Rusko poslalo na Ukrajinu nové termobarické zbraně. To je hodně špatné, zaznělo

Ruští propagandisté se předhánějí v tvrzeních o tom, jak účinné jsou jejich speciální zbraně a také v tom, aby demonstrovali touhu po jejich použití. Není to tak dávno, kdy jeden z nich burcoval k tomu, aby ruské termobarické zbraně přezdívané „žhnoucí slunce“ začaly ničit ukrajinská města tak, „jako Bůh zničil Sodomu a Gomoru“. Jak moc velký problém termobarické zbraně představují?

TOS-1A „Solncepek“

Zbraně, o kterých je v tomto kontextu řeč, nesou název TOS-1A „Solncepek“. Ačkoliv je Rusové prezentují jako „moderní systém, který nemá v západních armádách obdobu“, realita je samozřejmě poněkud odlišná. Systém, resp. jeho původní verze TOS-1, byl poprvé nasazen již během neúspěšného sovětského tažení v Afghánistánu, pochází tedy z 80-tých let. Aktuální verze TOS-1A má prodloužený dolet, lepší elektroniku a některá další vylepšení, nejedná se ale o žádnou novou zázračnou zbraň.

Termobarické zbraně se samozřejmě nachází i v západních arsenálech. Americké letectvo je využívalo jak v Afghánistánu, tak v Iráku. Výše uvedené samozřejmě nic nemění na faktu, že se jedná o jeden z nejhorších a nejničivějších zbraňových systémů současnosti.

Jak fungují termobarické zbraně?

Termobarickým zbraním se někdy přezdívá „těžký plamenomet“ a fungují tak, že po dopadu zahalí celou oblast aerosolem, který následně vzplane. Poté dochází k vysátí vzduchu z celé oblasti a dojde k tvorbě tlakové vlny schopné zničit i lehkou techniku. Lidé potom umírají na následky popálení, udušení nebo působení tlakové vlny. Pro osoby v zasažené oblasti prakticky neexistuje možnost obrany.

Další charakteristikou termobarických zbraní je, že její použití v obydlených oblastech nevyhnutelně vede k civilním obětem, nelze jí přesně cílit např. na jeden konkrétní sklad v městské zástavbě. Navrhované použití proti ukrajinským městům není ze strany ruských propagandistů nic jiného než volání po válečných zločinech.

V současné době jsou systémy dodávány ruským výsadkovým jednotkám a první použití již byla hlášena z okolí města Ochakiv v Mykolaivské oblasti. Odborníci se však shodují na to, že termobarické zbraně nepřinesou Rusku za současné situace žádnou zásadní taktickou výhodu a jedná se spíše o pokus lepit těžké ztráty jejich frontových jednotek.

Foto: Shutterstock, zdroj: Express, npr

Nenechte si ujít

Nejhorší zima, jaká kdy v Česku byla. Teploty -42 °C. Takovou kosu Češi dlouho nezažili, říkají meteorologové

Je otázkou, jaká bude v celkovém součtu letošní zima. Jako příklad si můžeme vzít tu loňskou, která se rozjížděla velmi slibně, a to vydatnou sněhovou nadílkou na počátku prosince, která slibovala, že by mohly být bílé Vánoce, případně i skvělé podmínky pro lyžování, jenže nakonec z toho nic nebylo. Výsledkem byla jedna z nejhorších sezón, a to včetně zrušené Jizerské padesátky. Bylo to krušné Letos se to rozjíždí poměrně podobně, kdy na přelomu listopadu a prosince přišly sněhové srážky i teploty pod bodem mrazu. Podle meteorologů se však má opět oteplit, přičemž celý prosinec potom bude teplotně spíše průměrný, jakkoliv to stále nevylučuje, že by na Štědrý den mohl napadnout nějaký ten sníh. Abychom si ale mohli udělat lepší obrázek, je potřeba se podívat do historie, a to na tu vůbec nejhorší zimu, jaká v České republice panovala, a to z pohledu propadu teplot. Tehdy se psal 11. únor 1929, když v Litvínovicích u Českých Budějovic naměřili těžko uvěřitelných 42,2 stupňů Celsia, ale do mínusu, jak upozornil Český rozhlas. Právě únor býval dříve tím nejchladnějším měsícem v roce, takže to nebylo žádné velké překvapení. Dnes už to ale neplatí. Třeba loni v únoru už o sobě dávalo vědět jaro, což bývá v posledních letech standardem. Jak to bude letos na horách? Začátek zimy je velice slibný, napadlo hodně sněhu. Dnes nepředstavitelné Ovšem v roce 1929 to nebyl ojedinělý výkyv. Celá tato zima byla doslova legendární. Meteorologové z ČHMI ji označují za zimu celého století a používají přídomky jako “arktická”, čemuž se nelze divit. Padlo tehdy celých 62 ledových dní, což ale pro změnu není nic proti zimě na přelomu let 1829 a 1830, kdy bylo ledových dní dokonce 76. A co že je to ten ledový den? To je takový den, kdy teplota zůstává pod nulou celých 24 hodin. To už se dnes jen tak nevidí. Můžeme se však podívat i do bližší historie, kdy třeba v roce 1956 rovněž panoval arktický únor, kdy se teploty propadly k minus 35 °C. Potom o sobě ale tuhé zimy dávaly vědět stále více zřídkavě. Poslední opravdu pořádný mráz panoval v České republice v roce 1987, kdy se na některých místech dle údajů MeteoFora měly teploty propadnout pod minus čtyřicet stupňů. Čtěte také: Meteorologové řekli, kdy v Česku propukne největší zima. Tak to se podržte Na tom je skvěle vidět, jak se tuzemské klima mění. Dnes už jsou takové teploty nepředstavitelné a o tuhých mrazech mluvíme tehdy, když je třeba jen minus 10 stupňů Celsia. Foto: Shutterstock [...]

Největší zaměstnavatel v Česku oznámil radikální propouštění. Lidé už se bouří, poletí na dlažbu

Pravděpodobně vstupujeme do ekonomicky velmi obtížných časů, které nebudou trvat rok nebo dva, jak jsme byli zvyklí z minulosti, aby se opět nastartoval růst. Tentokrát to může být generační otázka a teď už se hraje jen o to, jak moc špatné to ve skutečnosti bude. Nedopadne to dobře Evropa si sama pod sebou podtrhla větev, a teď neví, jak to opravit. Ba právě naopak, všechno ještě více zhoršuje, tudíž celý projekt připomíná rychle jedoucí vlak proti zdi. Jeden z vagonů bohužel představuje také Českou republiku, které se náraz rovněž nevyhne. Ostatně, podle některých odborníků může být pro tuto zemi nebývale drsný. Například renomovaný Bloomberg přirovnal budoucí Česko k současnému Detroitu. Stačí se do tohoto města a jeho okolí, které kdysi prosperovaly, jet podívat, abyste zjistili, jak moc pochmurná je to vize. Jenže také velmi pravděpodobná. K tomuto přirovnání navíc došlo ještě předtím než společnost Volkswagen, která je zprostředkovaně skrz Škodu Auto největším zaměstnavatelem v Česku, oznámila výrazné zeštíhlení. Mají se zavírat továrny, a to včetně těch německých, a o práci by měly přijít desítky tisíc lidí. Zaměstnanci tam již vstoupili do výstražné stávky, jak informoval server DW. Když to navíc automobilka oznámila pro samotné Německo, které je její domovskou zemí a kde má opravdu silné vazby na odbory i samosprávy, jak pak dopadnou výrobní zařízení v ostatních zemích, jako je právě Česká republika. Vždyť už i tuzemští odboráři si stěžovali, že jim mateřská společnost odebrala výrobu některých modelů. Výroba automobilů je v ohrožení také v České republice. Je na ní závislých spousta zaměstnanců. Brzy to propukne “Je tu opravdu ponurá atmosféra. Všichni vidí, kam to s českým automobilovým průmyslem spěje, a i když se teď prodává docela dobře, všechno se může velmi rychle rozpadnout,” řekl pro server Mix24.cz jeden ze zaměstnanců mladoboleslavské Škodovky, který si nepřál být jmenován. Čtěte také: Tvrdá rána pro Čechy. Návrat povinné práce. Válet se a pobírat za to peníze už nebude možné Ostatně, zaměstnanci v podobě odborů ve Škodovce varovali už několikrát. Obavy z propouštění a nakonec i omezování výroby či uzavírání továren jsou zde značné. Situace zatím ze všeho nejvíce připomíná klid před bouří. Ale jakmile tato začne, jen tak neutichne. Foto: Shutterstock [...]

Do Česka přišla hrozná zelenina. Lidé ji kupovali ve velkém, ale je to opravdu zlé. Nesmí se vůbec jíst

Jak rádi by si zákazníci v České republice nakoupili potraviny bez toho, aniž by se museli strachovat o to, co si zrovna vloží do košíku. U masa už je to naprostá náhoda, zda se vám podaří vybrat kvalitní kus nebo to schytáte s prolezlým zbožím. Bohužel nešvary se objevují stále častěji také u dalších druhů potravin, zejména ovoce a zeleniny. Problematický záchyt Jak upozorňují tuzemští zemědělci, na skladech mají obrovské množství zeleniny, kterou by rádi udali do českých supermarketů. Jenže ty je tlačí na cenu, a když farmáři nepovolí, jednoduše dovezou zboží o pár haléřů levněji z ciziny. Často je to přitom až z velké dálky, kdy dochází k absurdním situacím v podobě dovozu obyčejné cibule z Nového Zélandu, namísto toho, aby se v obchodech prodávala kvalitní česká. Ta se pak mnohdy zkazí, což vezme zemědělcům chuť do další práce a činnosti. Druhotným projevem je potom to, že dovozová zelenina je často mnohem méně kvalitní. Příkladem teď může být celer, který se do Česka dostal z Polska a který se prodával v obchodním řetězci Hruška. Není však vyloučeno, že se dostal i do dalších obchodů, jen ho tam Státní zemědělská a potravinářská inspekce nezachytila. “Laboratorní rozbor v celeru prokázal nadlimitní obsah reziduí pesticidu – fosthiazate, a to v množství 0,36 mg/kg. Jde o více než osmnáctinásobné překročení maximálního limitu reziduí tohoto pesticidu, který dle příslušného právního předpisu činí 0,02 mg/kg,” konstatovala SZPI ve svém hlášení. A to už je skutečně velká síla, kterou není radno podceňovat. Takto vypadá celer, který je doslova prolezlý pesticidy. / Foto: Potraviny na pranýři Není to vůbec v pořádku Taková zelenina by se vůbec neměla konzumovat, jelikož hrozí vážné následky. Je třeba zopakovat, že limit byl překročen 18násobně. Je ale bohužel také pravdou, že se s tím nic moc neudělá, jelikož vzorek byl odebrán už před pár měsíci a celer je již pravděpodobně zkonzumován. Čtěte také: Strašný průšvih Madety v obchodech. Najednou prasklo, co Čechům provádí V každém případě jsou ale na místě mnohem přísnější kontroly, jelikož tato záležitost je už z hlediska tuzemských obchodních řetězců velmi přehnaná. Měly by padat pokuty, které od podobných prohřešků jednoduše odradí. Foto: Shutterstock [...]