Česká republika má bohužel velmi negativní zkušenosti s povodněmi. Dalo by se proto očekávat, že lidé budou obezřetní a v případě tak významného rozhodnutí, jako je stavba nového domu, případně velká rekonstrukce toho starého, si dají pozor, kde to provádí.
Pořádně to zvažte
Jenže opak je pravdou a současné povodně to jen znovu potvrzují. Rodinné i bytové domy stojí v České republice často v bezprostřední blízkosti řeky. Jejich majitelé jsou potom obvyklými respondenty reportérů mapujících škody v terénu.
Ani tyto povodně nejsou výjimkou. “V Krnově jsme si postavili dům. Věděli jsme, že je v záplavové zóně, tak jsme ho postavili o 1 metr výš. Teď jsme zjistili, že je zatopený,” zaznělo například v reportáži na ČT24.
“Proč to musí stavět v záplavové zóně? To jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Takže i když si určí, že postaví o 1 metr výš, vůbec nemá jisté, že to bude stačit. Je to smutný, ale je to tak,” komentují to lidé na sociálních sítích.
Těžko přitom mluvit o neznalosti. Dnes jsou záplavová území velmi dobře zmapována a je k tomu velké množství podkladů. Povodňovou mapu nabízí například Česká asociace pojišťoven. Tu lze velmi jednoduše použít, když si budete pořizovat například pozemek, případně rovnou celou nemovitost.
“Zadáte si část obce, ulici, číslo popisné a e-mail, na který Vám přijde Zpráva o nebezpečí povodně o oblast bude zařazena do jedné ze 4 zón,” informuje na svém webu Maxima pojišťovna.
Pojistku nemusíte získat
Mnozí si ale třeba řeknou, že jim vytopení třeba jednou za deset let nevadí, a to za předpokladu, že případné škody zaplatí pojišťovna. Po pořízení takového domu ale můžete velmi jednoduše zjistit, že vám ho nikdo nepojistí nebo to bude stát horentní sumu.
Pojišťovny rozlišují celkem čtyři rizikové zóny:
- 1 – zóna se zanedbatelným rizikem povodně.
- 2 – zóna s nízkým rizikem povodně (území tzv. 100leté vody, respektive max. rozlivu).
- 3 – zóna se středním rizikem povodně (území tzv. 50leté vody).
- 4 – zóna s vysokým rizikem povodně (území tzv. 20leté vody).
Zatímco v případě prvních třech se dá nějakým způsobem pojistit, čtvrtá zóna je v podstatě nepojistitelná. Kromě toho, že nedostanete žádné peníze od pojišťovny, vám v takovémto případě teoreticky nemůže pomoci ani stát.
Čtěte také: Česká republika je na kolenou. Bude zavedena povodňová daň?
“Koncem roku 2014 však vstoupilo v platnost nové nařízení vlády, týkající se úvěrů na obnovu bytu nebo domu postiženého živelní pohromou. To sice umožňuje poskytnutí úvěru na rekonstrukci objektu v záplavovém území, ale vyžaduje po celou dobu splácení mít sjednáno pojištění bytu a domu včetně pojištění pro případ povodní,” uvádí server Rady v nouzi.
Foto: Shutterstock