Švédsko bylo prakticky jedinou zemí v celé Evropské unii a jednou z mála na světě, která nechala epidemii koronaviru proběhnout bez zásadnějšího uzavírání veřejných míst či institucí. V první vlně za to zaplatila relativně vysokým počtem nakažených a procentuálně vysokou smrtností. Nenaplnily se ale hororové scénáře o přeplněných nemocnicích a desetitisících mrtvých. Světoví experti dnes opatrně připouštějí, že švédská cesta nebyla vůbec špatná, protože dnes země vykazuje jeden z nejmenších počtů nakažených v EU, a to se o to ani příliš nepřičinila.
Nešťastná výměna emailů
Za švédskou strategií stojí hlavní epidemiolog Anders Tegnell, do kterého se na počátku epidemie pouštěla celá řada jeho kolegů z jiných zemích a označovala jeho přístup za nezodpovězený. Tegnell nicméně sledoval cíl takzvané kolektivní imunity, byť to oficiálně nikdy nepotvrdil a do televizních kamer vždy říkal, že zdraví občanů je na prvním místě. Kroky vlády řízené jeho radami však vypovídaly o jiném postupu.
Ten se teď také potvrdil, protože na světlo světa unikly emaily Anderse Tegnella, které si vyměňoval se svými kolegy, ať už doma nebo v zahraničí. Zprávy se podařilo získat britskému listu The Guardian, který část z nich zveřejnil. Z emailů jasně vyplývá, že Tegnell myšlenku kolektivní imunity prosazoval už v březnu, tedy krátce poté, co Světová zdravotnická organizace prohlásila šíření koronaviru za pandemii.
V té době si Tegnell dopisoval například s hlavním epidemiologem Finska, Mikou Salminenem. V komunikaci zazněly zajímavé nápady, jako třeba, aby se mladí a zdraví lidé koronavirem nakazili dobrovolně v kontrolovaném prostředí. Dnes už víme, že je to nesmysl, protože i mezi zdánlivě zdravými lidmi má koronavirus už řadu obětí. Nemoc Covid-19 u nich může způsobit například mrtvici.
Účast na vyučování zůstala povinnou
“Jednou z možností, jak dosáhnout kolektivní imunity rychleji, je nechat školy otevřené,” píše Tegnell Salminenovi. Ten mu odpovídá, že Finové toto také zvažovali, ale nakonec to zamítli, protože by nedokázali zabránit následnému šíření koronaviru do dalších skupin občanů, zejména mezi seniory.
Salminen také dodává zajímavou informaci. Jeho experti spočetli, že uzavření škol sníží šíření Covid-19 mezi seniory přinejmenším o deset procent. V odpovědi se Tegnell dopouští asi svého největšího přešlapu, když píše: “Těch deset procent by možná stálo za to.” Švédsko přitom školy skutečně nechalo školy otevřené.
Těžko říct, zda Tegnellovi v tu chvíli došlo, že při vidině své kolektivní imunity handluje s životy občanů. A pravdou je, že i ve Švédsku se koronavirus ve velkém rozšířil do domovů seniorů, kde napáchal nejvíce úmrtí. Epidemiolog se teď z celé situace snaží vykroutit. “Komentoval jsem možný účinek, nikoliv očekávaný. Udržení škol v provozu k dosažení imunity nikdy nebylo relevantní,” uvedl k tomu Tegnell.
Švédsko na vrcholu pandemie uzavřelo školy pouze částečně, a to pro mládež starší 16 let. Mladší děti do školy měly chodit i nadále. Nebyla tu přitom možnost uvolnění z vyučování na základě obav z koronaviru. Účast ve škole byla povinná, a lidé, kteří ji nedodrželi, byli hlášeni sociálním úřadům.
Foto: Folkhälsomyndigheten (Public Health Agency of Sweden)