Vědci, kteří se zabývají onemocněním Covid-19, už mnohokrát doložili účinnost roušek a respirátorů, potřebu kvalitních ventilací nebo doporučení věnovat se venkovním aktivitám. Další opatření, které se více než fyzické ochrany týká našeho chování, se však ne a ne prosadit, a to přesto, že se jeví jako velmi účinné. Je jím ticho, respektive mlčení na veřejnosti.
Mluvení jako nejčastější zdroj aerosolu
“Všechny cesty virového přenosu by se výrazně omezily v případě, kdy bychom na veřejných místech méně mluvili, nebo mluvili alespoň méně nahlas,” řekl magazínu The Atlantic Jose L. Jimenez, který je profesorem na univerzitě v Coloradu, kde se zabývá šířením nemocí. “Je to naprosto jasný fakt. Vůbec není kontroverzní.”
Ticho se jeví jako zlatá antivirová strategie, a to zejména z důvodu, jakým se koronavirus a viry obecně šíří. Koronavirus se pohybuje primárně pomocí virových částic, které vystřelí z našich úst ve chvíli, kdy kašleme, kýcháme, zpíváme nebo mluvíme. Některé z těchto částic jsou dostatečně těžké, aby rychle spadly na zem nebo se zachytily na nějakém povrchu. Zbylé jsou výrazně menší a ve formě spreje z našich úst se drží ve vzduchu ve vířivém mráčku. Těmto částicím říkáme aerosol.
Jsou to právě ony, které se mohou dostat do dýchacích cest dalších lidí, a to jen tak, že daným místem projdou několik vteřin nebo minut poté, co jsou vyprodukovány. Bojujeme proti nim ochranou obličeje, ale i ventilačními systémy, které aerosol rychle rozbijí. Málokdo se ale zamýšlí nad tím, zda by nešlo dramaticky omezit samotnou produkci těchto částic.
Dnes už je v zásadě nepřijatelné, aby na veřejnosti někdo kýchal či kašlal a neměl přitom alespoň roušku. Obecně přitom kašlání na veřejnosti není tak časté a logicky nemůže představovat významný zdroj nákazy. Jako mnohem horší a nebezpečnější se ukazuje být mluvení.
Mluví totiž každý, a to i nakažení, kteří o tom třeba nemají vůbec tušení. Nemusí mít příznaky, nebo se u nich zatím neprojevily. Přesto mluví a šíří kolem sebe aerosol.
Stačilo by se trochu ztišit
Podle profesora Jimeneze by velkým přínosem bylo už jen to, kdyby se spolu lidé na veřejnosti bavili potichu. V takovém případě by množství produkovaného aerosolu kleslo pětinásobně. V případě úplného ticha by potom kleslo dokonce padesátinásobně, což by riziko nákazy snížilo de facto na minimum.
“Pravdou je, že pokud by všichni na veřejnosti přestali mluvit na měsíc nebo dva, pandemie by s největší pravděpodobností zmizela,” uvedl Jimenez. Koronavirus by se jednoduše nedokázal mezi lidmi v dostatečném množství pohybovat. S tím souhlasí i další vědci, jako například Donald K. Milton z univerzity v Marylandu.
Je pochopitelně vysoce nepravděpodobné, že by lidstvo ztichlo byť jen na jediný den, natožpak na měsíc. Je ale dobré vědět, že pokud by šlo opravdu do tuhého, jsou tu ještě jistá opatření v záloze. Nakonec, nebyla by třeba tišší konverzace dalším z vedlejších produktů epidemie, které vlastně nejsou vůbec špatné?
Foto: Freepik
