Obchody v Česku mají zlatý důl. Přišly na novou věc, jak odrbat zákazníky. Češi jim na to skáčou a kupují to jako diví

Obchodní řetězce v České republice mají velkou praxi v navyšování svých marží. Ty patří k vůbec nejlepším v Evropě, což je pochopitelně nejen na úkor zákazníků, ale také samotných dodavatelů. Ostatně, Agrární komora České republiky si dlouhodobě stěžuje na to, že tuzemské obchody neplatí zemědělcům dobré peníze, případně od nich vůbec neodebírají zboží, protože si ho levněji pořídí v nějaké jiné zemi.

Rozdíl je znatelný

Už před pár lety se objevily zprávy o marži ve stovkách procent například na šunce, případně ovoci. Hotovým zlatým dolem je ale v poslední době pro obchodní řetězce především máslo. Tady jde totiž o potravinu, která je naprostým základem pro většinu domácností. Málokterý produkt se prodává v takovém množství jako právě máslo.

Lidé si za něj přitom zvykli platit poměrně vysokou cenu, což už samo o sobě dává řetězcům velmi slušný manévrovací prostor. Pakliže si chtějí navýšit obrat a zisk, stačí když dají nějaké to máslo do akční nabídky. V takové chvíli se doslova strhne mela a výrobek je vykoupen za pár hodin nebo maximálně dní.

“Je ale potřeba si dát pozor na to, jaké máslo v akci kupujete. Snadno se vám může stát, že to nebude čerstvé máslo, na jaké jste zvyklí, nýbrž máslo stolní. Zdánlivě mezi nimi není rozdíl, ale jeden přeci jen existuje. Je docela zásadní a odvíjí se od něj všechno ostatní,” vysvětluje Aleš Bečvář coby odborník na potraviny. “Čerstvé máslo se musí zkonzumovat do 20 dnů od data výroby, ale oproti tomu stolní máslo může být až dva roky v mrazácích.“

Ve standardním režimu není moc důvod, aby se prodávalo stolní máslo, protože výroba a systém dodávek čerstvého másla funguje dobře. “Je tu ale jeden segment, který generuje obrovské zásoby stolního másla. A to jsou státní potravinové rezervy,” vysvětluje expert.

Přirážky jsou vysoké

Tyto rezervy slouží pro případ jakékoliv nouze, kdy samozřejmě stačí i horší máslo. Hlavně, že nějaké bude. Tyto rezervy se ale musí pravidelně obměňovat, byť daný produkt vydrží dlouho. A právě tady přicházejí ke slovu obchodní řetězce. Aby se dané máslo nemuselo vykupovat, tuzemské řetězce ho velmi levně vykoupí, a potom s vysokou přirážkou prodávají zákazníkům.

“V obchodech to vypadá jako velká sleva na másle, ale ve skutečnosti je to především obrovský zisk pro řetězce. Ty přitom toto máslo berou od mnoha evropských států,” vysvětluje Aleš Bečvář. Navzdory tomu se po takovém másle vždy jen zapráší, protože je za zdánlivě dobrou cenu.

Čtěte také: Základní potravina zmizí z českých obchodů. Už si ji nekoupíte, Češi nevěří vlastním očím

Otázkou je ale jeho kvalita. Může být totiž kvalitativně podstatně horší než čerstvé máslo. Za tu dobu už může žluknout a obvykle nemá prvotřídní vlastnosti. Jinde se používá například v průmyslové výrobě potravin, jako jsou třeba pekárny. Ale tady se běžně prodává v obchodech koncovým zákazníkům.

Foto: Shutterstock, zdroje: Akademie kvality, dTest

Nenechte si ujít

Tučný poplatek nově pro každého Čecha. Stát znovu lidi pořádně podojí

Od příštího roku čeká tuzemské domácnosti velká nepříjemnost. Budou totiž muset hradit takzvanou daň z internetu. Jde v podstatě o novou verzi koncesionářského poplatku za Českou televizi. Tentokrát ale bude mít úplně jinou podobu. Lidé už to nechtějí Předně se mu už nevyhne vůbec nikdo. Dosud bylo možné si na webu České televize stáhnout formulář a jako jeden z důvodů, proč nebudete platit poplatek, uvést skutečnost, že nemáte doma televizní přijímač. Bylo to možné i tak, že se ho jednoduše zbavíte, protože na klasickou televizi už nekoukáte. Nikdo vám však nebránil sledovat na notebooku různé streamovací služby. Česká televize pochopitelně viděla, že ji tímto způsobem utíkají nemalé peníze, jelikož klasických televizí se lidé opravdu zbavují. “Normálně jsme ji vyhodili, protože na to doma už nikdo nekoukal. A ti vydřiduši z ČT pořád chtěli ty své poplatky. Tak jsme to odhlásili a neplatíme nic,” říká pan Luboš z Prahy. “Vždyť na ty jejich programy se nedá dívat ani zadarmo.“ Teď se však naplno ukázalo, proč si veřejnoprávní televize kdysi začala budovat službu zvanou iVysílání. Ani o ni nejeví diváci příliš velký zájem, jelikož jde pouze o databázi starých pořadů, které v ČT někdy běžely. Navíc není ani zdaleka kompletní a často má značné problémy. Takhle to dál nejde Jenže díky ní teď Česká televize úspěšně argumentovala tím, že její tvorbu je možné sledovat také na internetu, a podle logiky hrazení poplatků by se tedy tato povinnost měla vztahovat také na ty, kdo mají jakékoliv zařízení připojení k internetu. A tady už se dostáváme k jádru pudla. Celých 600 tisíc domácností, které dnes poplatek neplatí proto, že nemají televizi, ho totiž bude muset začít platit. Bez připojení k internetu se dnes totiž neobejde vůbec nikdo. Čtěte také: Tvrdá rána pro Čechy. Návrat povinné práce. Válet se a pobírat za to peníze už nebude možné Vedení České televize se teď sice směje, jaký se mu podařil majstrštyk, protože to znamená 2 miliardy korun v příjmech navíc, jenže si tímto paradoxně zadělalo na budoucí potíže. Lidé už jsou s něčím takovým mimořádně nespokojeni. Může tedy dojít i k tomu, že veřejnoprávní televize bude zrušena a změní se ve státní. Foto: Shutterstock, zdroje: ČT24, MKČR [...]

Důchodci v Česku to pořádně schytají. Stát oznámil nepříjemné kroky, které proti nim chystá

Málokdo si to naplno uvědomuje, ale minulá desetiletka byla z hlediska důchodců něčím naprosto výjimečným. Nikdy v dějinách České republiky se totiž neměli tak fantasticky a nemohli těžit z toho, že se jim každoročně přidávaly vysoké částky. Přicházejí zlé časy Ostatně, jen díky tomuto období se Česko v žebříčku životní úrovně důchodců vyšvihlo do první světové desítky. Ačkoliv mnozí stále žehrají, ve skutečnosti by si měli uvědomit, jak skvěle se mají. Vždyť drtivé většině důchodců jejich penze plně pokryje veškeré životní náklady a ještě do toho něco ušetří. Průměrná penze 21 tisíc korun zkrátka nese své efekty. Jenže to už je vlastně minulost. Dnes už jsme naopak ve fázi poklesu, který bude velmi pozvolný, ale zcela jistě hluboký. Vidíme už to teď na tom, jak málo se navyšují důchody. Každoročně jsou to jen nějaké tři stovky, což je oproti minulým letům naprosté minimum. Nelze přitom očekávat, že by se tato valorizace měla nějak zvlášť navyšovat. Důchodci se mohou vztekat, jak je libo, ale reálně je to jediná možná cesta. Navíc to nejsou ti současní, kdo si mají na cokoliv stěžovat. Všechny další generace se totiž budou mít spolehlivě hůře, a to v poměru vůči průměrným mzdám. Dnes je to tak, že důchodci berou v čistém vyjádření často více než mnozí zaměstnanci. Ti na ně přitom v průběžném důchodovém systému přispívají. A vzhledem k demografické situaci, která je vysoce negativní, je takový stav neudržitelný. Není to moc dobré Co se tedy vůči důchodcům ze strany státu chystá? Zcela jistě to budou nižší reálné důchody, a to poměrně výrazně. V absolutní hodnotě bude sice částka pomalu stoupat, jenže za tyto peníze si koupíte stále méně zboží a služeb. Dále je to vyšší věk pro odchod do důchodu, který by se měl postupně zvyšovat až někam na 70 let, byť se to bude dít individuálně a některé skupiny zaměstnanců budou mít jisté výhody. S tím však souvisí snaha přimět lidi, aby si odchod do důchodu dobrovolně prodlužovali a zůstávali ve své práci, pokud je to možné. Čtěte také: Nový poplatek pro důchodce v Česku. Úřad vám ho už neodpustí, platit se prostě musí Tato motivace přichází už teď, kdy je pro seniory práce zvýhodňována odpuštěním důchodového pojištění. Zároveň bude platit, že čím déle zůstanete v práci, tím vyšší důchod dostanete. Tím si můžete velmi dobře kompenzovat jeho reálné snižování. Foto: Shutterstock, zdroje: MPSV, Kurzy [...]

Nepoučitelní Češi. Baráky si ve velkém staví v záplavové zóně. Teď se diví, že je to spláchlo

Česká republika má bohužel velmi negativní zkušenosti s povodněmi. Dalo by se proto očekávat, že lidé budou obezřetní a v případě tak významného rozhodnutí, jako je stavba nového domu, případně velká rekonstrukce toho starého, si dají pozor, kde to provádí. Pořádně to zvažte Jenže opak je pravdou a současné povodně to jen znovu potvrzují. Rodinné i bytové domy stojí v České republice často v bezprostřední blízkosti řeky. Jejich majitelé jsou potom obvyklými respondenty reportérů mapujících škody v terénu. Ani tyto povodně nejsou výjimkou. “V Krnově jsme si postavili dům. Věděli jsme, že je v záplavové zóně, tak jsme ho postavili o 1 metr výš. Teď jsme zjistili, že je zatopený,” zaznělo například v reportáži na ČT24. “Proč to musí stavět v záplavové zóně? To jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Takže i když si určí, že postaví o 1 metr výš, vůbec nemá jisté, že to bude stačit. Je to smutný, ale je to tak,” komentují to lidé na sociálních sítích. Těžko přitom mluvit o neznalosti. Dnes jsou záplavová území velmi dobře zmapována a je k tomu velké množství podkladů. Povodňovou mapu nabízí například Česká asociace pojišťoven. Tu lze velmi jednoduše použít, když si budete pořizovat například pozemek, případně rovnou celou nemovitost. “Zadáte si část obce, ulici, číslo popisné a e-mail, na který Vám přijde Zpráva o nebezpečí povodně o oblast bude zařazena do jedné ze 4 zón,” informuje na svém webu Maxima pojišťovna. Baráky jsou v Česku každou chvíli zatopené. Pojistku nemusíte získat Mnozí si ale třeba řeknou, že jim vytopení třeba jednou za deset let nevadí, a to za předpokladu, že případné škody zaplatí pojišťovna. Po pořízení takového domu ale můžete velmi jednoduše zjistit, že vám ho nikdo nepojistí nebo to bude stát horentní sumu. Pojišťovny rozlišují celkem čtyři rizikové zóny: 1 – zóna se zanedbatelným rizikem povodně. 2 – zóna s nízkým rizikem povodně (území tzv. 100leté vody, respektive max. rozlivu). 3 – zóna se středním rizikem povodně (území tzv. 50leté vody). 4 – zóna s vysokým rizikem povodně (území tzv. 20leté vody). Zatímco v případě prvních třech se dá nějakým způsobem pojistit, čtvrtá zóna je v podstatě nepojistitelná. Kromě toho, že nedostanete žádné peníze od pojišťovny, vám v takovémto případě teoreticky nemůže pomoci ani stát. Čtěte také: Česká republika je na kolenou. Bude zavedena povodňová daň? “Koncem roku 2014 však vstoupilo v platnost nové nařízení vlády, týkající se úvěrů na obnovu bytu nebo domu postiženého živelní pohromou. To sice umožňuje poskytnutí úvěru na rekonstrukci objektu v záplavovém území, ale vyžaduje po celou dobu splácení mít sjednáno pojištění bytu a domu včetně pojištění pro případ povodní,” uvádí server Rady v nouzi. Foto: Shutterstock [...]