Na Tchaj-wanu stojí továrna, jejíž výpadek by ochromil svět více než covid. Na ostrov si teď ale brousí zuby Čína

Dnešní svět neovládají ani tak státy jako spíše gigantické společnosti, zní častá kritika těch, kteří by nejraději obří firmy rozdělili a nastavili jim pevné regulatorní mantinely. Většinou však platí, že i tyto obří společnosti mají silnou konkurenci, respektive zastoupení v případě, kdyby je postihla nějaká pohroma. Jistě, kdyby zničehonic přestal fungovat Apple, bylo by to nepříjemné. Jeho fanoušci by se ale nakonec zřejmě smířili s tím, že musí přesedlat na jinou značku mobilních telefonů. V případě, že by skončil třeba Amazon, mnozí by se snad dokonce i zaradovali a začali objednávat u některého z jeho konkurentů.

Existují však i firmy, které jsou pro světovou globální ekonomiku zcela nepostradatelné. Těžko představitelné jsou byť jen jejich malé výpadky, natožpak možnost, že by najednou přestaly dodávat zcela. Malou ochutnávku toho, co by se stalo, přinesla covidová krize, která s sebou přinesla i krize dílčí, například celosvětový nedostatek polovodičových čipů.

O společnosti Taiwan Semiconductor Manufactoring Company (TSMC) jste dost možná ještě nikdy neslyšeli. Přesto se však s výrobky, jež používají její čipy, setkáváte každý den, ať už jsou to počítače, mobilní telefony nebo automobily. TSMC má totiž na trhu polovodičových čipů těžko uvěřitelný 56% podíl. Toto číslo vynikne obzvlášť v porovnání s druhým v pořadí. Na tuto pozici se po letech obřích investic dostal jihokorejský Samsung, který drží podíl přibližně 16 %. Zbylá třetina potom připadá na desítky menších, byť rozměry svých továren stále gigantických firem.

Společnost TSCM je klíčovým dodavatelem polovodičových čipů pro takové společnosti, jakými jsou Apple, Intel, AMD, Nvidia, Mediatek, Qualcomm či Broadcom. Všechno jsou to giganti, ale bez tchajwanského výrobce se jednoduše neobejdou. Například Intel má sice vlastní továrny na výrobu čipů, jenže technologicky zaspal, a tak ho v poslední době válcuje AMD, které se všech svých továren vzdalo a vyrábí výhradně u TSMC.

Dominance této společnosti má pochopitelně svůj důvod. V poslední dekádě tento výrobce čipů technologicky extrémně vyspěl a dokáže používat ty nejmodernější výrobní postupy. Ptáte se, proč to ostatní neokopírují a neukousnou si větší díl koláče? Ono to v tomto segmentu, kde se pracuje s nanometry, totiž není vůbec jednoduché. Pokud jednou zaspíte, technologický náskok konkurence se snižuje strašně obtížně a vyžaduje investice ve výši desítek či stovek miliard dolarů. Jenže konkurent je díky svému náskoku dokáže průběžně vydělávat a investuje ještě více. Proto dále uniká.

Zavádění nových výrobních postupů v této branži přitom není vůbec snadné, ale představuje několikaletý intenzivní běh, na jehož konci navíc nemusí být kýžený výsledek. Obrovskou roli tu hraje know-how. A Tchajwanci ho mají na nejvyšší úrovni.

I poměrně malé výpadky ve výrobě polovodičových čipů, které přivodily právě covidové lockdowny a dočasné rozpady dodavatelských řetězců, vedly k nedostatku tohoto zboží po celém světě. Pokud si dnes chcete pořídit třeba grafickou kartu pro hraní náročnějších počítačových her, máte v podstatě smůlu, respektive štěstí, pokud se vám po několikaměsíčním čekání podaří ukořistit předražený kus. Automobilky po celém světě pak musí zastavovat svou výrobu právě proto, že jim chybí čipy.

A to přitom teď už jedou světové fabriky na výrobu polovodičů na plné obrátky. Jenže výpadek se v tomto napjatém odvětví dohání extrémně obtížně. Nejnovější odhady hovoří o tom, že na trhu nebude dostatek čipů až do roku 2023.

Teď si představte, že by TSMC postihlo něco horšího než covid. A pro potenciální hrozby bohužel není třeba chodit příliš daleko. Stačí se podívat přes moře, kde se rozpíná čínská říše pod vedením komunistické strany. Právě od ní se Tchwaj-wan před desítkami let odtrhl a ustavil si vlastní demokratické zřízení. Zemi sice téměř nikdo na světě oficiálně neuznává, na druhé straně málokdo přeje Číně, aby splnila svůj záměr a ostrov připojila zpět.

Čínský prezident přitom před pár týdnem oficiálně vyhlásil, že cílem jeho země musí být vzpurný ostrov připojit zpět. “Nezvratitelným historickým úkolem strany a společným cílem všech Číňanů je vyřešení tchajwanské otázky a sjednocení s mateřskou zemí,” uvedl Si Ťin-pching. Čtěte více: Přestává legrace. Čína vážně varovala západní země a vyhlásila, že připojí zpět vzpurný ostrov, který obývá 20 milionů lidí

Podle některých pozorovatelů je přitom důvodem tak dlouho trvající nezávislosti Tchaj-wanu právě jeho technologická dominance. Čipy z ostrova totiž dováží také Čína, která zatím vůbec nemá dostatečné technologie, aby je dokázala nahradit. Na jedné straně je sice pravdou, že by se specializovaných továren mohla zmocnit silou, ale jak bylo vidět, jakákoliv nestabilita by s dodávkami hodně zacloumala.

Na druhé straně je docela možné, že to Číňané jednou přeci jen risknou. Potom by pod svou moc dostali takřka celý trh s polovodičovými čipy. Kromě TSMC totiž na ostrově sídlí i další jejich výrobci. Okamžitě by si mohli začít diktovat ceny, případně by v extrémním případě mohli zakázat vývoz do států, které by jim nebyly po chuti. Nešlo by se jim přitom zase tolik divit. Například Spojené státy americké už do Číny zakázaly vývoz určitých technologií.

Covidová krize naplno nasvítila problém, který svět s polovodiči má. Je extrémně závislý. Také proto už Američané i Evropané začínají investovat obrovské částky z veřejných rozpočtů, aby přilákali výrobce na své území, kde by produkci měli více pod kontrolou a v případě potřeby ji třeba mohli znárodnit, jakkoliv o tom nahlas nikdo nemluví.

Foto: Shutterstock, zdroje: The Wall Street Journal, BBC, Yahoo Finance, Tom’s Hardware

Nenechte si ujít

Od listopadu 2024 nová pravidla na silnici v Česku. Za zapnutá světla dostanete pokutu

Je až překvapivé, jak málo řidičů umí správně používat světla na svém vozidle. Potom to dopadá jako na tuzemských silnicích, kde je to často skutečně velmi divoké a nepříjemné. Strážci zákona už toho ale mají plné zuby, a tak budou prohřešky trestat vysokými pokutami. Zrádná světla Pravděpodobně každý dobře ví, že dnes už není možné vůbec vyjíždět bez rozsvícených světel, a to ani ve dne. Stačí mít zapnutá takzvaná denní světla. Dlouhou dobu za nedodržení platila sankce ve výši 2000 Kč, ovšem od roku 2024 se snížila na částku 1500 Kč. V některých případech můžete dokonce vyváznout jen s domluvou, a to zejména tehdy, je-li na silnici dobrá viditelnost a světla jsou v takovou chvíli jen formalitou. Stále je však možné narazit na řidiče, kteří si světla nerozsvítí ani v noci, byť tady je to zejména vlivem opomnění či dezorientace v případě seniorů. Jiná písnička už je to ale třeba při využívání takzvaných mlhových světel. Jak už jejich název napovídá, ta jsou určena do mlhavého počasí, které může nastat právě teď, tedy v listopadu. Málokdo však ví, že tato světla je možné aktivovat skutečně jen tehdy, nastanou-li pro ně příhodné podmínky. Jinak nikoliv. “Přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště užít vždy,” uvádí jasně zákon. Co z toho tedy plyne? V první řadě je to povinnost užívat zadní mlhová světla v případě, že je venku mlha a snížená viditelnost. Dává to smysl, jelikož jde o informaci pro ostatní řidiče, že se kolem nich pohybuje jiné vozidlo. Někteří řidiči neumí mlhová světla ani zapnout. Když potom padne mlha, dostanou se do problémů. Lidé to vůbec neznají Oproti tomu přední mlhová světla jsou dobrovolná. Ale není tomu tak, že je můžete nechat zapnutá libovolně. Jakmile z mlhy vyjedete, musíte je opět vypnout. Toto nařízení se však nezdá expertům z ÚAMK, podle kterých je to velmi vágní ustanovení, jež se může vykládat různými způsoby. Jak moc velká mlha musí být, abyste mohli mít zapnuty přední mlhovky, případně museli aktivovat ty zadní? Podle odborníků by bylo vhodné stanovit nějakou hranici viditelnosti. Doporučuje se 50 metrů, což je přibližně vzdálenost mezi směrovými sloupy. Problém spočívá také v tom, že tuzemský zákon vůbec neřeší, jakou rychlostí by se měla vozidla v mlze pohybovat. To je přitom často mnohem důležitější než zapnutá světla. Viditelnost totiž může být tak nízká, že samy o sobě nemusí pomoci. Čtěte také: Tak to ruplo. Německé automobilky oznámily náhlý kolaps. Češi poletí na dlažbu ve velkém stylu Dle odborníků není od věci dodržovat vzdálenost, která v metrech odpovídá rychlosti vozidla. Pokud tedy jedete 80 kilometrů v hodině, měli byste před sebou držet volných 80 metrů apod. Foto: Shutterstock, zdroje: Policie ČR, Kurzy [...]

Oblečení ze Zary, Primarku a Temu vám zakážou. Už toho bylo dost. Lidé jsou z nového nařízení na větvi

Zatímco dříve si lidé svého oblečení vážili a nosili ho třeba i několik let, dokud se jim nerozpadlo, současná situace je úplně jiná. Přibývá lidí, kteří nakupují módu jen pro ten pocit z nákupu. Ale jak to potom dopadá? Dané kousky si vezmou přinejlepším jednou, nebo dokonce vůbec, a následně je prostě vyhodí. Obchody začaly vadit Dříve by to bylo nemyslitelné, jelikož ošacení stálo nemalé peníze a člověk na něj ve svém rozpočtu musel myslet. Dnes však došlo ke kuriózní situaci. Na jedné straně berou lidé stále vyšší platy, a na straně druhé je oblečení stále levnější. Trend rychlé módy už je tu nějakou dobu, přičemž jeho hlavními proponenty byly úspěšné řetězce, jako například Zara, Primark nebo H&M. Ty zde naučily zákazníky k rychlým obměnám šatníku. To však tak nějak nejde dohromady se současným důrazem na udržitelnost. Ba právě naopak, je to naprostý protiklad. Nehledě na to, že se při výrobě oblečení používá stále více umělých a nerecyklovatelných látek. Korunu tomu potom nasadily eshopy typu Temu nebo Shein, kde lze oblečení koupit doslova za pár korun, a toto je navíc posíláno ještě přes celou zeměkouli. Některým zemím s tímto trendem již došla trpělivost, a rozhodly se zasáhnout. Dá se přitom očekávat, že podobné kroky budou přijaty na úrovni celé Evropské unie a nakonec se dostanou i do České republiky. Některé obchody začnou mít zásadní problémy. Bude to ostré Francie chce zavést opatření proti takzvané rychlé módě. Ačkoliv zatím nebyly jmenovány konkrétní firmy, na které bude mířit, nejčastěji se mluví o výše zmiňovaných a potom i o spoustě dalších, které jim v tomto ohledu konkurují a sekundují. Posuzovat se bude například to, jak rychle rotují jednotlivé kolekce, jaký je objem vyrobeného oblečení a řada dalších kritérií. Počítá se s tím, že na dané značky bude vydán zákaz jakékoliv reklamy, což by pro řadu těchto firem bylo drtivé, jelikož spoléhají právě na ni. Dávalo by to však smysl, aby ztratily možnost lákat na neustále nové a levné oblečení. Čtěte také: Obchody v Česku zruší účtenky. Češi se bouří, nebudete vědět, jestli vás nenatáhli Další věc už by se týkala samotných zákazníků. Na každý kousek z ranku rychlé módy by byla uvalena dodatečná daň ve výši 10 euro, tedy přibližně 250 Kč. Například tričko původně za 50 Kč by tak najednou stálo 300 Kč. Foto: Shutterstock, zdroje: DW, BBC [...]

A je to tady. V Česku to rozjel řetězec, kde nakoupíte za třetinové ceny zboží určené pro německý trh. Lidé už tam stojí frontu

Na něco takového se v tuzemských luzích a hájích čekalo skutečně dlouhou dobu. Lidé už mají jednoduše plné zuby toho, aby za běžné zboží platili přemrštěné ceny. A že se v poslední době utrhly obchodní řetězce ze řetězu. To si tak jdete koupit pár položek a u kasy se nestačíte divit. Zdražení je razantní a probíhá doslova před očima. Sází jednu za druhou Pravdou ale také je, že šikovní obchodníci na tento stav věcí zareagují. Využijí příležitosti, kdy to zavedené řetězce přehnaly, a zaberou si svůj tržní podíl. Jsou to takové společnosti, které se orientují na cenu prodávaného zboží. Patří mezi ně například Pepco nebo Kik. Ve velkém se do České republiky ale pouští také Action, což je dost možná nejzajímavější z těchto řetězců. Ten předvádí neskutečně rychlou expanzi, kdy aktuálně oznámil otevření již své 78. prodejny. “Otevřením první prodejny v Liberci se přiblížíme ještě většímu počtu českých zákazníků. Jsem rád, že v Libereckém kraji budeme mít již šest prodejen s pestrým a neustále se měnícím sortimentem,” uvedl pro server Mix24.cz generální ředitel firmy, Jan Štepánek. Action se řadí do ranku diskontních prodejen, ovšem je pravdou, že zatím není dominantně orientován na prodej potravin. Ty tam sice také najdete, ale jde především o kousky trvanlivějšího rázu, jako jsou například cukrovinky. Ty však stojí opravdu za to, protože jde často o značky nebo příchutě, které jinde nejsou vůbec k mání. Pocházejí totiž ze západních trhů. Češi už do nových obchodů chodí nakupovat pravidelně. Levnější a kvalitnější A to je velké plus tohoto řetězce i v další kategorii, kterou prodává. “Hodně ráda tady nakupuji například prací prášky a další drogerii. Není totiž určena primárně pro český trh, a je tak mnohem kvalitnější. To se nedá srovnat,” líčí paní Zuzana z Prahy. “A ještě je to mnohem levnější oproti mizerným českým ekvivalentům.“ Čtěte také: Máslo bude za 300 Kč. Češi se musí připravit na tvrdý náraz před Vánoci, obchody vás podojí Pravdou je, že tu nakoupíte opravdu všechno možné. Mezi další oblíbené kategorie produktů patří potřeby pro zahradu a domácnost nebo třeba hračky. Vyberete si z celkem 6000 výrobků, z nichž čtvrtinu pořídíte do 25 Kč. Cena průměrné položky je potom nižší než 50 Kč. Sami si uvědomte, jak nízká je to cenová hladina a co v ní pořídíte někde jinde. Foto: Shutterstock [...]