Zatímco hlavním tématem říjnových parlamentních voleb je otázka, zda se hnutí ANO dokáže udržet na špici a v druhém sledu, zda dokáže Andrej Babiš sestavit další svou vládu a nakolik mu v tom může pomoci jeho spojenec, prezident Miloš Zeman, volby nabídnou i řadu dalších zajímavých soubojů a příběhů.
Jeden z nich se odvíjí kolem koalice Spolu, kterou po dlouhých diskuzích dali dohromady ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Zatímco pro dvě menší strany je jednoznačným důvodem snaha zachránit se na na parlamentní půdě, kterou by samy o sobě neměly jistou, v případě ODS byla motivace jiná: alespoň v koalici se pokusit vyhrát volby a získat tak post předsedy vlády.
Jak se ale ukazuje, plán se nedaří. Koalice se sice do Poslanecké sněmovny dostane bez větších problémů a na pozici třetí síly už jí zřejmě nikdo neohrozí, jenže to je málo. Projekt Spolu vznikal jednoznačně za účelem volby vyhrát, jinak z hlediska ODS neměl valného smyslu. Jenže namísto toho, aby nově vytvořené seskupení sílilo, z posledních průzkumů vyplývá, že spíše slábne. Dva dubnové průzkumy od společností Kantar a Stem koalici přisuzují 16 až 17 % hlasů. Pokud bychom předpokládali, že TOP 09 a KDU-ČSL přinášejí každá přibližně po čtyřech procentech, znamenalo by to, že ODS do balíku dodává nějakých osm až devět procent. To je žalostně málo.
Vždyť dubnový průzkum agentury STEM dává i takové ČSSD, která je dnes jen stínem dávné slávy, 7 %. Obzvlášť bolestivý pohled musí pro ODS být na preference Okamurovy SPD. Ta se dlouhodobě stabilně drží nad deseti procenty a v posledním průzkumu se dostala dokonce na 12,8 %. To jsou čísla, o kterých si samotná ODS může nechat jen zdát. Je to obzvlášť tristní proto, že část pravicových voličů nebude SPD volit z principu, a přesto je tato strana dlouhodobě úspěšnější než ODS.
Lídři koalice Spolu do zemdlení opakují, že průzkumy nemusí být přesné a že jim příliš nevěří. Neváhají dodávat, že stále míří za celkovým vítězstvím. Ale vzhledem k průzkumům i tomu, co veřejně předvádějí, něco takového vůbec neodpovídá.
Jako největší problém se jeví slabý lídr, což platí jednotlivě pro ODS i pro celou koalici. Petr Fiala dokázal stranu před lety stabilizovat a poskytnout jí ochranu před klientelismem, kterým byla do té doby proslulá. Bohužel už se dlouho ukazuje, že jeho potenciál se vyčerpal a především, že není materiálem na charismatického vůdce do voleb.
Pokud by ODS a tím i koalice chtěla výrazněji uspět, musela by lídra vyměnit. V ODS přitom politik, který by tuto roli zvládl, už vyrostl. Je jím jihočeský hejtman Martin Kuba, jedna z nejviditelnějších tváří koronavirové krize a velmi aktivní a především viditelný politik, který dokáže trefně pojmenovávat problémy a nezabředávat přitom do filozofických klišé, jak to často činí právě Fiala, který mnohým připadá příliš suchý a coby univerzitní profesor také odtržený od reality.
Na změnu by v tuto chvíli ještě nebylo pozdě. Šlo by o ten tolik potřebný impuls, aby energie nahromaděné v koalici dokázala konečně explodovat. Je ale nepravděpodobné, že se k tomuto kroku ODS uchýlí. Nejen ona, ale i zbylé dvě strany už se sešikovaly za Petrem Fialou a svorně míří k volební porážce. Do Sněmovny se dostanou, ale jejich hlas bude významně slabší, než by si představovali. O nějakých úvahách o premiérství pro Fialu pak nemůže být ani řeč.
Foto: ODS
