Bitvu u Waterloo si z dějepisu pamatuje snad i ten největší třídní lajdák. Všichni víme, že byla velká, slavná, nezapomenutelná a Napoleona stála kariéru. Ale co se stalo s těly padlých vojáků, jejichž počet se odhaduje na 50 000? Historici přišli s hrůznou teorií- ostatky těl byly nejspíš namlety a použity jako hnojivo.
Malý velký Napoleon
Napoleon I. Bonaparte byl francouzský vojevůdce, který svůj kariérní postup dotáhl až na císařský titul a to v letech 1804 – 1815. Svá nejúspěšnější léta a vzestup zažil během Velké francouzské revoluce, kdy se v pouhých 24 letech stal generálem. Ve 30 už stál v čele státu a vládl západní Evropě. I dnes bývá vzorem cílevědomosti a velitelských schopností, zároveň však neviděl valnou hodnotu v lidském životě a svá vítězství leckdy dobyl za cenu velkých lidských ztrát. Jen během napoleonských válek zemřelo téměř milion Francouzů. Nicméně jak rychle dosáhl úspěchů, stejně rychlý byl také jeho pád. Konec svého života strávil ve vyhnanství na ostrově Svatá Helena, kde také zemřel ve věku 51 let.
Debakl u Waterloo
Slavná bitva u Waterloo se odehrála odpoledne 18. června 1815 kousek od Bruselu. Střetla se v ní Napoleonova vojska proti vojsku Sedmé koalice evropských panovníků, vedené polní maršálem vévodou z Wellingtonu a polním maršálem Blücherem. Ačkoli se zprvu dařilo Francouzům a zdálo se, že dobudou snadné vítězství, postupně utrpěli několik porážek. Jakmile se k britské armádě připojilo u pruské vojsko, bylo jasné, že Napoleon zvítězit nemůže a byl i s vojáky zahnán na útěk. Zatímco pro Napoleon byla tato prohra velkým ponížením, pro Evropu znamenala konec napoleonských válek.
Odpočívají v pokoji? Asi ne
Vědce však již dlouho trápila otázka, kam se podělo téměř 50 000 padlých vojáků, kteří položili své životy na bojišti. Bylo totiž nalezeno jen velmi málo ostatků, například amputované končetiny, a proto se již dlouho snaží zjistit, co se s vojáky vlastně stalo. Profesor Tony Pollard shromáždil materiály vypovídající o velkých masových hrobech a spalování těl, ale ty však nebyly nikdy nalezeny. Nejpravděpodobnější je zřejmě teorie týmu z glasgowské univerzity, která říká, že chudé obyvatelstvo okolních vesnic napřed padlé vojáky okradli o všechny cennosti a nechali je svému osudu. Ve chvíli, kdy z těl zůstaly jen kosti, tyto kosti rozemlely na prášek, který byl bohatý na fosfor. Tato moučka byla velmi poptávaným zbožím mezi zemědělci, kteří ji přidávali do hnojiv a tudíž se velmi dobře prodávala. Ačkoli se tento přístup k mrtvým může zdát mám šokující, podle dosavadních zjištění nebyl ojedinělý. Podle vědců tento osud potkal mnoho dalších padlých na bojištích po celém světě.
Foto: Shutterstock, zdroj: UniversityofGlasgow, TheGuardian, TandFOnline
Humanismus je iluze – Pud zebesáchovy na prvním místě!!!!!!!!!