Lékaři stále nemohou pacientům trpícím Alzheimerovou chorobou či jinými formami demence nabídnout nic jiného než několik málo léků, které průběh nemoci o něco málo zpomalí, a to ještě ne ve všech případech. Přesto však začíná svítat na lepší časy. Ve Spojených státech amerických je v závěrečných fází několik nadějných léků. Nelení však ani čeští vědci. Fakultní Thomayerova nemocnice teď otevřela první takzvanou mozkovou banku, která má být velkým přínosem pro výzkum neurodegenerativních nemocí, jako je právě Alzheimerova či Parkinsonova choroba. V mozkové bance se budou uchovávat tkáně pacientů, kteří na tyto nemoci zemřeli.
Mozková banka má zatím podobu jedné místnosti, která je plná regálů s různými nádobami. “Jsme v takovém časném stadiu. Na první pohled to může vypadat jako sklad, ale je to mnohem více. Je to instituce svého druhu, která slouží k tomu, aby se uchovávaly vzorky mozkové tkáně k výzkumným účelům,” řekl pro server idnes.cz přednosta neurologické klinicky Robert Rusina. Podle něj by ale bylo mýlkou mozkovou banku pokládat jen za anatomický kabinet morbidních kuriozit.
Podle dalšího ze zakladatelů mozkové banky, přednosty Ústavu patologie a molekulární medicíny Radoslava Matěje, jde o obrovský přínos pro další bádání o nemocech, které lidstvo trápí ve stále větší míře. Když totiž mozková banka nefungovala, musel být po pitvě extrémně cenný zbytkový materiál zlikvidován a nebylo možné ho tak už dále zkoumat.
Nejde přitom ani tak o tom skladovat co možná nejvíce mozků, ale o možnost vrátit se k určité části již zkoumaného mozku ve chvíli, kdy se objeví nové poznatky a je třeba je ověřit přímo na skutečné tkáni.
Označení mozková banka je přitom přeci jen příliš zjednodušující. Neurodegenerativní choroby napadají také jiné orgány, a tak tato instituce bude uchovávat třeba i moč, srdce nebo plíce. “Archivujeme to, o čem si myslíme, že jednou bude možné využít,” říká neuropatolog Matěj, který se pochlubil tím, že mu rukama prošlo více než tisíc mozků, což už vydá za menší město.
Není to přitom tak, že by lékaři mohli uchovat veškeré vzorky, které by se jim hodily. “Uchovávání vzorků mozkové tkáně v mozkové bance probíhá se souhlasem pacienta nebo jeho rodinných příslušníků a je v souladu s etickými principy,” říká Matěj. Využití archivovaného materiálu pak vždy posvěcuje etická komise.
Koncept mozkových bank není ničím novým. Poprvé se podobné ústavy začaly objevovat už v 19. století. Tehdy se však uchovávaly tkáně, které byly něčím zajímavé. Po druhé světové válce pak ve světě přišel velký rozvoj těchto institucí.
Aktuální vědecké bádání ohledně neurodegenerativních onemocnění je už postavena na znalosti toho, jak k těmto chorobám dochází. V mozku se začne hromadit dříve prospěšná bílkovina, které se však tvoří příliš velké množství. Vědci po celém světě se tak snaží najít lék, který by dokázal tvorbu této bílkoviny zastavit.
V České republice už dnes žije s Alzheimerovou chorobou více než 150 tisíc lidí. V roce 2036 už jich má být podle odhadů více než 300 tisíc. Potřeba léku je tak stále urgentnější.
Foto: Shutterstock
Tohle Babiš podporovat nebude, mohl by přijít o voliče.
Chce to očkování, tři čtyři dávky. Není čas rozeznávat kdo je kdo
Pacientům svítá naděje, že mohou vstoupit do odborného tisku pod hlavičkou “Analyzovali jsme mozky 1523 obětí Alzheimerovy choroby …”.
Věřím že vědci budou a již zkoumají mozky, ale pod hlavičkou hledání léku ve skutečnosti a zejména v těch zmíněných velkých spojených státech,hledají a testují tyto mozky pro úplně jiné důvody (vojenské, AI..atd), proto bych jim nikdy žádný souhlas nedal.
Alzheimerova choroba následuje po mozkové příhodě – mrtvici
Jinak to ve mě vyvolalo pěknou vzpomínku na film “Pane, vy jste vdova!”. Natočit ovšem nějakou parodii, do níž by se zabudoval ten Alzheimer, to by chtělo opravdu machra.