Přestože je budoucnost automobilismu neodmyslitelně spojena s elektromobilitou, přináší tento trend také několik kompromisů a otázek. Není totiž všechno tak růžové, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Zpátky k přírodě, ale jak daleko?
Elektromobily nám nabízejí nový koncept pohodlí a technologického pokroku. Přesto se nelze ubránit srovnání s koňmi, které byly naším hlavním dopravním prostředkem ještě před více než stoletím. Tak jako kůň, i elektromobil má své limity. Potřebuje čas na “regeneraci” a jeho výkonnost může ovlivnit teplota, zátěž nebo dosah.
Stále více výzev, stále méně svobody?
Elektromobilita, ač s noblesou budoucnosti, přináší řadu výzev, které mohou omezovat naši svobodu cestování. Čas nabíjení, kapacita baterie v různých podmínkách, náklady na nákup a servis – to vše jsou faktory, které mohou narušit naše představy o pohodlné jízdě.
Významný krok zpět nebo zpět do přírody?
Přechod na elektromobilitu může v některých aspektech připomínat návrat k jezdectví. To ale neznamená, že bychom měli elektromobilitu zavrhovat. Spíše bychom měli přistupovat k této změně s otevřenou myslí a uvědomit si, že každá velká transformace přináší určité obtíže.
Trh versus politika: Kdo je vítěz?
Elektromobilita je bezpochyby trendem, který je uměle podporován. Proti tomuto trendu se staví argument, že bychom měli nechat trh, aby se sám rozhodl. Je ovšem důležité si uvědomit, že politická rozhodnutí a tržní síly jsou často propojeny a vzájemně se ovlivňují.
Kam až to půjde?
Elektromobilita je neoddělitelně spojena s vývojem a inovacemi v oblasti technologie. Zároveň s sebou ale přináší omezení a výzvy, které se zdají být protikladem pokroku, na který jsme byli zvyklí. Stále ještě jsme schopni pokračovat v cestě kupředu, zlepšovat výkonnost a efektivitu elektrických vozidel a vytvářet infrastrukturu, která je podporuje. Ale za jakou cenu?
Jaký je skutečný dopad?
Elektromobilita je často prezentována jako zelená alternativa k tradičnímu spalovacímu motoru. Je ovšem důležité uvědomit si, že i elektromobily mají svůj dopad na životní prostředí – od výroby až po likvidaci, včetně výroby elektrické energie potřebné k jejich provozu. Je tedy důležité zvážit všechny aspekty a dopady při posuzování, zda je elektromobilita skutečně tou nejlepší cestou vpřed.
Elektromobilita – výzva budoucnosti
Přestože elektromobilita přináší s sebou řadu výzev a kompromisů, neměli bychom ji zavrhovat jako nesmysl. Ano, existují omezení a překážky, které je třeba překonat. Ale tato výzva nám také poskytuje příležitost k inovacím, pokroku a přemýšlení o tom, jak můžeme tuto novou technologii využít co nejlépe. Elektromobilita je zde a je zde, aby zůstala. Otázkou je, jak ji přijmeme a jak ji budeme dále rozvíjet.
Foto: Shutterstock, zdroj: Europarl, APNews, Impakter
Elektroauto pro běžného člověka nedává smysl. Na svou životnost, respektive životnost baterie 8-10 let je extrémně drahé, jako ojetina prakticky neprodejné, pro drtivou většinu obyvatel ČR finančně nedostupné. Průměrné staří vozového parku je 15 let, to je hodnota, které se žádný současný elektromobil nedožije. Současné baterie zvládají max 500 cyklů, což není moc a odpovídá to zhruba 8 letům provozu při 5 cyklech měsíčně, to odpovídá nájezdu nějakých 20tkm ročně. Tedy pokud si koupím auto za 1,5 milionu, tak to při osmileté životnosti vychází na 200k ročně + dobíjení + servis. Nemyslím si, že by si tohle mohlo dovolit 90% českých domácností. Já jsem koupil před 10ti lety 5 let staré auto s atmosférickou benzínovou 1.6 za 130.000,-. Za těch 10 let jsem s ním najel asi 150tkm, celkem má najeto 220tkm. V servisu to ještě nikdy nebylo, měním akorát olej, filtry, svíčky, což je každoročně pár stovek. Takže PC 130.000,- + každý rok cca 2.000,- za náplně, filtry a další drobnosti. Za těch 10 let jsem tedy i s koupí na 150.000,-, což je 15.000,- ročně + benzín. A pevně doufám, že to auto vydrží ještě dalších 30 let, protože nesmysl na baterky si zcela jistě kupovat nebudu a moderní oturbované tříválce s životností 150tkm také ne.
Auta na benzín? Drahé, a kde budete shánět benzín? Nejlepší je kůň, nažere se u každého patníku. Taknějak to bylo po roce 1900.
LCD displeje? Drahé, nikdy pro grafiky nenahradí poctivé CRT.
Atd. atd. ……