Paneláky už měly dávno spadnout. Češi v nich ale bydlí nadále. Jak dlouho ještě vydrží?

Je to jedno z nejkontroverznějších dědictví minulé doby. Na jedné straně panelové domy rychle vyřešily otázku bydlení doslova pro miliony lidí, přičemž rychlost jejich výstavby za minulého režimu byla skutečně impozantní. Zároveň ovšem podle mnoha dnešních pohledů hyzdí česká města. A zatímco celá panelová sídliště vypadají vcelku koherentně, když pak narazíte na paneláky třeba v menších horských městech, nemůžete se ubránit pocitu, že sem rozhodně nepatří.

Už tady neměly být

A pak je tu samozřejmě otázka jejich životnosti. Panelové domy se svého času stavěly jako provizorní řešení, byť málokdo řešil, co by je mělo vystřídat. A jak se ukazuje i v moderních dobách, jen tak je něco vystřídat nemůže, protože v nich stále bydlí obrovské množství lidí a těžko si představit, že by se v nějaké větší míře likvidovaly a nahrazovaly něčím, co více odpovídá dnešní době.

Problém se ale zdá být v tom, že životnost panelových domů byla projektována na nějakých 40 let. Přinejmenším tak se to traduje. Ovšem třeba pražské sídliště Zahradní Město bylo zbudováno již na konci padesátých let minulého století, a tak dosáhlo konce své zamýšlené životnosti někdy kolem roku 2000. Přesluhuje již tedy skutečně dlouho a nezdá se přitom, že by se na něm mělo něco měnit nebo že by snad jednotlivé domy hrozily zhroucením. Podobně jsou na tom i sídliště na Petřinách nebo Hájích, kde však už některé domy opravdu vypadají, že mají to nejlepší za sebou.

Většina panelových domů je však udržovaná a společenství vlastníků jednotek nebo družstva si svá obydlí poměrně hýčkají. Není divu, vždyť takový třípokojový byt v pražském paneláku dnes snadno stojí kolem 7 milionů korun. A pokud ho máte ve vlastnictví, jste vlastně milionáři, i když musíte každý den do nepříliš dobře placené práce. Kdo by však chtěl o takový majetek přijít.

Budou tu i za 50 let

Pravdou je, že panelové domy jsou velmi dobře revitalizovány, přičemž mnohé firmy se specializují přímo na ně. Dělají zde nové elektrorozvody, okna, podlahy, jádra, balkony nebo stupačky. “Moc si to neuvědomujeme, ale z původních paneláků už toho zase tolik nezbylo, dnes jde prakticky již o nové domy. A samotný železobetonový skelet vydrží opravdu dlouho,” říká odborník na panelové domy Aleš Pekara. “Kdybych si měl tipnout, budeme tu mít paneláky i za 50 a více let, pouze se zase vybaví novými součástkami, jsou to vlastně takové skládačky.“

Kdo by se tak těšil, že některá místa zhyzděná panelovými domy změní v blízké budoucnosti ráz, zřejmě se jen tak nedočká. I při dnešních složitých povolovacích procesech se pravděpodobně půjde cestou udržování domů, dokud to jen půjde. A ukazuje se, že to může jít opravdu velmi dlouho.

Foto: Shutterstock

Nenechte si ujít

Máslo bude nově obsahovat červy. Díky tomu má být levnější, na chuti to skoro nepoznáte

Aktuálně probíhá velká debata o tom, že máslo se stává luxusním zbožím a někteří lidé si ho nemohou dovolit. Ostatně, kostka už svou cenou přesáhla 70 Kč a podle expertů se šplhá ke stokoruně. Není tedy divu, že řada zákazníků přechází na levnější alternativě v podobě nejrůznějších rostlinných tuků. Nedá se však říct, že by s touto situací byli spokojeni. Už to bylo schváleno Právě máslo je přitom jednou z těch potravin, kde je nejpravděpodobnější využití nejrůznějšího hmyzu a červů coby náhrady části dosavadního složení. Ostatně, že se něco může nazývat máslem, to je dáno pouze určitou regulací a dnes to znamená, že daný produkt musí obsahovat 82 % tuků. Pravděpodobně by stačila jen lehká změna regulace a červi by se do másla mohli bez problémů zamíchat. V tomto duchu se ubírá směřování Evropské unie. Experti totiž už nějakou dobu upozorňují na skutečnost, že zejména živočišná výroba v podobě produkce obrovského množství masa a mléka, jež se dnes spotřebuje a jehož spotřeba navíc ještě roste, je prakticky neudržitelná. Hodně se sází právě na hmyz cobu náhradu, jelikož je velmi bohatý na bílkoviny, jak se zjistilo. “Pravdou je, že určité druhy hmyzu jsou na trhu zcela legálně, protože Evropská komise nedávno schválila několik nařízení povolujících jejich uvádění na trh jako nové potraviny,” konstatuje ve své zprávě Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Aktuálně se tak mohou využívat sušené a práškové formy cvrčka domácího, sarančete stěhovavého nebo potemníka moučného. Při výběru másla bude brzy na místě obezřetnost. Brzy to bude standard SZPI považuje za důležité zdůraznit, že aktuálně se o přítomnosti hmyzu ve složení výrobku musí na obalu informovat, jakoby snad existovaly určité úvahy o tom, že to do budoucna již povinné nebude. Pravdou totiž je, že zákazníci mají k něčemu takovému přirozený odpor. Pakliže by se tyto výrobky na trhu neprosadily “po dobrém”, mohlo by se přistoupit k tomu, že by se to nějak zakamuflovalo. Pokud jde o samotné máslo, zatím se na českém trhu neobjevilo nějaké, které by obsahovalo výše uvedené červy. Podobné produkty se však již testují a jejich výrobci hlásí skvělé výsledky. Prý skoro nejde poznat rozdíl v chuti, pakliže se k tomu nestavíte předpojatě a potravinu si nezošklivujete. Čtěte také: Strašný průšvih. V Česku dramaticky zdražuje nejdůležitější potravina. Lidé už si ji nemohou dovolit Máslo je přitom ideálním adeptem na to, aby bylo pomocí červů nastaveno. Lidé by opět dostali levnější výrobek, který by nakonec ve výsledku mohl být ještě zdravější a výživově hodnotnější. Foto: Shutterstock [...]

Už to zase začíná. Oblíbená potravina Čechů náhle zdražila o 200 %. Kdo si tohle může ještě dovolit?

Není asi horšího období, kdy by se měla tato otázka opět otevírat, než je právě poslední čtvrtletí roku, do kterého spadají Vánoce. Právě to je totiž sezóna bohatých nákupů, kdy toho lidé potřebují jednoduše nejvíce. Obchody to samozřejmě vědí a podle všeho opět zneužívají situace, když nadměrně navyšují ceny. Zákazníci mají problémy Začínají se objevovat případy položek, které už jsou skutečně předražené. O másle se už několik týdnů mluví, přičemž to nejspíše bude ještě nějakou dobu trvat. Dle odborníků není vyloučeno, že se bude v obchodech prodávat za 100 Kč. Brzy by také měla začít zdražovat vejce, kde se naplno projeví nejprve omezení a následně i zákaz klecových chovů. Pochopitelně to nezaplatí nikdo jiný než koncový zákazník. Jsou tu ovšem i velmi oblíbené položky, u kterých je zdražování značně iracionální. Jednou z nich je tradiční nápoj Granko, který do českých nákupních košíků stabilně patří již desítky let. Nikdy přitom nešlo o nějakou luxusní či drahou potravinu. Jeho cena se běžně pohybovala kolem 50 Kč, a to dlouhodobě. Ale dnes? Je tomu úplně jinak, jak zjistil komentátor a vývojář videoher Daniel Vávra, který vyrazil do večerky, aby si právě Granko koupil, když mu došlo. Jak znám přiznává, dosud v obchodech na ceny příliš nehleděl, jelikož je velmi úspěšný a finančně zajištěný. Nezdá se vám cena 154 kč za rozpustný nápoj trochu moc vysoká? / Foto: Daniel Vávra Zdražování nebere konce “U 400gramového balení byla cenovka 175 korun,” zjistil překvapený Vávra s tím, že byl přesvědčen o tom, že jde o přirážku jednoho konkrétního obchodníka. Jaké ale bylo jeho překvapení, když zjistil, že i v běžných supermarketech se tento výrobek prodává za 150 Kč. To je prý i na něj moc, jakkoliv disponuje majetkem ve výši stovek milionů korun. Je skutečně zajímavé sledovat, jak současné ceny potravin dráždí i bohaté jedince, kteří si své jmění museli poctivě vydělat. “V roce 2022 stálo v Albertu stejné balení 50 korun,” dodává dále Daniel Vávra na základě vlastní rešerše. Za pouhé dva roky tedy u tohoto produktu došlo ke zdražení o 200 %. Oficiální míra inflace byla rovněž vysoká, ale v daném období dosáhla “pouhých” 30 %. Dnes se přitom pohybuje kolem 2 % ročně, reálně ovšem důležité položky dále zdražují. Čtěte také: Lidl prodával Čechům podivné máslo. Jen se po něm zaprášilo, stačilo zlevnit pětikorunu “Přiznám se, že naprosto nezávidím těm, kteří mají i průměrně placenou práci, natož matkám samoživitelkám, nebo důchodcům. Jak může někdo vyžít s průměrným důchodem 20 000? A jak můžou nějací chytráci o tomhle vykládat, jak se máme dobře?” ptá se Daniel Vávra. Foto: Shutterstock [...]

Meteorologové odhalili, jaký bude listopad v Česku. To snad není pravda, tohle nikdo nečekal

Měsíc říjen proběhl z hlediska počasí na výtečnou. Zažili jsme krásný počátek podzimu, kdy se Česká republika zbarvila do typických hnědočervených barev, a to za velmi příjemných teplot, které vybízely k trávení volného času v přírodě. Solidní otočka přichází Listopad už však bude představovat kvalitativně jinou kávu, ostatně jak už tomu tak u tohoto měsíce obvykle bývá. Ten je totiž obvykle symbolizován nejtužšími projevy podzimu v podobě dešťů, mrholení, mlhy a obecně lezavého počasí. Jak informoval Český hydrometeorologický ústav, letošní listopad bude jako na houpačce. Neměli byste se proto nechat mýlit tím, že některé dny budou jako z partesu, protože je záhy vystřídají takové, kdy teploty klesnou do dlouhodobého podprůměru, což na toto období není vůbec nic příjemného. V rámci prvního týdne dlouhodobé předpovědi, který právě teď probíhá, budeme svědky příjemných teplot. O víkendu se však ochladí, a to tím stylem, že přes den bude už pod 10 °C. “Chladněji bude jen při celodenní nízké oblačnosti nebo mlze, minima budou mezi 10 a 5 °C,” uvádí meteorologové. Nevyhneme se ani dešti a v závěru listopadu začne dokonce sněžit. Přijdou deště a také sníh Po chladnějším víkendu přijde potom ještě mnohem prudší propad teplot, které se budou pohybovat od pěti stupňů Celsia až někam k bodu mrazu. “V následujícím období očekáváme opět vzrůst teplot, takže následující dva listopadové týdny budou taktéž průměrné nebo slabě nadprůměrné, s maximy kolem 7-8 °C a minimy, které stále zůstanou v průměru nad bodem mrazu,” konstatuje ČHMI. Pakliže se obáváte propršeného listopadu, nemuselo by to být ve výsledku zase tak špatné. Větší podíl srážek se očekává v rámci druhé listopadové dekády. V poslední třetině měsíce se potom na horách v nadmořských výškách nad 1000 metrů očekává také sněhová nadílka. Foto: Shutterstock [...]