Možná si při přečtení titulku říkáte, co je to za nesmysl, vždyť venku v posledních dnech vládly pařáky, a pokud to vztáhneme na celou Evropu, tak v jejích jižních částech prožívali skutečně velmi nepříjemná horka dosahující až 48 °C. Ovšem to je podle všeho pouze začátek procesů, které spustilo globální oteplování, ať už je způsobeno člověkem, nebo nikoliv.
Vidí to hodně černě
Vědci se však shodují v tom, že sledujeme poměrně výrazné oteplování planety. Tyto trendy jsou přitom z pohled našich životů dlouhodobé a naše generace tak budou nezvratně provázet. Z tohoto titulu také jeden z nejvýznačnějších klimatologů Peter Kalmus radí, aby si lidé užili to, co bude posledním chladným létem jejich životů.
“Většina lidí si stále neuvědomuje, v jakém jsou průšvihu. Tohle bude nejchladnější léto do konce jejich života, a to není jenom nějaký vtípek – opravdu by to mělo být děsivé,” uvedl klimatolog na svém Twitteru. Potom už dodává své hodnocení a řešení situace: “Jedinou cestou, jak se dostat z této noční můry, je skončit s fosilními palivy.“
Na první pohled se to jeví jako provokativní příspěvek, obzvlášť když zažíváme teplotně pravděpodobně nejteplejší rok v historii. Jenže ty další budou zřejmě skutečně ještě teplejší. “Vždy budeme mít určité regionální a přechodné výkyvy, ale v průměru můžeme říct, že tohle je na dlouhou dobu poslední chladné léto,” říká Kalmus. “Pokud by se společnost přepnula do stavu klimatické pohotovosti, je možné, že se planeta začne ochlazovat na konci tohoto století.”
To není dobré
To jsou poměrně děsivá slova, protože ochlazení by se v takovém případě už nikdo ze současníků nedožil. Navíc jde o ten nejoptimističtější scénář, kdy se navíc nezdá, že bychom byli v plné pohotovosti. Možná Evropa, ale zbytek světa si z oteplování ještě nic moc nedělá.
Čtěte také: Do Evropy jdou vedra, jaká tu ještě nikdy nebyla
Ačkoliv se část společnosti snaží omezovat fosilní paliva, které produkují největší množství skleníkových plynů, stále je to velmi málo a musíme si uvědomit, že průmysl na nich bude ještě desítky let závislý, zejména potom v rozvojových zemích. Vždyť ještě dnes se třeba v Číně nebo Indii budují nové uhelné elektrárny. Pokud si je v Evropě zavřeme, možná to maximálně trochu vyrovnáme, ovšem k žádné velké změně stejně nedojde.
Foto: Shutterstock
