Dovolená u moře nemusí být tak bezstarostná, jak si ji mnozí představují a malují. Ačkoliv nebezpečí v podobě nemocí či jedovatých zvířat číhají zejména v exotických oblastech, globální oteplování způsobuje, že se přesouvají i do destinací, které považujeme za zcela bezpečné. Tak jako se tomu stalo v případě nemoci známé jako leishmanióza a Chorvatska.
Leishmaniózu způsobují prvoci z rodu Leishmania, kteří napadají lidi a zvířata. Nemoc se může projevit několika způsoby. Tím nejzávažnějším je napadení orgánů, přičemž tohoto stavu si dlouhou dobu nevšimnete. Inkubační doba je totiž od tří do osmi měsíců. Pak se ale může objevit zápal plic, krvácení či otoky. V případě, že nedojde k včasnému záchytu nemoci, hrozí smrt.
Častější je však takzvaná kožní leishmanióza, která se projevuje velkými kožními vředy na nohách a rukách či na hlavě. Existuje hned několik typů napadení a podle toho je určena závažnost nemoci. Nejproblematičtější jsou hluboké vředy, které zcela zničí kožní tkáň.
Leishmanióza je poměrně běžnou nemocí zejména v Jižní Americe či na Blízkém východě. Bohužel se v posledních letech ve větší míře vyskytuje také v Evropě, a to zejména ve Středomoří. Větší množství případů zaznamenávají zejména Chorvatsko a Řecko, tedy mezi českými dovolenkáři nejoblíbenější destinace.
“Momentálně má leishmanióza široký geografický rozptyl, což je dáno rizikovými faktory, jako je migrace, změna klimatu, odlesňování, urbanizace či podvýživa,” uvádějí řečtí vědci ve své tři roky staré studii.
V Chorvatsku po několika desetiletích, kdy mělo od leishmaniózy relativní klid, znovu přibývá případů, jak informuje studie zveřejněná v časopise Parasites & Vectors. Jejím spoluautorem je český parazitolog Vít Dvořák z Přírodovědecké fakulty.
Bohužel neexistují ucelená data o tom, jak moc rozšířená tato nemoc mimo exotické regiony je. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) však patří k nejpodceňovanějším tropickým nemocem. Podle odhadů se jí každoročně nakazí až milion lidí, přičemž klimatické změny vedou k postupnému nárůstu případů. Každý rok má na svědomí desítky tisíc životů, byť v drtivé většině případů se tak děje v oblastech třetího světa.
Foto: Shutterstock
