Testy ve školách zřejmě nefungují, potvrdily se obavy expertů. Statisíce testů zachytily jen desítky případů, chystá se změna

Při návratu žáků do škol se v České republice stalo to samé, co v sousedním Rakousku, které použilo podobné antigenní testy. Záchyt pozitivních případů byl extrémně nízký, neodpovídající rozšíření koronaviru v populaci. Vysvětlení se nabízejí dvě: buď jsou děti zdravé, nebo, a to je bohužel pravděpodobnější, se potvrdila obava z nedostatečné přesnosti antigenních testů, které podle odborníků nejsou k tomuto typu testování primárně určené.

Ze 354 648 testovaných školáků v prvním kole vyšlo pouhých 160 pozitivních případů. U školáků tak míra pozitivity vyšla na extrémně nízkých 0,045 %. Tuto hodnotu lze srovnat s preventivním testováním dospělých pomocí antigenních testů. Tam pozitivita vychází přesně desetkrát vyšší, a sice 0,45 %. I u dospělých se přitom předpokládá, že testy zachytí jen více infekční případy.

“Je možné, že za nějakou dobu se čísla budou navyšovat, protože děti budou v kolektivu a nějakým způsobem do něj infekce z jiného prostředí přinesou,” uvedl pro Lidovky.cz k výsledkům pediatr Daniel Dražan z České vakcinologické společnosti.

Naráží tak na skutečnost, že dosud byly děti do značné míry izolovány a nemusely tak být tolik vystaveny působení viru. Jenže záchyt je skutečně extrémně nízký a u expertů vyvolává obavy. “Není úplně běžné, že by negativita byla tak vysoká, pokud probíráme Českou republiku, kde je případů spoustu,” míní epidemiolog Roman Prymula.

Nízké citlivosti testů se přitom nelze příliš divit. Vědělo se o ní dopředu. Stát prostřednictvím ministerstva vnitra Jana Hamáčka nakoupil antigenní testy od společností Lepu a Singlean. Studie společnosti Bionova přitom oba označila za poměrně nepřesné, a to i v rámci nabídky antigenních testů.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger proto už uvažuje o nasazení PCR testů do škol. Ty by stačilo provádět jednou týdně namísto dvakrát jako u antigenních testů. Tuto metodu přitom podporuje i ministr školství Robert Plaga. Je však otázkou, kdo takové testy zaplatí. “Neměli by to platit rodiče, ale měl by na to být významný příspěvek z veřejných rozpočtů. Ale to neznamená, že to musí být ze zdravotního pojištění,” uvedl Robert Plaga.

PCR testování žáků by muselo probíhat neinvazivně. To znamená nikoliv stěrem z hlubokého nosohltanu, ale například ze slin či kloktáním. To by neměl být problém, některé laboratoře odběry tímto způsobem provádějí delší dobu. Ministerstvo zdravotnictví přitom vyděsilo veřejnost pokynem pro Státní ústav hmotných rezerv, ve kterém připouští možnost takzvaných rektálních testů ze stolice. Po velkém odporu byl ale pokyn změněn.

Některé školy přitom nečekaly na stát a rozhodly se pro PCR metodu testování rovnou. Zatím si to ale musí platit sami, případně jejich zřizovatelé, což jsou obvykle radnice.

Foto: Shutterstock

Nenechte si ujít

Od listopadu 2024 nová pravidla na silnici v Česku. Za zapnutá světla dostanete pokutu

Je až překvapivé, jak málo řidičů umí správně používat světla na svém vozidle. Potom to dopadá jako na tuzemských silnicích, kde je to často skutečně velmi divoké a nepříjemné. Strážci zákona už toho ale mají plné zuby, a tak budou prohřešky trestat vysokými pokutami. Zrádná světla Pravděpodobně každý dobře ví, že dnes už není možné vůbec vyjíždět bez rozsvícených světel, a to ani ve dne. Stačí mít zapnutá takzvaná denní světla. Dlouhou dobu za nedodržení platila sankce ve výši 2000 Kč, ovšem od roku 2024 se snížila na částku 1500 Kč. V některých případech můžete dokonce vyváznout jen s domluvou, a to zejména tehdy, je-li na silnici dobrá viditelnost a světla jsou v takovou chvíli jen formalitou. Stále je však možné narazit na řidiče, kteří si světla nerozsvítí ani v noci, byť tady je to zejména vlivem opomnění či dezorientace v případě seniorů. Jiná písnička už je to ale třeba při využívání takzvaných mlhových světel. Jak už jejich název napovídá, ta jsou určena do mlhavého počasí, které může nastat právě teď, tedy v listopadu. Málokdo však ví, že tato světla je možné aktivovat skutečně jen tehdy, nastanou-li pro ně příhodné podmínky. Jinak nikoliv. “Přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště užít vždy,” uvádí jasně zákon. Co z toho tedy plyne? V první řadě je to povinnost užívat zadní mlhová světla v případě, že je venku mlha a snížená viditelnost. Dává to smysl, jelikož jde o informaci pro ostatní řidiče, že se kolem nich pohybuje jiné vozidlo. Někteří řidiči neumí mlhová světla ani zapnout. Když potom padne mlha, dostanou se do problémů. Lidé to vůbec neznají Oproti tomu přední mlhová světla jsou dobrovolná. Ale není tomu tak, že je můžete nechat zapnutá libovolně. Jakmile z mlhy vyjedete, musíte je opět vypnout. Toto nařízení se však nezdá expertům z ÚAMK, podle kterých je to velmi vágní ustanovení, jež se může vykládat různými způsoby. Jak moc velká mlha musí být, abyste mohli mít zapnuty přední mlhovky, případně museli aktivovat ty zadní? Podle odborníků by bylo vhodné stanovit nějakou hranici viditelnosti. Doporučuje se 50 metrů, což je přibližně vzdálenost mezi směrovými sloupy. Problém spočívá také v tom, že tuzemský zákon vůbec neřeší, jakou rychlostí by se měla vozidla v mlze pohybovat. To je přitom často mnohem důležitější než zapnutá světla. Viditelnost totiž může být tak nízká, že samy o sobě nemusí pomoci. Čtěte také: Tak to ruplo. Německé automobilky oznámily náhlý kolaps. Češi poletí na dlažbu ve velkém stylu Dle odborníků není od věci dodržovat vzdálenost, která v metrech odpovídá rychlosti vozidla. Pokud tedy jedete 80 kilometrů v hodině, měli byste před sebou držet volných 80 metrů apod. Foto: Shutterstock, zdroje: Policie ČR, Kurzy [...]

Oblečení ze Zary, Primarku a Temu vám zakážou. Už toho bylo dost. Lidé jsou z nového nařízení na větvi

Zatímco dříve si lidé svého oblečení vážili a nosili ho třeba i několik let, dokud se jim nerozpadlo, současná situace je úplně jiná. Přibývá lidí, kteří nakupují módu jen pro ten pocit z nákupu. Ale jak to potom dopadá? Dané kousky si vezmou přinejlepším jednou, nebo dokonce vůbec, a následně je prostě vyhodí. Obchody začaly vadit Dříve by to bylo nemyslitelné, jelikož ošacení stálo nemalé peníze a člověk na něj ve svém rozpočtu musel myslet. Dnes však došlo ke kuriózní situaci. Na jedné straně berou lidé stále vyšší platy, a na straně druhé je oblečení stále levnější. Trend rychlé módy už je tu nějakou dobu, přičemž jeho hlavními proponenty byly úspěšné řetězce, jako například Zara, Primark nebo H&M. Ty zde naučily zákazníky k rychlým obměnám šatníku. To však tak nějak nejde dohromady se současným důrazem na udržitelnost. Ba právě naopak, je to naprostý protiklad. Nehledě na to, že se při výrobě oblečení používá stále více umělých a nerecyklovatelných látek. Korunu tomu potom nasadily eshopy typu Temu nebo Shein, kde lze oblečení koupit doslova za pár korun, a toto je navíc posíláno ještě přes celou zeměkouli. Některým zemím s tímto trendem již došla trpělivost, a rozhodly se zasáhnout. Dá se přitom očekávat, že podobné kroky budou přijaty na úrovni celé Evropské unie a nakonec se dostanou i do České republiky. Některé obchody začnou mít zásadní problémy. Bude to ostré Francie chce zavést opatření proti takzvané rychlé módě. Ačkoliv zatím nebyly jmenovány konkrétní firmy, na které bude mířit, nejčastěji se mluví o výše zmiňovaných a potom i o spoustě dalších, které jim v tomto ohledu konkurují a sekundují. Posuzovat se bude například to, jak rychle rotují jednotlivé kolekce, jaký je objem vyrobeného oblečení a řada dalších kritérií. Počítá se s tím, že na dané značky bude vydán zákaz jakékoliv reklamy, což by pro řadu těchto firem bylo drtivé, jelikož spoléhají právě na ni. Dávalo by to však smysl, aby ztratily možnost lákat na neustále nové a levné oblečení. Čtěte také: Obchody v Česku zruší účtenky. Češi se bouří, nebudete vědět, jestli vás nenatáhli Další věc už by se týkala samotných zákazníků. Na každý kousek z ranku rychlé módy by byla uvalena dodatečná daň ve výši 10 euro, tedy přibližně 250 Kč. Například tričko původně za 50 Kč by tak najednou stálo 300 Kč. Foto: Shutterstock, zdroje: DW, BBC [...]

A je to tady. V Česku to rozjel řetězec, kde nakoupíte za třetinové ceny zboží určené pro německý trh. Lidé už tam stojí frontu

Na něco takového se v tuzemských luzích a hájích čekalo skutečně dlouhou dobu. Lidé už mají jednoduše plné zuby toho, aby za běžné zboží platili přemrštěné ceny. A že se v poslední době utrhly obchodní řetězce ze řetězu. To si tak jdete koupit pár položek a u kasy se nestačíte divit. Zdražení je razantní a probíhá doslova před očima. Sází jednu za druhou Pravdou ale také je, že šikovní obchodníci na tento stav věcí zareagují. Využijí příležitosti, kdy to zavedené řetězce přehnaly, a zaberou si svůj tržní podíl. Jsou to takové společnosti, které se orientují na cenu prodávaného zboží. Patří mezi ně například Pepco nebo Kik. Ve velkém se do České republiky ale pouští také Action, což je dost možná nejzajímavější z těchto řetězců. Ten předvádí neskutečně rychlou expanzi, kdy aktuálně oznámil otevření již své 78. prodejny. “Otevřením první prodejny v Liberci se přiblížíme ještě většímu počtu českých zákazníků. Jsem rád, že v Libereckém kraji budeme mít již šest prodejen s pestrým a neustále se měnícím sortimentem,” uvedl pro server Mix24.cz generální ředitel firmy, Jan Štepánek. Action se řadí do ranku diskontních prodejen, ovšem je pravdou, že zatím není dominantně orientován na prodej potravin. Ty tam sice také najdete, ale jde především o kousky trvanlivějšího rázu, jako jsou například cukrovinky. Ty však stojí opravdu za to, protože jde často o značky nebo příchutě, které jinde nejsou vůbec k mání. Pocházejí totiž ze západních trhů. Češi už do nových obchodů chodí nakupovat pravidelně. Levnější a kvalitnější A to je velké plus tohoto řetězce i v další kategorii, kterou prodává. “Hodně ráda tady nakupuji například prací prášky a další drogerii. Není totiž určena primárně pro český trh, a je tak mnohem kvalitnější. To se nedá srovnat,” líčí paní Zuzana z Prahy. “A ještě je to mnohem levnější oproti mizerným českým ekvivalentům.“ Čtěte také: Máslo bude za 300 Kč. Češi se musí připravit na tvrdý náraz před Vánoci, obchody vás podojí Pravdou je, že tu nakoupíte opravdu všechno možné. Mezi další oblíbené kategorie produktů patří potřeby pro zahradu a domácnost nebo třeba hračky. Vyberete si z celkem 6000 výrobků, z nichž čtvrtinu pořídíte do 25 Kč. Cena průměrné položky je potom nižší než 50 Kč. Sami si uvědomte, jak nízká je to cenová hladina a co v ní pořídíte někde jinde. Foto: Shutterstock [...]