Jde pravděpodobně o nejznámějšího a nejmedializovanějšího českého pacienta, který prodělal koronavirus. Pražský taxikář Robert M. byl jedním z prvních opravdu vážných případů, které muselo české zdravotnictví řešit. A vzhledem k tomu, že se o jeho stavu informovalo prakticky on-line a vyjadřoval se k němu třeba i premiér, věděla veřejnost, že chvílemi byl už jeho stav téměř neudržitelný.
Hrozné okamžiky v nemocnici
Ještě větší pozornosti se tomuto pacientovi dostalo poté, co jako první v České republice dostal v rámci experimentální léčby hojně zmiňovaný lék remdesivir. Po jeho podání se začal Robertův stav skutečně lepšit, ale ošetřující lékaři byli opatrní a nedokázali říct, zda to bylo skutečně kvůli nasazené léčbě nebo zda zabraly jiné jejich postupy.
Jisté je to, že Robert M. se z vážného stavu dostal, byť stále nelze hovořit o tom, že by byl plně vyléčený. Koronavirus se na něm ošklivě podepsal, jak uvedl pro Českou televizi, kde se také ohlédl za tím, jak to vlastně celé z jeho pohledu probíhalo.
“Když jsem byl v Krči, nemohl jsem dýchat. A neuzvedl jsem ani konev, abych si nalil vodu. Měl jsem hroznou žízeň,” uvedl Robert M. v České televizi. “Začali zkoušet všechno možný. Já jsem je prosil, aby mě odpojili. Že to nezvládnu, že to nedám.” Zničující pro něj bylo i to, že ležel na oddělení spolu s dalšími těžkými případy nakaženými koronavirem. “Vedle vás umírá člověk, přijdou tam za ním děti, brečí a prosí, aby bojoval. To mě psychicky zničilo.” Když lékaře prosil, aby ho uvedli alespoň do umělého spánku, ti mu odvětili, že by už se také nemusel probudit.
Záchrana v poslední chvíli
Jeho případ ale zaujal přednostu Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN Jana Bláhu, který požádal o převoz pacienta na své oddělení. Tím mu pravděpodobně zachránil život, protože bylo třeba skutečně té nejpečlivější podpůrné léčby, jaké je moderní medicíny schopná. A Bláha skutečně dělal maximum. Přestože tak byl Robertův stal dlouhou dobu kritický, nakonec se z nejhoršího dostal.
Robert si každopádně užívá každý den a všímá si úplných maličkostí. Rád například sleduje ptáky. Už se také nechce vrátit ke své bývalé práci taxikáře, od kterého ho odrazuje i to, že právě kvůli ní se nakazil. Přiznává, že řada věcí je pro něj ještě problematická. “Chůze je ještě docela problém. Bojím se, jak mám ty svaly takové měkké a povadlé. Člověk ty nohy za sebou trošku tahá. Levá ruka je bez citu. Pořád si s prominutím nemůžu ani utřít zadek,” uzavírá Robert M. Stále se však nevzdává naděje, že se dostane do takové fyzické pohody jako dříve.
Foto: Reprofoto Česká televize