Moderátorka Alex Mynářová se z role profesionální matky a manželky kancléře Vratislava Mynáře nyní vrací ke svému řemeslu v Českém rozhlase, kde dostala vlastní pořad Slavné dvojice. Už to samo o sobě vyvolalo kritiku mnohých, že jde především o trafiku jedné z prezidentových blízkých ve veřejnoprávním médiu.
Moderní výchova fyzické trestání dětí zavrhuje
Alex Mynářová v souvislosti se svým návratem do médií poskytla několik rozhovorů, které, jak už je u ní zvykem, vyvolaly další kontroverze. Moderátorka nezvykle otevřeně promluvila o tom, jak to chodí u nich doma s výchovou dvou synů.
Někdejší zprávařka České televize, odkud musela odejít právě kvůli svému partnerovi, přiznala, že sama není příliš přísnou matkou, a proto je ráda, že ji v tomto ohledu zastane manžel Vratislav, který se dětem nerozpakuje udělit i nějaký ten fyzický trest. S nimi přitom moderní výchova už prakticky nepočítá a Česká republika byla dlouhou dobu považována za jednu z posledních zemí, kde se ještě praktikují. Jak se ale zdá, tato tradice zde tak docela nevymizela.
Co myslela ještě tvrdšími tresty?
“Když náš pětiletý syn něco vyvede, nemá manžel problém zvýšit na něj hlas, nasekat mu, což je dobře,” řekla Alex Mynářová v rozhovoru pro MF DNES. “Zároveň je tátou, který dává dítěti najevo, že ho má rád. Protože manžel tíhne k fotbalu, snaží se syna vodit i na fotbal, kopat si s ním. Je pravda, že syn o to zatím zájem moc nejeví, baví ho spíš tenis, což manžel vůbec nebere jako tragédii.“
Když se redaktor ujišťoval, zda skutečně chce, aby od ní veřejně zazněla taková slova, za která bude s největší pravděpodobností kritizována, nenechala Alex nikoho na pochybách. “Dát dítěti přes zadek je prostě občas nutné. Záleží na tom, čím konkrétně se to dítě proviní, a bavíme se o tom, dát dítěti přes zadek, nemluvíme o tvrdších fyzických trestech,” uvedla moderátorka, aniž by uvedla, jakou má představu ještě tvrdších trestech. “A dodávám, že když dítě brečí, vnitřně mě to bolí. Kdybych měla krátce vyjádřit, jaká máma jsem, tak jsem máma milující.“
Foto: archiv Alex Mynářové