Ačkoliv si na konci léta užíváme krásně vysokých teplot, které v tuto dobu už čekal jen málokdo, už poměrně brzy se ráz počasí kompletně změní. Podzim je za pár týdnů nevyhnutelný a pak už se budeme připravovat na zimu. Ta je dnes tématem i kvůli energetické krizi, přičemž letos by to nemuselo dopadnout tak dobře jako loni, kdy byla zima nebývale teplá a Evropě sužované nedostatkem plynu nahrála do karet.
Teplé zimy končí
Na teplejší zimy jsme si ostatně už zvykli. Málokdo si třeba ve městech vzpomene na bílé Vánoce. Naopak jsou dnes standardem Štědré dny, kdy je deset a více stupňů nad nulou. Ovšem to by se letos mělo změnit. Trendy se totiž pomalu obrací a evropský kontinent zasáhnou ledové proudy arktického vzduchu.
Vyplývá to přinejmenším z analýz zkušeného meteorologa Davida Dilleyho, na které upozornil server EIN News. “Máme tu hned několik faktorů, které s velkou pravděpodobností způsobí návrat zimního počasí, jaké jsme viděli před rokem 1982. To bylo období, které bylo výrazně chladnější, než jaké tu bylo v posledních 40 letech,” uvedl meteorolog.
V tomto svém mínění přitom není zdaleka osamocen. Odborníci z webu Global Weather Oscillations jsou totiž přesvědčeni o tom, že se do Evropy v závěru roku přižene ten vůbec nejstudenější vzduch z polárních oblastí, jaký tu byl v posledních čtyřech desítkách let.
Důležitá otázka
Velkou roli v tomto případě hraje meteorologický jev El Niño, který v poslední době do rázu počasí promlouvá opravdu výrazně. Zatímco v létě způsobil opravdu masivní vedra, v zimě pravděpodobně přispěje k tomu, že bude chladněji, než je obvyklé. Jak upozornil meteorolog Dilley, Země se pomalu dostává pryč z 230 let trvajícího cyklu oteplování, na který by měl navázat cyklus ochlazování, jenž má trvat přibližně 120 let. Zjednodušeně řečeno přichází nová doba ledová. To přitom odporuje dnešním představám o klimatické změně a není vyloučeno, že budou tyto v příštích letech postaveny na hlavu.
Jsou to každopádně více než zajímavé předpovědi, a to právě i z toho hlediska, že budou mít jednoznačný dopad na to, jakým způsobem se nám bude dařit, a to i v České republice, hospodařit s energiemi, kterých opět s jistotou nebude přebytečné množství.
Foto: Shutterstock