Pili toxické čaje a jedli jehličí. Buddhističtí mniši se šíleným rituálem mumifikovali zaživa

Když někdo něco chce, nic mu nezabrání v tom, aby to získal. Jedním z nejlepších důkazů jsou buddhističtí mniši, kteří se vyznačují pořádnou dávkou vůle. Ta jim pomáhá zacházet do neuvěřitelných extrémů. Překvapit by vás u nich neměla askeze, tedy odříkání pohodlí a dostatku v naději, že si tak zajistí mravní nedokonalost. V některých případech však askeze může zajít až tak daleko, že se mnich zaživa mumifikuje.

Oblíbený, ale nesmírně náročný rituál

Většina lidí si mumifikaci spojí se starověkým Egyptem, kde v mumie měnili mrtvé lidi či zvířata. Nejedno náboženství vnímá proces mumifikace jako něco, co dokáže natrvalo uchovat tělesnou schránku jako jistou formu transcendence a tím přesáhnout pozemskou existenci. Některé směry buddhismu se ovšem vykazují velmi zvláštní formou mumifikace. A to takovou, která počítá s lidmi, kteří ještě nejsou po smrti. Proces tak započal v době, kdy byl člověk naživu. Tento proces se podle serveru All That is Interesting nazývá “sokushibutsu”.

Z dochovaných pramenů lze usuzovat, že o mumifikaci vlastního těla se ještě za života pokusily stovky mnichů, ale podařilo se to maximálně 24 z nich (některé zdroje uvádějí ještě nižší čísla). Nejvíce mumifikovaných těl se nachází na severu Japonska v prefektuře Yamagata. Prvním známým mnichem, který se sám mumifikoval, byl podle portálu Amusing Planet mnich jménem Kūkai. Ten se v roce 806 stal zakladatelem shingonské buddhistické sekty. Právě v té se zrodila myšlenka, že prostřednictvím tělesných trestů se člověk propracuje ke stavu osvícení.

Čekání na Buddhu z budoucnosti

Má se za to, že když Kūkai v roce 835 zemřel, nestalo se tak přirozeným způsobem. Mnich údajně sám vlezl do připravené hrobky a vstoupil do stavu hluboké meditace. V tomto stavu má setrvat až do chvíle, kdy na Zem z nebe Tusita (čtvrté nebe ze šesti, v které vyznavači buddhismu věří) sestoupí Maitreya, tedy Buddha z daleké budoucnosti, jak uvádí Penn Museum.

Jistě si dokážete představit, že to nebyl jednoduchý proces, a to jak po fyzické, tak mentální stránce. Přesto se tímto způsobem mezi lety 1081 až 1903 mumifikovalo nejméně 17 dalších mnichů, píše portál Atlas Obscura.

Mniši se domnívali, že askezí vedoucí k mumifikaci nespasí jen vlastní duši, ale zachrání celé lidstvo. Věřili, že pokud se tímto způsobem obětují, dostanou pevné místo v nebi Tusita, kde budou žít tisíce let, po které budou moci chránit Zemi. K tomu, aby se to mohlo stát, potřebovali, aby jejich tělo zůstalo uchováno navždy.

Proces mumifikce začínal zvnitra směrem ven. V Japonsku přitom není dostatečně suché a chladné podnebí k tomu, aby se mumifikace jednoduše podařila. Buddhističtí mniši proto tento proces, který trval běžně 3000 dní, v průběhu času neustále zlepšovali. Někdy ho dokonce několikrát opakovali, aby byli co možná nejlépe připraveni.

Velmi přísná dieta

Náročný proces začínal dietou, která trvala celých 1000 dní. V jejím průběhu jedli pouze semena, trochu ovoce a ořechy. Odpíráním si skutečného jídla posilovali mniši morálku a budovali si disciplínu, aby dobře zvládli další dvě fáze mumifikace. Součástí celého procesu byla pochopitelně také meditace. V rámci ní se mniši snažili co nejvíce vzdálit od lidského těla.

Další fáze trvala rovněž 1000 dní a přezdívá se jí “mokujikigyō”, což v překladu neznamená nic jiného než pojídání stromů. V tomto období se mniši živili jen kořínky, kůrou stromů a jehličím, jen příležitostně pak bobulemi a ořechy. V žaludku některých mnichů se našli také drobné kameny. Kromě toho se věnovali intenzivní fyzické aktivitě s cílem zanechat na těle minimum tuku. V této fázi také začali popíjet toxický čaj připravený ze stromu urushi, z nějž se jinak vyrábí odolný lak.

Pití čaje způsobovalo extrémní zvracení, v důsledku čehož tělo ztrácelo tekutiny. Postupně odbourávalo svaly, a jak nedostávalo živiny, zahubilo i bakterie, které se v něm přirozeně vyskytují. To mělo zabezpečit, aby se tělo po smrti nerozložilo. Ještě důležitější ale bylo, že toxický čaj učinil z těl mnichů jedovaté nádoby, do kterých se po smrti nepustí červy. Posledních 100 dní mniši nic nejedli ani nepili, pouze přijímali trochu slané vody.

Nejistý výsledek

Po dokončení této fáze vlezl mnich do kamenné hrobky, kam se sotva vešel. Usedl do pozice lotosu a nehybně čekal na smrt. V hrobce měl jen malý otvor s bambusovou tyčí, kterou k němu proudil vzduch. Byl tu ale také zvon, kterým dával vědět okolí, že je stále naživu.

Přestože to tak nepůsobí, pro mnicha nešlo o sebevraždu, ale posvátný proces, který měl pomoci celému světu. Ostatní mniši počkali, dokud každodenní zvonění neustane. Následně hrobku utěsnili a otevřeli ji až po dalších 1000 dnech, aby zjistili, zda byla mumifikace úspěšná. V drtivé většině případů se proces nezdařil a v hrobce zůstalo jen rozložené tělo. To pak mniši řádně pochovali.

Pokud se ale zadařilo, mumie byla přenesena do chrámu, kde se mniši oblékli do rób a uctívali ji jako božstvo. Věřili, že mumifikovaný mnich není mrtvý, ale nachází se jen ve stavu hluboké meditace. Róby se na mumiích, které jsou v chrámech vystaveny dodnes, se mění každých 6 let. Staré róby se následně nastřihají na malé čtverce, které si mohou lidé koupit v přepočtu za dvě stě korun jako ochranný amulet.

V současnosti už mumifikace vlastního těla není povolená. Akt sokushibutsu byl v roce 1877 kriminalizovaný a zakázaný. Přestože je pro mnichy posvátný, pro úřady je zvrácený a barbarský. Navzdory tomu, že to bylo ilegální, v něm někteří mniši ale pokračovali. Poslední mnich jménem Bukkai zemřel při pokusu o mumifikaci v roce 1903. V tom období však už Japonsko vstupovalo do moderní éry a víc lidí považovalo mnicha za blázna než za světce. Jeho tělo bylo exhumováno v roce 1961 a vědci byli jen v němém úžasu, v jak dokonalém stavu se dochovalo.

Foto: Shutterstock

Nenechte si ujít

V Česku je nový řetězec z Polska. Vše za poloviční ceny, lidé ho při otevření málem zbořili

Některé obchodní řetězce zavětřily v České republice velkou příležitost. Máme se rozhodně na co těšit, protože ceny půjdou obecně dolů. Poroste konkurence a stávající hráči na trhu už své maržové přirážky jednoduše neudrží. Lidé to tam mají rádi Hodně se mluví o tom, kdy konečně do Česka vstoupí řetězec s potravinami Biedronka. Ten už otevírá své obchody v sousedním Slovensku a jeho vstup na tuzemský trh je prakticky jistotou. Jak moc velký vítr to může udělat, dokazuje další polský hráč v podobě řetězce HalfPrice. Ten už sice v Česku nějakou dobu působí, ale je stále považován v podstatě za nový. To dokládá i skutečnost, kdy teď otevřel novou prodejnu, a to v OC Nový Smíchov. Podobně, jako když loni otevíral prodejnu na Václavském náměstí, se sem ve velkém seběhli zákazníci a čekali dlouhé fronty, aby si mohli nakoupit. Jedním z důvodů byly také slevové poukázky, ovšem zákazníci potvrzovali, že roli hraje také něco jiného. “Tenhle obchod je na oblečení úplně nejlepší. Prodává totiž značkové věci za mimořádně nízké ceny,” líčí paní Daniela, která v těchto obchodech nakupuje každý měsíc. “Něco podobného jinde opravdu neuvidíte, slevy jsou minimálně poloviční, ale obvykle ještě vyšší.“ Obchody jsou to veliké a nabízejí parádní výběr zboží. Pokaždé se něco najde Někdo se domnívá, že HalfPrice soupeří s Primarkem, který v Praze také otevřel několik prodejen. Jenže tak tomu úplně není. Druhý jmenovaný řetězec se totiž soustředí na levnou módu vlastní produkce, zatímco polský obchod prodává výhradně značkové věci, které nejprve prošly drahými obchody, potom šly do outletů a následně sem. Čtěte také: Obchody v Česku zruší účtenky. Češi se bouří, nebudete vědět, jestli vás nenatáhli Obchody této značky jsou obvykle velmi rozlehlé. “Je pravda, že tu musíte nějakou dobu hledat vhodné kousky, ale vždycky něco najdete,” říká další zákaznice, paní Miroslava. Kromě oblečení se tu navíc prodávají třeba také zavazadla nebo příslušenství do domácnosti. Foto: Shutterstock [...]

Máslo s červy? Hlavně ať je levnější a má 82 % tuku, na cukroví ideální

Velký rozruch aktuálně budí situace kolem másla. Na jedné straně je to jeho cena, která zákazníky znepokojuje, protože se nemusí zastavit na současné hladině, ale může se vyšplhat ještě podstatně výše. Hovoří se o tom, že by kostka másla mohla stát i 100 Kč, což není vůbec málo a už by to skutečně lezlo do peněz. Proč to vlastně odmítat? Zároveň z různých zdrojů zaznívá, že by se máslo mohlo nastavovat levnější formou tuků, kterou by zprostředkoval například určitý hmyz. Nejčastěji se v této souvislosti mluví o červech. Jistě, na první pohled to není něco, co by působilo kdovíjak vábně, ale když se nad tím zamyslíte, co je na tom vlastně tak špatného? “Nejprve se mi takový nápad vůbec nezamlouval, ale pak mi to vlastně nepřišlo vůbec špatné. Červů je hodně a dají se jednoduše pěstovat, takže takové máslo by mohlo být výrazně levnější. A když bude mít 82 % tuku, tak v pořádku, na cukroví to bude ideální,” říká pro server Mix24.cz paní Anežka z Mladé Boleslavi. Je třeba si uvědomit, že pokud by se máslo s příměsí červů skutečně začalo vyrábět, museli by výrobci splňovat nejrůznější normy a rozhodně by nešlo o něco nečistého. Ostatně, už teď je možné hmyz v potravinách využívat. Máslo by do budoucna nemuselo být pouze z mléka. Není to tak náročné “Pravdou je, že určité druhy hmyzu jsou na trhu zcela legálně, protože Evropská komise nedávno schválila několik nařízení povolujících jejich uvádění na trh jako nové potraviny,” uvádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce ve své tiskové zprávě. Existují tak nejrůznější formy potemníka moučného, sarančete nebo cvrčka. Čtěte také: Tohle máslo nesmíte dát do cukroví. Češi naletěli na brutální trik obchodníků Ačkoliv se takové máslo zatím na tuzemský trh nedostalo, první testy dopadly více než dobře. Takové máslo prý velmi dobře chutná a je snadné na výrobu. “Hmyz je mnohem udržitelnější a využívá méně půdy než dobytek a je také efektivnější ve zpracování krmení. Také se k produkci takového másla využije méně vody,” uvádí server CBC na základě experimentu, kdy vědci vyrobili právě máslo z červů. Foto: Shutterstock [...]

Mezi Čechy se dostaly falešné bankovky. To je průšvih. Můžete přijít o spoustu peněz, takhle je poznáte

Ačkoliv se může zdát, že padělání bankovek není v České republice zase takovým problémem, ve skutečnosti je to kontinuální organizovaná činnost, která nikdy nekončí. Pouze kvalitní práce složek státu, jež to mají na starosti, vede k tomu, že nejsme zahlceni falešnými bankovkami. Objevila se řada případů Přesto však může docházet k incidentům, kdy se takové bankovky dostanou do oběhu. Paradoxně často nejde o špičkové falzifikáty, ale jednoduché padělky. Právě to se aktuálně přihodilo na Jihlavsku, jak informovala Policie České republiky. “Během minulého týdne totiž přijali oznámení hned o několika případech, ve kterých zaměstnanci provozoven zjistili, že jim bylo zaplaceno neplatnou bankovkou v nominální hodnotě dva tisíce korun,” uvádí tisková zpráva s tím, že na těchto bankovkách bylo napsáno “Playing Money”, což neznamená nic jiného než to, že jsou to “herní peníze”, respektive přiznané padělky, například pro potřeby nějaké deskové hry. V tomto případě šlo ale o jasný úmysl se obohatit, což se pravděpodobně částečně povedlo a tyto bankovky se tedy mohly dostat do oběhu a mohou kolovat dále. Lidé by proto měli být ostražití, jaké bankovky od obchodníků přijímají. Nejčastěji se objevují falešné bankovky s nominální hodnotou 2000 Kč. Sledujte ochranné prvky Tento typ neplatné bankovky je snadné rozpoznat, ale platí, že je třeba si ji prohlédnout. A to většina lidí, včetně právě obchodníků, příliš nedělá. Potom hrozí, že naletí a už jim nebude pomoci. Pakliže si necháte takovou bankovku vrátit, je to váš problém. Každopádně byste to ale měli nahlásit a nepokoušet se takové platidlo dále uplatňovat, protože si můžete situaci ještě více zhoršit. Pak to totiž budete vy, kdo platí falzifikátem a můžete čelit obvinění. Čtěte také: Nová bankovka v Česku. Lidé jsou ohromeni, má příliš vysokou hodnotu Je třeba zdůraznit, že bankovky v České republice mají propracované ochranné prvky, které není jednoduché napodobit a které jsou stále sofistikovanější. Jde například o vodoznak, barevná vlákna nebo proměnlivou barvu. Další ochranné prvky najdete na webu České národní banky. Je dobré se s nimi dostatečným způsobem seznámit, aby vás nikdo nemohl napálit. Foto: Shutterstock [...]