Ulovit, zpracovat přímo na moři a bleskově hluboce zamrazit. Výsledkem je skvělá chuť zdravých ryb kdykoli a kdekoli. To je filozofie rodinné firmy BonFood, která ze svého centra na Vysočině přímo zásobuje domácnosti v celém Česku špičkovou rybí produkcí. Luxusní chuť lososů, tresek, tuňáků a dalších ryb a plodů moře oceňuje rostoucí okruh konzumentů.
„Naše mise je dopřát lidem v Česku to nejlepší z moře, ať jste gurmán, sportovec nebo starostlivý rodič. Zároveň učíme zákazníky poznat a ocenit kvalitu hluboce mrazeného masa, které je vzdor některým předsudkům to absolutně nejzdravější,“ uvedl zakladatel firmy Pavel Domkář. „Lidé si běžně kupují chlazené ryby v domnění, že jde o čerstvou produkci. Netuší však, že jsou v drtivé většině už rozmražené. My dodáváme pouze ryby na moři zmražené. Kdo jednou ochutná ten rozdíl, těžko se vrací ke konvenční produkci,“ dodal s tím, že jen za minulý rok dodali do českých domácností 300 tun produktů.
Pavel Domkář se věnuje zpracování mražených ryb již třicet let. Již záhy zjistil, že sehnat na českém trhu kvalitní a čerstvé mořské ryby, je v podstatě nemožné. Z části za to může geografická vzdálenost ČR od moře, zčásti realita lovu ryb na otevřeném moři. „Loví se až stovky kilometrů od přístavů a není možné, aby se lodě vracely každý den. Vrací se, až když jsou plné, což může trvat i několik dní,“ vysvětlil a dodal, že většina ryb má z důvodu ochrany a zachování druhů lovnou sezonu jen jednou, maximálně dvakrát za rok. „I proto je v podstatě vyloučené kontinuálně nabízet čerstvé ryby,“ vysvětlil Pavel Domkář s tím, že představa malé bárky, lovící přes noc u pobřeží a ráno nabízející úlovek na molu, je sice romantická, ale reálná pouze pro malé přístavní vesničky. Důkazem je podle něj mimo jiné i fakt, že u chlazených ryb nikdo neuvádí datum výlovu. Udává se jen datum balení. „Nechci nikomu brát právo koupit si chlazenou rybu na pultu v supermarketu, ale existuje nepsané pravidlo, že jako čerstvá ryba je označovaný úlovek maximálně do čtyřiceti osmi hodin od výlovu. To je v případě mořských ryb na českém trhu až na extrémně drahé výjimky naprosto vyloučená záležitost,“ poznamenal.
Mražené rozhodně neznamená méně kvalitní
Nabízet mořské ryby na vnitrozemském trhu v opravdu výborné kvalitě lze v podstatě jen jediným způsobem. Tím je hluboké zmrazení okamžitě po výlovu přímo na moři. Jen tak zůstává zachována kvalita, chuťové a nutriční hodnoty masa. „Jde o průmyslové mrazení, které má na rozdíl od toho domácího obrovskou výhodu. Bleskově totiž překoná kritickou hranici mínus jednoho až mínus tří stupňů. To je totiž důležité proto, aby se v mase netvořily velké krystaly ledu, které poruší strukturu masa a po rozmrazení mají za následek blátivou strukturu,“ řekl Pavel Domkář. Před samotnou přípravou k úpravě a konzumaci je podle něj nejlepší způsob nechat ryby pomalu rozmrznout přes noc v ledničce.
Dle mého názoru podnikatelská utopie. Negramotnost co do odhadu odbytu dlouhodobě a tudíž jasný neúspěch. Navíc nerozumím, proč by se měli Češi, národ bez moře učit jíst tuto stravu. Jasně. Někomu chutná a dá si občas, ale chtít z toho udělat standard? Kapr, pstruh a štika je lepší pomysl. A to nemluvím o ceně takového,, kvalitního” produktu moře v době, kdy se ceny chleba blíží k stokoruně. Měl jsem tu čest navštívit po dvou letech obchodní řetězec v ČR a spadla mi brada. Můj kdysi oblíbený chléb z jedné Ostravské čtvrti 69kč. Děkuji nepotřebuji. A to není řeč o jiných, základních potravinách. Střední třída bojuje. Jak dlouho ještě, nikdo netuší, než se propadne ještě hlouběji. A tak komu chce v budoucnosti prodávat mořské produkty top kvality? Poslancům třeba? Udrží je to na trhu? Ale prosím, každý dle vlastního uvážení. Přeji prosperitu samozřejmě, jen za sebe bych do toho nešel.
Mě na tom, asi nejvíce vadí ta myšlenka učit Čechy jíst něco, co má smysl na dovolence u moře. Rozhodně ne pak doma v tomhle pásmu s potřebou jiných stravovacích návyků. Znát něco ohledně reakce organizmu na podávanou stravu. Ochlazovat se v Lednu třeba citrusy. Nebo si dát naopak vepřo knedlo v třicítkách v létě. Samozřejmě všechno jde. Ale ta zátěž pro tělo. Svět je postavený destruktivně ke všemu. Hlavně kšeft. Že byli lidé v Česku mnohem zdravější, když se konzumovalo z domácích zdrojů. Třešně, višně, švestky, hrušky, jablka, rybíz, angrešt, vlašské ořechy, jeřabiny, borůvky, maliny, ostružiny, meruňky, broskve a pitomé banány a pomeranče a mandarinky jednou ročně na vánoce vystáte ve frontě ve které se dalo fajn popovídat. Ať chcete nebo ne, byli lidé zdravější. A holky hezčejší. Móda mini byla hezká, ale byly do toho estetické nohy a celé postavy. Ne jako dnes přetékající faldy ze všech stran u náctiletých už s hrdostí na takové vzevření podtržené legínami na zadku jako skříň a trikem nad překypující bachor, aby byl hezky vidět. Pořád tady chce někdo někoho učit jíst co by ani neměl, či nemusel. Evidentně fastfoodum se to povedlo. Kromě západní demokracie, nám tu vyvezli i západní špeky. Jasně. Losos z farmy je hnůj. Vždy se pousměji nad rodinkou, jak je v restauraci happy na tímto jídlem a žvýká s pocitem, že úplně bytostně cítí ten tok omega mastných kyselin do tepen. Nevědomost je tak sladká. Kdyby však tušili, že se jedná o jednu z deseti nejnebezpečnějších potravin světa, alespoň dle tvrzení odborníků na výživu. Najdete to nespočet pojednání na toto téma. A tak pomysl na zdravé mořské produkty(dnes i tak zaneřáděné mikroplasty) je bohulibý pomysl, ale ne myslím úplně trefně pro Českou kotlinu. Navíc se na můj názor i na mě úplně vyprdněte. Nestojím vám za to kazit si chuť a přesvědčení. Věřte mi. Každý, ať kope sám za sebe. Já si tu jen tak nebvážně cintám. Hezký den
S těmi cenami potravin jste to trefil.Mnozí nemají ani na chleba, natož na lososa. A ještě mraženého.
Před několika lety jsem si ze zvědavosti koupil porcovaného mraženého lososa. Bylo toho cca půl kila a stálo to skoro dvě stovky. Hodil jsem to na pánev a po odpaření vody z toho nebyla ani půlka. Bylo to moje poslední mražené maso.
Co se týče toho cizokrajného jídla – náš organismus se za celá staletí přizpůsobil regionální stravě a ne vše exotické (vitamín – nevitamín) je uzpůsoben strávit. Mnohdy je to stejné, jako v 19. století dovést Eskymákům třeba květák, kapustu, či jinou zeleninu a tvrdit, že budou zdravější, když ten jejich organismus to nebyl schopen zpracovat.
chyba – má být dovézt, ne dovést. To je tak, když to po sobě člověk přečte až po uložení.