Útok Ruska na muniční sklad ve Vrběticích se sice odehrál už v roce 2014. Neprůhledné a neohrabané jednání české vlády však způsobilo, že její důvěryhodnost závisí na posledních týdnech. Jde totiž o to, jak se jednotliví vládní představitelé chovali v době, kdy už s největší pravděpodobností věděli o bezprecedentním aktu státního terorismu.
Nejproblematičtěji se v této chvíli nejeví ani tak plánovaná cesta ministra vnitra Jana Hamáčka do Moskvy, byť i ta je zahalena do nepříjemných otazníků, jako spíše nebývalá aktivita ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka ve věci zahrnutí ruského Rosatomu do tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany.
Čtěte také: Komentář: Podivný případ Vrbětice. Babiš zahrál ruskou kartu, protože musel, jinak by padl
Zatím neznáme veškeré informace o vyšetřování útoku ve Vrběticích, ale veřejně už zazněly informace o tom, že bezpečnostní složky od samého počátku věděly o tom, že na místě byli dva ruští občané. V roce 2018 se je potom, v souvislosti s odhalenou otravou Sergeje Skripala ve Velké Británii, podařilo identifikovat jako agenty ruské služby GRU. Už tato informace byla vysoce výbušná a vrchní představitelé státu o ní museli vědět.
Další roky pak bezpečnostním službám trvalo seskládat důkazy tak, aby prokázaly, že za útokem skutečně stáli tito agenti, byť už to bylo vysoce pravděpodobné v roce 2018. V posledních měsících potom měla česká vláda od BIS dostávat informace o finišujícím vyšetřování s předpokládaným výsledkem, jak informovalo několik zdrojů v českých médiích, jako jsou servery Neovlivni.cz nebo Deník N. Například ministr zahraničí Tomáš Petříček řekl, že byl o věci informován delší dobu.
Jsou tomu přitom teprve tři týdny, co ministr průmyslu Karel Havlíček de facto přizval do chystaného tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany Rusko tím, že se mu rozhodl zaslat bezpečnostní dotazník jako všem ostatním předpokládaným účastníkům. Bezpečnostní složky státu přitom právě před tím explicitně varovaly. Dnes už je dvojnásob jasné, z jakého důvodu. Přesto Havlíček jednal bez pověření vlády, a když ho zkritizoval vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl, tak ho Havlíček bez pardonu odvolal.
Čtěte také: Problém jménem Havlíček. Dvojministr se utrhl ze řetězu, hájí pochybné zájmy a škodí Česku
Tento sled událostí by v žádném případě neměl zapadnout a Karel Havlíček by měl jednoznačně vysvětlit, co svým jednáním sledoval. Pokud se potvrdí, že o ruském útoku věděl, a navzdory doporučením bezpečnostních složek prosazoval účast Rosatomu v tendru, měl by být odvolán ze svých vládních funkcí a jeho konání by mělo být předmětem zájmu policejních vyšetřovatelů.
Foto: Úřad vlády ČR
