Lékaři se stále tak úplně nedokáží dostat novému typu koronaviru na kobylku. Kromě toho, že nemají v ruce žádný skutečně spolehlivý lék ani vakcínu, stále tápou i v tom, jak vlastně virus postihuje organismus a především je znejisťuje otázka takzvaného dlouhodobého Covidu, tedy těžko vysvětlitelných příznaků, jež trvají i poté, co prvotní symptomy pominuly a pacient již není pozitivní.
V Česku budou tisíce lidí s dlouhodobým covidem
Bohužel je stále velké množství pacientů, kteří se z nemoci Covid-19 dosud nevyléčili ani po dlouhé době. Přitom se nakazili už na jaře, ale pořád trpí značnými problémy, které jim brání v tom, aby se vrátili ke svému starému životu “před nemocí”. Je třeba říct, že nejde o zanedbatelnou skupinu. V České republice se o ní dosud příliš nemluvilo, protože na jaře onemocnělo jen malé množství lidí, a tak se dlouhodobé následky covidu nestačily promítnout. Odborníci jsou ale znepokojeni způsobem, jakým v Česku proběhla druhá vlna koronaviru. Tu se sice už podařilo dostat pod kontrolu, ale vzhledem k obrovskému počtu lidí (mluví se až o milionu), kteří nákazou prošli, se lékaři obávají právě toho, že v příštích měsících budou mít plné ordinace pacientů, kteří sice nemají už přímo koronavirus, ale stále se potýkají s jeho následky.
Stačí se podívat do Velké Británie, kde první vlna udeřila velkou silou a zanechala po sobě nejen spoustu mrtvých, ale právě i těch, kteří dosud trpí nepříjemnými následky. Zpráva Národního ústavu pro výzkum zdraví uvádí, že tito pacienti si ve velkém stěžují na neustupující příznaky, deprese či celkovou fyzickou a psychickou únavu. Objevuje se u nich mozková mlha, problematické dýchání a některé jejich orgány, jako ledviny, srdce nebo střeva, stále nefungují správně.
Podle odborníků za těmito problémy stojí pravděpodobně jeden ze čtyř syndromů. Nejčastěji se uvádí trvalé poškození plic a srdce, syndrom po intenzivní péči, syndrom po virové únavě a přetrvávající symptomy Covidu-19. Ve Velké Británii se už lékaři smířili s tím, že toto bude skutečně dlouhodobý problém vyžadující trvalá řešení. Proto zde už vznikají specializované kliniky, které pomáhají právě pacientům s dlouhodobým covidem.
Lehčí případy se komplikují
Jednu z nejcitovanějších studií na téma dlouhodobého covidu má na svědomí lékařka Elaine Maxwellová. Ta přitom měla logickou hypotézu, kterou se řídila i řada jejích kolegů. Domnívala se, že dlouhodobé následky covidu hrozí nejvíce u lidí, kteří projdou těžkým průběhem nemoci. Proto ji překvapilo, když výsledky jejího výzkumu tvrdily něco jiného. Za předpokladu, že covid těmto pacientům trvale nepoškodil orgány, dokázali se z nemocnice poměrně rychle vrátit k běžnému životu. Naopak zjistila, že velké množství pacientů s relativně lehkým průběhem má dodnes velké problémy. “Teď už víme, že existují pacienti s lehkým průběhem, kteří jsou na tom hůře, než ti, kteří byli připojeni k plicní ventilaci,” uvedla Elaine Maxwellová.
Lékařka navíc poukazuje na související problém, který celou věc ještě zhoršuje. Lidé trpící dlouhodobými následky covidu totiž obvykle začnou dříve či později trpět psychickými chorobami, jako je deprese nebo úzkost. Ty potom ještě více komplikují složitou léčbu a stav dotyčných zhoršují.
Foto: Adobe Stock