Ještě v loňském roce se zdálo, že alespoň v něčem bude mít lidstvo štěstí. Vypadalo to, že koronavirus sice mutuje, ale nikterak zásadním způsobem. To by znamenalo, že se na něj dá vyzrát, například formou vakcín. Začátkem roku začal svět mohutně očkovat, ale už o pár týdnů později jsou naděje na úspěch dosti otřesené. Objevilo se hned několik mutací koronaviru, které jsou nejen nakažlivější, ale navíc zřejmě dokáží obejít imunitní odpověď organismu vytvořenou vůči starším kmenům.
Podle mikrobioložky Sharon Peacockové už ve Velké Británii jednoznačně dominuje takzvaná britská mutace, jak uvedla pro televizi BBC. Její agresivita jí přitom dává velkou naději na to, že převládne i v celém světě. Ostatně, i v České republice už je zřejmě přítomná většinově, jak dokládají některé vzorky.
Mikrobioložka Peacocková tvrdí, že na současnou britskou mutaci koronaviru ještě stávající očkování fungovat bude. Vědci ale už pozorují, že i tato varianta začíná dále mutovat a může se dostat do takové podoby, která bude vůči očkování rezistentní. Na světě se zatím objevily tři nové dominantní varianty SARS-CoV-2. Kromě té britské jde také o brazilskou a jihoafrickou. U posledně jmenované už je jasné, že přinejmenším některé vakcíny na ni nefungují. Všechny tři varianty jsou nakažlivější než ty původní, což je nepříjemné zjištění, protože koronavirus má tendenci se stávat stále agresivnějším. Zatím není známo, že by způsobovaly závažnější průběh onemocnění.
Mutování virů není ničím zvláštním a je třeba s ním počítat. Pouze některé mutace přitom budou vykazovat zvláštní vlastnosti, kvůli kterým jsou například nakažlivější. Právě ty je zapotřebí pozorovat a také je včas sekvenovat. “Budeme to muset dělat minimálně ještě příštích deset let,” vyslovila mikrobioložka Sharon Peacocková nepříliš pozitivní prognózu do budoucna. Podle ní to ale není ani tak odhad, jako spíše jistota.
Foto: Shutterstock
