Ještě před pár měsíci všichni od Brazílie raději odvraceli zrak s tím, že v této zemi koronavirová epidemie dopadne naprosto katastrofálně a výsledkem budou miliony (zbytečně) mrtvých. Terčem kritiky byl především už tak v zahraničí neoblíbený brazilský prezident Jair Bolsonaro, který epidemii koronaviru vytrvale zlehčoval: nazýval ji “chřipečkou”, a když před novináři oznamoval, že byl sám pozitivně testován na Covid-19, ostentativně si na chvíli sejmul roušku, čímž své publikum ohrozil.
Prezident proti všem
Místy se mohlo zdát, že Bolsonaro zešílel. Nejen všechny okolní, ale prakticky veškeré země světa uzavíraly, co mohly a snažily se šíření zabránit za každou cenu, která je velmi přesně vyjádřena stovkami miliard té které měny. Také brazilskému prezidentovi jeho ministr zdravotnictví radil, aby začal situaci brát vážně. Nepochodil a poroučel se. Podobně dopadl i jeho nástupce. Teprve s třetím ministrem tohoto resortu je Bolsonaro spokojený. Prozatím. Prezident se dostal do sporu také s guvernéry jednotlivých oblastí v Brazílii, kteří byli rovněž zastánci toho, aby se virus potlačoval.
Na počátku epidemie se vzhledem k těmto okolnostem popularita prezidenta dramaticky propadala. Nebylo divu, čísla hovořila sama za sebe. V zemi se oficiálně nakazilo 3,7 milionů lidí (neoficiálně několikanásobek tohoto čísla), přičemž přes 115 tisíc lidí nemoci Covid-19 zatím podlehlo.
Možná náhodou, ale nakonec správně
Jair Bolsonaro vehementně odmítal uzavírat ekonomiku Brazílie a prakticky vše nechal běžet tak jako doposud. Někteří lidé se pochopitelně snažili chránit sami od sebe, což mělo za následek určitý ekonomický propad, ale zdaleka ne takový, jaký postihl okolní státy. Bolsonaro začal také lidem rozdávat podpůrné balíčky.
Po krušných měsících se teď zdá, že Bolsonarova strategie, pokud tomu tak lze říkat, nemusela být vůbec mylná a nakonec se může ukázat jako velmi účinná. Čísla nakažených a tím i zemřelých totiž v Brazílii začala rychle klesat, aniž by pro to stát začal něco aktivně dělat.
Pravděpodobná kolektivní imunita
Celá záležitost je velmi dobře patrná na jednom z největších brazilských měst Manaus. To patřilo také k těm nejpostiženějším. Svět obletěly záběry, jak se zde kopou hromadné hroby, protože už není kam jinam zesnulé pohřbívat. Zatímco v květnu se v tomto městě počet obětí koronaviru blížil jedné stovce za den, v současné době už jsou to jen nižší jednotky denně a někdy dokonce vůbec nikdo. Někteří odborníci mají za to, že Manaus se mohl stát jednou z prvních lokalit, kde si lidé vytvořili proti koronaviru kolektivní imunitu. Ta se obvykle dostaví, když se nakazí přibližně 60 až 70 % populace.
“Manaus je zajímavý případ. Máme hypotézu, že ve městě došlo k takovému vrcholu a komunitní přenos byl natolik rozsáhlý, že se tu vytvořila kolektivní imunita,” uvádí Jarbas Barbosa da Silva z Panamerické zdravotnické organizace. Zbytek Brazílie má ke kolektivní imunitě podle všeho také poměrně blízko.
Brazilci jsou každopádně se současným stavem spokojení a svému prezidentovi často tleskají i jeho někdejší odpůrci, kteří ho do křesla hlavy státu nevolili. Nyní opatrně přiznávají, že jeho způsob, jakým provedl národ krizí, nebyl vůbec špatný. Obzvlášť když vidí, jak se země po celém světě stále trápí a ještě nějakou dobu trápit budou. Není přitom vůbec vyloučeno, že je to bude nakonec stát stejný počet obětí, akorát s dramaticky vyššími ekonomickými ztrátami.
Foto: Freepik
