Kdo by neznal a někdy se neprocházel ulicemi dnešních metropolí jako jsou Londýn, Paříž nebo New York. Těžko pomyslet na to, že by tato města měla někdy zaniknout. A přesto jsou již zaniklá velkoměsta, která kdysi překypovala životem a dnes už o nich víme jen z hodin dějepisu. Nyní však vydávají svá tajemství.
Zbytky velký civilizací odhalují svá tajemství
Uruk, Ur, Meggido, Babylon a Ninive byly prvními velkými městskými centry planety a vzkvétaly díky palácům, chrámům, tržnicím a tavernám podávajícím fíkové víno. I když z těchto kdysi velkých civilizací zbylo dnes jen velmi málo, moderní archeologie odkrývá jejch minulost a dává dohromady fascinující příběhy o jejich obyvatelích, bohatých i chudých. Tyto příběhy zahrnují například impozantní stavby, první dopisy i smrt.
Uruk- kolébka písma
Jestli čekáte, že první texty na hliněných tabulkách skýtaly nějaké romantické poselství, budete zklamaní. V jedné z mnoha korespondencí, nalezených na hliněných tabulkách tzv. klínovým písmem, doslova stojí: „Je smrad mangusty (on) … zaražený muž, který se dělá důležitým“. Tyto tabulky byly nalezeny ve městě Uruk, hlavním městě Sumerské říše v tehdejší Mezopotámii. Jednalo se o nejstarší známou civilizaci, jejíž město Uruk dosáhlo největšího rozmachu v době kolem 3. století před naším letopočtem. Žilo v něm přibližně 40 000 obyvatel, kteří se živili jako řemeslníci nebo kněží. Nejznámějšími stavbami této říše byly zikkuraty, vysoké stupňovité věže postavené pro přinášení obětí bohům, které stále fascinují svou výškou i strukturou. Na druhou stranu, o tisících prostých dělníků, kteří je postavili, a jejich životech nevíme prakticky nic – většina dochovaných textů se zmiňuje pouze o vyšších společenských vrstvách.
Rozmach velkého Babylonu
Ze všech měst, která stála podél řek Tigris a Eufrat ve starověké Mezopotámii, nebylo žádné větší a dnes známější než Babylon. Nachází se jižně od dnešního Bagdádu a jeho největší sláva se datuje na počátek druhého tisíciletí před naším letopočtem. V roce 1595 př. n. l. sice padl do rukou Chetitů, koncem sedmého století před naším letopočtem byl však opět dominantním městským státem regionu za vládce Nabukadnezara II. Během jeho více než 40leté vlády se Babylon rozkládal na více než třech čtverečních mílích. Vchod do města lemovala velkolepá Ištařina brána, která byla přes 38 stop vysoká a její modré a zlaté glazované dlaždice představovaly symetrickou řadu fantastických stvoření (nyní je k vidění v berlínském muzeu Pergamon). Od brány vedla přímá cesta kolem Nabukadnezarova paláce a řady chrámů, z nichž jeden, Etemenanki, dal nejspíše vzniknout biblickému příběhu o babylonské věži.
Po smrti Nabukadnezara II připadl Babylon perskému dobyvateli Kýrovi Velikému. Přesto si město zachovalo svou majestátnost i za časů dobyvatele Alexandra Velikého, který plánoval učinit z Babylonu hlavní město své obrovské říše. Místo toho v něm ale v roce 323 př. n. l. zemřel.
Foto: Shutterstock, zdroj: National Geographic
London, Paris, New York? To jsou města co zanikly už teď. Jak je to myšleno? Ať si přebere každý sám. V New Yorku žil syn mé tety. 7 let. Bratranec. Odlétal domů pár měsíců po zhození dvojčat. Je stále v kontaktu s některými lidmi. Škoda mluvit.
Byla tam i má sestra pár týdnů. Jen tak. Něco, jako studijní pobyt.
Londýn byl mou oblíbenou destinací a místem. Rád jsem chodil do Black Horse pub na pivko, procházet se okolo Temže, nebo divoké večírky v Soho. V čínské čtvrti se dalo i dobře a chutně najíst. Pamatuji na davy, jak se valily od Piccadili a nešlo snadno projít čínskou bránou, tak jsem chtěl obejít sloupy bokem. Nějaký člověk mě odchytil, vzal za paži a strčil mě branou se slovy, že jít bokem nese smůlu. Bydlel jsem v blízkosti Kensal Green station (metro) a byl to fajn čas. Ještě pokud mi nezaniklo bych měl mít v království své Insurance Number (číslo národního pojištění) jelikož jsem v Británii pracoval. Ale teď bych se tam neochomejt, ani jako fofr turist. Tyhle místa jsou prostě ztracené. Tak to vidím já alespoň. Neberu nikomu jiný pohled na věc. Svět zešílel a tam desetinásobně víc. Jestli nějaká civilizace zaniká, tak ta západní. Bohužel. A výkřiky purpurouše, že kotlina patří na západ, tak…
No. Uvidíme.
Já bych to rád příští rok sledoval z uctivé vzdálenosti jiného kontinentu, než je Evropa. Dá li Bůh.
Drtivou většinu informací ,co zde píšete ,dávno znám!!!!!!!Nic nového!!!!!!!§§