V zapadlé vesnici má být ukrytý nacistický poklad. Stále se však nenašel

Hledači pokladů jsou poháněni různými touhami – chtějí zbohatnout, objevit něco šokujícího anebo třeba jen prožít radost z dobrodružství a objevování. Když se roznese zpráva, že se někde možná ukrývá poklad, často se tam nahrnou hledači z širokého okolí. A když jde o nacistický poklad nedozírné hodnoty – přijdou hledači z celého světa.

Zničený klid v malebné obci

V Nizozemsku se nachází obec Ommeren, která by asi pro zahraniční turisty nebyla ničím zajímavá. Kdyby se nerozneslo, že právě zde se má ukrývat poklad, který zde schovali němečtí vojáci na konci druhé světové války.

Od chvíle, kdy se tato informace objevila ve veřejném prostoru, zaplavily ulice a okolí města Ommeren lidé s detektory kovu i běžným nářadím. Neváhají kopat dokonce ani na zahradách patřících místním obyvatelům, někteří místní se dokonce i bojí chodit spát, protože se jim stává, že jim na pozemky v noci pronikne cizí člověk s krumpáčem a lopatou v ruce.

Poklad, který stojí za to najít

Pravdou však je, že poklad, který se má v Ommerenu nacházet, je velmi lákavý. V Arnhemu byla během bojů v posledních měsících války zasažena zdejší banka. A němečtí vojáci, kteří byli toho času ještě ve městě, se tak dostali k nedozírným pokladům ukrytých ve zdejších trezorech – zlatu, stříbru či šperkům.

Člověka asi nepřekvapí, že vojáci rozhodně na nic nečekali, a nakradli si, co mohli. Poklad však potřebovali někam ukrýt, protože spojenecká ofenziva se nemilosrdně blížila a bylo jasné, že v Nizozemsku už se Němci příliš dlouho neudrží.

A tak dala skupina vojáků nakradené cennosti do beden od munice a zakopala je čtyřicet kilometrů od Arnhemu – v obci Ommeren.

Proč se poklad nenašel?

Taková je alespoň verze, kterou vypověděl jeden z německých vojáků po válce, a také tomuto tvrzení odpovídá mapa, která se našla mezi dalšími historickými prameny z války. Přestože se mnoho historiků i vyšetřovatelů domnívá, že historka o pokladu může být smyšlená, nizozemská vláda ji nebrala na lehkou váhu a nechala v Ommerenu poklad hledat.

Nic se však nenašlo. A od té doby tam nic neobjevili ani místní obyvatelé či samozvaní hledači pokladů z celého světa.

Ukradl někdo poklad ještě za války? Vymysleli si němečtí vojáci celou historku? Dostal se do rukou někomu z místních, kdo prozíravě mlčel? Anebo ho snad odvezli spojenečtí vojáci osvobozující Nizozemsko?

Na všechny tyto otázky se odpovědi hledají jen těžko. Možné je i to, že tam poklad skutečně pořád někde je a čeká na své objevení.

Foto: Shutterstock, zdroj: BBC, NationaaAlarchief

Nenechte si ujít

Důchody v Česku vyletí o tisíce korun. Jurečka všechny pořádně překvapil

Možná vás to překvapí, ale skutečně se schyluje k tomu, že někteří důchodci si polepší hned o několik tisíc korun za měsíc. Ministerstvo práce a sociálních věcí se totiž aktuálně zaměřuje na ty, kdo se nemají zdaleka tak dobře, jak by se mohlo zdát, když se mluví o průměrném důchodu. Někteří berou málo Ten sice dosahuje nějakých 21 tisíc korun, jenže na něj nedosáhne zdaleka každý. Spousta lidí stále pobírá minimální důchod, což jsou úplně jiné částky. Pravdou je, že pokud jste si odpracovali oněch 35 let, které se tolik skloňují jako nutná prerekvizita k pobírání důchodu, nebudete mít takovýto problém a bude vám vyměřen důchod vyšší. I když jste pobírali menší plat nebo si platili nízké zálohy, bude to třeba 12 až 16 tisíc korun. Jenže pak jsou tu ti, kdo odpracovali třeba jen 15 let. A i ti mají nárok na důchod, byť až o pět let později. Kromě toho, že ho dostanou s odkladem, je jim často vyměřena jen minimální penze. A s tou je v České republice dlouhodobě potíž. “Dali mi jednom minimální důchod a to je opravdová almužna. Je to nějakých 5000 Kč, z čehož se prostě vůbec nedá vyžít,” říká pan Josef z Berouna. Důvodem je výpočet této penze, na který se poměrně dlouho nesáhlo. Přidají vám slušné peníze Na jedné straně je tvořen základní výměrou, která dosahuje 4400 Kč, na straně druhé potom procentní výměrou, která činí jen 770 Kč, protože je v této výši od roku 1996, kdy samozřejmě platila úplně jiná situace. Ministerstvo práce každopádně chce, aby se tento nedůstojný minimální důchod zásadně změnil. Dojde k tomu, že procentní výměra se bude počítat jako 10 % z průměrné mzdy. Ta dnes už přesahuje 40 tisíc korun, tudíž půjde o raketový nárůst. Čtěte také: Stát příjemně překvapil. Důchodci dostanou okamžitě 13. důchod Jen je problém v tom, že by to mělo začít platit až v roce 2026. Pak se ale minimální penze opravdu navýší, a to v celkovém součtu až na nějakých 10 tisíc korun. Foto: Shutterstock, zdroje: ČSSZ, MPSV [...]

Česká spořitelna napálila lidem drsný poplatek. Kdo si něco takového může ještě dovolit platit?

Navenek by se snad mohlo zdát, že tuzemské banky už vydělávají přeci jen na něčem jiném než jsou poplatky pro koncové klienty. Předně by měl být jejich byznys postaven na hospodaření s penězi, které jsou jim svěřeny. Ty potom mohou půjčovat dále a zkrátka vytvářet klasickou bankovní činnost. Tohle prostě přehnali V České republice to ale bylo vždy přeci jen trochu jiné. Banky se hodně obávaly jakéhokoliv rizika, a tak z tohoto pohledu nevydělávají tolik, kolik by mohly. A potom se snaží hojit a své vysoké zisky krýt právě z poplatků. Ty jsou dnes paradoxně horší než kdykoliv dříve. Před deseti a více lety se hojně diskutovalo o poplatcích za vedení účtu nebo jednotlivé transakce. To však byly drobné. Dnes jsou bankami za běžné služby účtovány často horentní částky. Typické jsou například kurzové směny. Pokud v cizině zaplatíte svou kartou, dojde k přepočtu na cílovou měnu, a to v nevýhodném kurzu. Pakliže si vybíráte třeba 10 tisíc korun, může 3% až 4% poplatek činit od 300 do 400 Kč, což není vůbec málo. Spolu s tím, jak se rozvíjí obliba investování, si přitom klienti stále více všímají toho, jak je banky ždímou i v tomto směru. Upozornil na to investor Pavel Fohler, který se podíval na ceník České spořitelny pro investiční operace, a nestačil se divit. “Rád bych přátelům doporučil, aby své úspory pravidelně zhodnocovali nákupem typu SXR8, BRK.B či IS04, IB01 třeba i u České spořitelny,” uvedl Fohler na konto několika oblíbených akciových titulů, které se dnes používají k ochraně před inflací, případně k zajištění se na důchod. “Poplatky jsou mimo mé chápání. Alespoň na vybrané ETF dejte nulové poplatky. Zjednodušte radikálně ceník – to nedám ani já, natož nějaká babička,” napsal k tomu dále investor, který daný ceník ke svému příspěvku také přiložil. Je to skutečně příliš A kolik si vlastně Česká spořitelna říká za tak jednoduchý krok, jako je nákup určitého cenného papíru na pokyn zadaný po internetu? Není to zrovna málo. Minimálně zaplatíte 17 euro, tedy přibližně 425 Kč, což už je samo o sobě tristní. Celkově jde ale o 0,4 % z transakce. Těžko tady tedy ušetříte, protože je nastaven pouze minimální, nikoliv však maximální poplatek. Pakliže byste si chtěli každý měsíc investovat 2000 Kč, což je obecně doporučováno, zaplatili byste ono minimum v podobě 425 Kč. To je pětina z vaší celkové investice. Pakliže byste ale chtěli jednorázově investovat třeba 2 miliony korun, dali byste za to již 8000 Kč jen v podobě poplatku. A nutno říct, že tuto sumu nebudete platit jen při koupi, ale také při případném odprodeji cenných papírů. Čtěte také: Velká banka v Česku kontroluje klienty, co dělají. Všechno prasklo a lidé tam hromadně ruší účty K tomu je třeba připočítat ještě další poplatky, jako je například za správu vašich aktiv, což vám bude dále odsávat vaše drahocenné prostředky. Foto: Shutterstock [...]

Obrovský průšvih. Coca-Cola stahuje své nápoje, mohou obsahovat něco hrozného. Češi, nepijte to

Jeden z nejvýznamnějších producentů nápojů na světě řeší obrovský problém. Společnosti Coca-Cola totiž selhal výrobní proces a do jejích nápojů se dostaly látky, které tam v žádném případě nemají co dělat. Jak se to mohlo stát? Jde o to, že nápoje této společnosti, jako je klasická Cola, ale také Sprite, Fanta a řada dalších, z nějakého důvodu obsahují zvýšené množství chlorečnanů. Je přitom zajímavé, že se na to přišlo při rutinní kontrole ve výrobním závodě. Těžko říct, co by se stalo, kdyby se na to nepřišlo, případně kolikrát něco takového prošlo bez jakéhokoliv povšimnutí. K incidentu došlo pravděpodobně v rámci stáčírny společnosti Coca-Cola, která se nachází v Belgii. Zde se míchají a stáčejí nápoje určené pro západoevropský trh. Výrobky s vysokým množstvím chlorečnanů tedy najdete třeba v Německu, Nizozemsku, Velké Británii nebo Francii. Jde přitom o onu Coca-Colu, která ještě obsahuje klasický cukr a kterou mají Češi tak rádi. Často si ji z těchto zemí dovážejí domů, protože tuzemská varianta se podle mnohých nedá vůbec pít. Coby sladidlo se tu totiž používá glukózo-fruktózový sirup, který je levnější. Není to dobré Společnost vůbec neuvedla, jak je možné, že se do nápojů dostaly tyto látky. Dle serveru BBC se přitom standardně používají například v dezinfekčních prostředcích nebo pro výrobu ohňostrojů. Jedna z odbornic pro tuto stanici vznesla zajímavou otázku, zda zákazníci budou akceptovat to, že výrobci něco takového přimíchávají do nápojů. Pravdou je, že chlorečnany lidem skutečně hodně škodí, a to zejména ve chvíli, kdy se konzumují dlouhodobě. Nejhorší jsou pro děti a mohou vyvolat třeba problémy se štítnou žlázou. Čtěte také: Do českých obchodů se dostalo odporné máslo. Skoro ho nerozeznáte, ale jeden detail ho prozradí Každopádně se raději podívejte, zda doma náhodou nemáte nápoje od této společnosti, které mají výrobní kód od 328 GE až po 338 GE. V takovém případě je rozhodně nekonzumujte. Foto: Shutterstock, Pixabay [...]