Ze sebevědomé reakce suverénního státu, na jehož území zaútočila cizí mocnost, je najednou couvající trpaslík, který se zalekl silné reakce obra. Zatímco experti vyzývají k tomu, že teď už nelze couvnout a s Ruskem je potřeba tuto hru dohrát, což podle řady z nich znamená vyrovnat stavy na obou ambasádách, což sice obě paralyzuje, ale více na tom budou tratit Rusové, vláda se zjevně zalekla další eskalace.
Andrej Babiš vystoupil na tiskové konferenci a pronesl těžko pochopitelná slova, kterými do značné míry popřel svůj sobotní emotivní projev, kdy hovořil o tom, že při útoku na Vrbětice zemřeli dva nevinní občané. Tehdy měl pravdu, taková agrese je neodpustitelná. Teď však prohlásil, že to nemůžeme vnímat jako útok na Českou republiku, protože šlo v první řadě útok na zboží směřující do Bulharska.
Nejenže je v tomto případě třeba hodnotit to, co se ve skutečnosti stalo, tedy exploze ve Vrběticích, dva mrtví a ztráty ve výši miliardy korun. Zároveň si nelze říct, že kdyby to bouchlo někde jinde, je to vlastně v pořádku. Mimoděk se tak přiznává k nulové ochotě stát za širším společenstvím jménem Evropská unie.
Babiš pochopitelně už v sobotu věděl, co přesně za útokem na Vrbětice stálo. Přesto tehdy zareagoval jako představitel suverénního státu. Jeho nepochopitelné couvání nelze jen tak vysvětlit. Pravdou ale je, že Rusko se neštítí použít jakékoliv metody, například vydírání.
Naplno se tak může ukázat něco, před čím v minulosti mnozí varovali. Český premiér může být kvůli své pravděpodobné spolupráci se Státní bezpečností, kterou však on sám popírá, vydíratelný. Moskva může mít k dispozici dokumenty, které by českého premiéra jednoznačně usvědčily.
I to může být důvodem, proč si se svou reakcí dává na čas vrchní představitel kremelských zájmů v České republice, prezident Miloš Zeman. Dobře ví, že za týden se toho za kulisami může odehrát opravdu hodně a jeho vyjádření přijde už v docela jiné atmosféře.
Foto: Shutterstock