pobytů. Většina z nich si ale přivezla jídlo už z domova a neustále si tu vařili,” líčí paní Zuzana, která má ve svém penzionu několik apartmánů. “Jistě, k dispozici je kuchyňka, ale v kalkulacích nepočítáme s tím, že si tam někdo bude celých dní vařit obědy a večeře. Voda a energie jsou drahé.”
Ideální hosté
To ovšem není ten hlavní problém, který s turisty provozovatelka penzionu má. “Máme tu i vlastní restauraci a děláme snídaně, obědy i večeře. Když se u nás někdo ubytuje, tak nějak počítáme s tím, že sem párkrát i zajde. Správný byznys by měl stát na více nohou a takto dochází k zajímavému efektu,” říká Zuzana. “Jenže Češi často nepřijdou ani jednou. Zato třeba lidé z Německa nebo Velké Británie si z nás udělají svůj domovský podnik. Sice jdou občas i jinam, ale pravidelně se vrací.“
Vzhledem k cenám jídel je jasné, na čem podnikatelka vydělá nejvíce. V restauraci jsou zkrátka vysoké marže, na rozdíl od ubytování. Nelze se tedy divit tomu, že jiní hosté jsou zkrátka preferovanější.
Čtěte také: Chorvatsko zasáhla katastrofa. Do moře se vůbec nedá jít. Češi vyrážejí po dvou dnech domů
Letos už majitelka penzionu musela zavést určitá omezení. “Volali nám tři rodiny, které tu byly loni, zda mohou znovu přijet. Rovnou jsem ale řekla, že je plno, protože to byly právě ty, které si jen vařily a nevyužívaly dalších služeb,” zkonstatovala s tím že jí nikdo nemůže vyčítat snahu o maximalizaci zisku, obzvlášť když jí musí stačit i na zbytek roku, kdy je zavřeno.
Foto: Shutterstock
Paní majitelka penzionu si nevidí do huby. Penzion s kuchyňkou je přinejmenším pro zákazníky, kteří nemají finančně na přepálené ceny v CRO. Po válce Croaté nevěděli, jak by Čechům lezli do zadku a my jsme byli jedni z mála, kdo tam jezdili. Naštěstí jsou i jiná místa kam se vydat na dovolenou. Po pravdě je např. Makarská jedním z velmi hezkých míst a doufám že ne všichni CRO jsou stejní a řada z nich se k nám chovala velmi slušně.
Souhlasím s p. Baurem. My Češi na rozdíl od paní musíme chodit do práce celý rok a ne 3-4měs z roku a pak se válet zbytek roku za peníze které my musíme vydělat. Jinak v Chorvatsku jsem byl loni na Viru a v restauraci 2× a pak jsem to vzdal. V jedné jsme si dávali pizzu čekali jsme na ni přes hodinu byla spálená a ještě stala skoro 500 a v druhé já rizoto s mořskými plody a ostatní už nevím co, ale taktéž skoro hodinu dostal jsem kopeček rýže v tom cca 7-8kousků mořských plodů a za 250kč a skoro si nas nevšimali, když jsme chtěli další pití. S restauracemi v Chorvatsku já jsem skončil. Jestli Němcům nebo Britúm je jedno za co platí tak mě nee. Jak říká pán, rychle zapomněli kdo je po válce dostal tam kde jsou teď, já jsem tam byl poprvé v 97 po válce od té doby asi 9×. Teď radši letím jinam vyjde to levneji nebo stejně a je to luxusnější.