Zdražování ve Spojených státech amerických nabralo značné tempo. Index spotřebitelských cen za červen vyskočil meziročně o 5,4 % a meziměsíčně o 0,9 %. Byly tak překonány veškeré odhady analytiků, které byly už tak vysoké. Průměrně se ale očekávala inflace ve výši “jen” 4,5 %. Možná ještě horší je skutečnost, že se potvrzuje trend rychlého zdražování, které může pokračovat i v dalších měsících, jak informoval server Wall Street Journal.
Důležitou zprávou je, že nerostou pouze ceny energií a potravin, které mají tendenci někdy inflaci zkreslovat. Významně rostla také takzvaná očištěná, tedy jádrová inflace. Ta dosáhla nejvyšší hodnoty od listopadu roku 1991. Ano, v USA už 30 let nepamatují takové zdražování, jaké zažívají dnes, tedy po koronavirové krizi. Od ní se přitom očekávalo, že povede spíše k poklesu cen. Ovšem vlády i centrální banky napumpovaly do ekonomiky obrovské množství prostředků a doslova tak zaplavily trhy. K tomu se navíc přidal rozpad řady dodavatelských řetězců, který vedl k dalšímu zdražování.
“Inflace v USA roste nade všechny odhady. Jádrová inflace tam poskočila meziročně o 4,5 %, nejvíce od listopadu 1991. Bitcoin se dočká další vlny zájmu,” komentoval to na svém Twitteru ekonom Lukáš Kovanda.
Růst cen ve Spojených státech amerických přitom nelze vnímat jako lokalizovaný fenomén. V globálním světě je Amerika s Evropou spojena pupeční šňůrou a velká část zboží pochází od stejných dodavatelů. Ostatně, i v České republice začíná být inflace, která se tu drží kolem 3 %, problémem. Je totiž na horní hranici tolerančního pásma České národní banky. Ta už v červnu přistoupila k prvnímu zvýšení úrokových sazeb ve snaze růst cen krotit.
Foto: Shutterstock