Víte, co se přihodilo 21. června 1689 v Praze? Došlo k nejhoršímu teroristickému útoku, který byl kdy na hlavní město České republiky spáchán. Kdo jej způsobil a z jakých důvodů?
Svatá říše římská a agresivní zahraniční politika Ludvíka XIV.
Pojďme si nejprve uvést na pravou míru, jaká byla politická situace v Evropě v roce 1689. Nynější území České republiky bylo v té době součástí Svaté říše římské a ta vedla v té době válku s Francií, v jejímž čele stál Ludvík XIV. Jeho zahraniční politika byla velmi agresivní a Francie se díky němu rozrůstala o další území. Ludvík XIV. území často nechával vypaloval, takže po něm zůstávala spoušť.
Francouzský požár v Praze a škody, které napáchal
V takové atmosféře vypukl 21. června 1689 v centru Prahy požár. K jeho rychlému šíření bohužel napomáhalo také počasí. Ten rok bylo obzvlášť horké léto a plameny se šířily jako splašené. Francouzský požár Prahy, jak se mu začalo říkat, měl na svědomí 400 mrtvých. Kromě lidských obětí napáchal škody také na vzhledu města. Za pouhých 24 hodin zničil 800 domů a kvůli požáru padl také největší gotický kostel v Praze, Chrám svatého Jakuba na Starém Městě, polovina židovského ghetta a deset synagog. V nich našlo smrt přes sto lidí, kteří se do nich paradoxně před požárem přišli schovat.
Kdo založil požár?
Kvůli nenávisti vůči Francii, která v té době ve Svaté říši římské panovala, byl tento zničující požár označen za akt francouzské pomsty a přisouzen stoupencům Francie. Ale bylo to opravdu tak? Po požáru začal v Praze hon na Francouze, ale až po dopadení Vavřince Procházky se přišlo na to, jak to vlastně bylo.
Vycvičená jednotka žhářů
Vavřinec Procházka, nazývaný též Ohnivý Vavřinec, byl pasáček vepřů, sirotek, otec tří děti a manžel. Pocházel z velmi nuzných poměrů a jeho život ho netěšil. Proto se nechal naverbovat do armády. Kvůli své nezkušenosti s bojem ale při své první bitvě padl do francouzského zajetí. Právě v něm byl údajně on s dalšími českými zajatci připravován na vypalování měst. Všichni prošli výcvikem, jak se stát profesionálními žháři. Za účast ve vypalovacích akcích navíc dostávali zaplaceno.
Z Heidelbergu do Prahy
Jejich prvním cílem byla německá města, například: Heidelberg, Mannheim a další. Přes Německo, ve kterém při svých vypalovacích akcích způsobili pokaždé velký chaos, pokračovali až na území dnešní České republiky. Celá skupina žhářů čítala na 150 členů a do Prahy dorazili v převlečení za mnichy, žebráky a bývalé zajatce. Tak splynuli s davem a nikdo jim nevěnoval velkou pozornost. Po založení požáru v Praze ale několik z nich bylo dopadeno místními, kteří je přistihli v akci. Několik žhářů tak bylo na místě lynčováno a vhozeno do plamenů.
Neslavný konec Ohnivého Vavřince
Ohnivý Vavřinec byl při zakládání požárů jako v transu a připadalo mu, že konečně našel smysl svého života. Byl pánem Prahy a její osud ležel v jeho rukou. Po založení požáru v Praze se vydal s několika kumpány na cestu, jejíž cíl byl jasný: vypálit další významná česká města. To už mu ale naštěstí nevyšlo, protože byl dopaden, ke svým ohavným činům se přiznal a následně byl zabit. Aby za své činy opravdu zaplatil, byl odsouzen k dvojí smrti. Ta spočívala v tom, že byl nejprve přidušen a následně pod ním byla zapálena hranice.
Do dneška je Francouzský požár považován za nejhorší teroristický útok, který byl na Prahu kdy spáchán. Koho by napadlo, že za tímto požárem stojí Češi, kteří se kvůli vidině přivýdělku nechali naverbovat do profesionální žhářské skupiny a nebylo jim proti srsti vypalovat celá města.
Foto: Shutterstock, zdroje: Český rozhlas Sever, ČT24