Druhá koronavirová vlna skončí lockdownem a vyčerpanými nemocnicemi, to už je jasné. Profesor Jaroslav Flegr napsal text, ve kterém hledí do budoucna a zabývá se otázkou, jakou podobu bude mít vlna třetí.
Zima se blíží a koronavirus sílí
Skupina čínských vědců chtěla letos na jaře zjistit, zda jim dá koroňák s nástupem léta pokoj. Vzali si data o průměrné teplotě a vzdušné vlhkosti ze 166 zemí a spočítali, jak s momentální teplotou a vlhkostí venkovního prostředí souvisí rychlost šíření koronaviru. Zjistili, že s každým stupněm, o který je v zemi tepleji, poklesne asi o 3 % počet infekcí za den a asi o 1,2 % počet úmrtí na koronavirus za den. Podobně s každým vzrůstem relativní vlhkosti o 1 % klesá 0,85 % počet infikovaných za den a o 0.51 % počet úmrtí za den. V diskusi vysvětlili, že se přesně takový výsledek dal očekávat, neboť výrazná sezonalita v nakažlivosti se projevuje u většiny akutních respiračních onemocnění.
Vědci měli určitě ze svého výsledku velkou radost. Ústup pandemie s příchodem léta navíc ukázal, že se radovali oprávněně. Jenže teď se blíží zima a nám se radost rychle mění ve starost. Zatím se po většinu času těšíme z prodlouženého babího léta a stejně, kvůli chybám našich epidemiologů a především neodpovědným a hloupým intervencím ze strany některých politiků, netroufám si jmenovat, abych omylem nepřipojil nějaké hodně neslušné přídavné jméno, nás čekají během dvou týdnů přeplněné nemocnice.
Je však dosti pravděpodobné, že s poklesem průměrných teplot během opravdového podzimu, zimy a předjaří, se nakažlivost choroby výrazně zvedne. V současnosti je index nakažlivosti asi 2,6 a pomocí epidemických opatření jsme reprodukční číslo viru srazili na 1,4. V březnu však byl index nakažlivosti zhruba dvojnásobný (5,7), takže při stejných opatřeních by nejspíš bylo zhruba dvojnásobné i reprodukční číslo viru. Navíc, vzhledem k tomu, že do zimy vyčerpáme v těle zásoby vitamínu D ze sluníčka, a náš imunitní systém proto zeslábne, zvýší se nejspíš i smrtnost onemocnění COVID-19. Ta byla v první vlně možná až 3x vyšší, než je nyní. Není jasné, zda to bylo jen tím, že jsme se naučili více chránit starší a nemocné a že se lékaři naučili s nemocí lépe bojovat, nebo i naší nižší obranyschopností v chladných měsících.
V dubnu za vodou?
Takže, Micíku, abych to shrnul. Z první vlny epidemie jsme se nepoučili, protože jsme ji pomocí zavedeních opatření rychle zastavili. Pan Babiš nám za vydatné pomoci některých zubařů, onkologů a kardiochirurgů zařídil druhou vlnu, a s ní druhou šanci se poučit. Když alespoň tuhle šanci nepromarníme, potom není vyloučeno, že nás ty tisíce pacientů, kteří v následujících dvou měsících zásluhou výše zmíněných pánů (dámu jsem galantně vynechal) zemřou na Covid, možná zachrání před mnohem větším počtem obětí v zimě a v předjaří. No jo, ale státní vyznamenání bych jim za to ani v takovém případě nedával, žaloba na mnohonásobné zabití z nedbalosti by se mi zdála příhodnější.
Tak, to by pro dnešek bylo všechno. Bojíte se? Tak se nebojte – ono to nakonec dobře dopadne. Jen zatím hezky dodržujte protivirové dvanáctero z mého facebooku. Slibuji, že jak to jen půjde, tak se necháme doma všichni proti té potvoře koroňácké očkovat. Při troše štěstí můžeme být v dubnu za vodou.
Jaroslav Flegr
Článek byl napsán exkluzivně pro deník Mix24.cz. S odstupem několika dní bude publikován na sociálních sítích a blogu autora.
Foto: archiv J. Flegra
Zdroj studie: Science of the Total Environment 729 (2020) 139051: Effects of temperature and humidity on the daily new cases and new deaths of COVID-19 in 166 countries.
