V průběhu koronakrize mnozí Evropané sledovali vývoj situace ve Švédsku. Ať už šlo o zastánce ještě tvrdších opatření nebo ty, kdo si naopak přáli co nejrychlejší uvolnění. Není příliš divu. Vždyť zatímco prakticky všechny evropské země udělaly rázné kroky a zavřely všechno, co jen trochu šlo, Švédové mohli dál chodit do restaurací nebo posílat děti do školy.
Cíl je všude stejný
Jenže dojem, že se Švédové nacházejí na jakési zvláštní cestě, staví na nepochopení stavu věcí. Všechny země mají totiž stejný cíl: držet křivku nově infikovaných v co možná nejplošší podobě, aby nedošlo k přetížení zdravotního systému. To platí také pro Švédsko.
Není cílem získat co možná nejrychleji stádní imunitu na úkor co možná nejlepší zdravotní péče, zopakovala několikrát švédská vláda. Ono by to bylo ostatně stejně problematické, protože zatím nikdo neví, jak dlouho imunita proti koronaviru vydrží. Pokud se na Švédsko podíváme z bližšího pohledu, z jistíme, že ani zde se nepořádají divoké party, lidé se venku pohybují mnohem méně než dříve, pracují častěji z domova a nenavštěvují domovy seniorů.
Architektem domnělé „švédské cesty“ je hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell, jehož doporučeními se politici dosud řídí. Také Tegnell uvedl v nejnovějším rozhovoru s magazínem Nature News, že jedinečnost švédského přístupu proti koronaviru je přeceňována.
Švédský cíl je podle Tegnella velmi podobný tomu, jaký mají ostatní země: šíření nákazy co nejvíce tlumit. Bez vakcíny však nelze infekci zcela zastavit. „Potřebujeme dlouhodobá řešení, která by šíření udržela na určité úrovni,“ uvedl epidemiolog ze švédské Uppsaly.
Problém je, že málokdo dokáže spolehlivě předpovědět, kolik volnosti je pro zdravotní systém té které země ještě zvladatelné. Velká Británie zažila tvrdý náraz poté, co se zpočátku stavěla až příliš benevolentně. Počty případů vystřelily vzhůru a premiér Boris Johnson, který si demonstrativně podával ruce s pacienty s nemocí Covid-19, nakonec onemocněl také a na jednotce intenzivní péče nějakou dobu bojoval o život.
Švédsko bude muset brzdit
Zda Švédsko a další země v příštích měsících půjdou touto cestou, to se teprve ukáže. V porovnání s jinými zeměmi, jako je například Itálie nebo Španělsko, jsou počty případů ve Švédsku více než příznivé. Země má ale jen malou hustotu zalidnění a kritici poukazují na skutečnost, že se příliš málo testuje.
Pohled na křivku pandemického vývoje ve Švédsku ukazuje jeden zajímavý fakt: zatímco v jiných zemích se křivka nárůstu zplošťuje, ve Švédsku kontinuálně stoupá. Nejde ale o exponenciální nárůst a švédské zdravotnictví zatím přírůstky stíhá odbavovat.
Situace v jednotlivých zemích se ale rychle mění. Například Rakousko začalo opatření rychle uvolňovat a dostává se do fáze podobné „svobody“ jako Švédsko. To naopak dost možná začne opatření zpřísňovat, protože Tegnell a spol. se dostávají pod stále větší tlak.
Zatímco počty případů se drží v relativně přijatelných mezích, zemi trápí vysoká smrtnost. Ta se v přepočtu na obyvatele začíná dostávat na úrovně Španělska, Itálie nebo Francie, což není úplně pozitivní zpráva.
Foto: Shutterstock