Unavuje mě otázka, kde na to vezmeme. Rozdávání mám v popisu práce, perlí ministryně Maláčová o rouškovném

Vláda pravděpodobně očekávala, že její návrhy mající za cíl vylepšit finanční situaci důchodců budou širokou veřejností kvitovány s větším povděkem. To se ale příliš nestalo a takzvané rouškovné, tedy jednorázová dávka ve výši 5000 Kč pro seniory, představuje ukázkovou demonstraci předvolebního úplatku jedné, velmi početné skupiny obyvatel. Odtažitě se k rouškovnému staví i řada důchodců, kterým přijde nedůstojné, že si je někdo takovýmto způsobem snaží koupit a očekává, že to snad neprohlédnou. Správně se totiž ptají, čím jiným je jednorázový příspěvek, který je historickou novinkou, šest týdnů před volbami?

Únavné vysvětlování nevysvětlitelného

Dalo by se přinejmenším očekávat, že vláda alespoň precizně zdůvodní, proč příspěvek seniorům dává. V tomto ohledu se ale objevilo hned několik verzí. Ať už je to stres, který důchodci prodělali, zdražování potravin nebo jednoduše to, že se údajně peníze dávaly i jiným skupinám. Poslední argument ale neplatí vůbec, protože zaměstnancům a živnostníkům se maximálně sanovaly jejich uniklé příjmy. Důchodci však penze brali v nezměněné výši nadále.

Ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové přitom velmi brzy došla trpělivost s vysvětlováním. Zejména pak objasňováním toho, kde už tak po krk zadlužený stát na takovou “radost pro důchodce” vezme prostředky. Ostatně, bavíme se tu o 15 miliardách korun, což byly dříve peníze, o kterých se diskutovat muselo. Podle Maláčové už to ale zjevně neplatí. “Strašně mě unavuje otázka, jestli si to můžeme dovolit a kde na to vezmeme. To je podle mě taková hloupá, plytká diskuze, kde na to vezmeme,” řekla Maláčová v bujaré náladě deníku Aktuálně. Ono se příliš není čemu divit. Je totiž opravdu namáhavé vysvětlovat něco, co vysvětlení vlastně nemá. Peníze na rouškovné totiž prokazatelně nemáme a musíme si je půjčit. Jenže vyslovte to: rozdáváme vám peníze, které jsme si půjčily od budoucích generací. To nezní moc dobře jako “záleží nám na důchodcích, a tak všem bez výjimky přilepšíme”.

Nic než populismus

“Já bych tu otázku položila jinak. Jak je možné, že lidé, kteří celý život pracovali, nemají důchod, ze kterého se dá žít? Jak je možné, že milion seniorů má důchod pod 14 tisíc? Na to bychom se měli ptát,” dodala Maláčová a předvedla tak další ukázkový populismus.

U toho ale nezůstalo. Ministryně práce je totiž přesvědčena o tom, že rozdávání má v popisu své práce. “Rozdávání mám jako ministryně práce a sociálních věcí v popisu práce, ale vše pečlivě zvažuji. Nejde jen o to, co si přeje Maláčová. O návrzích rozhoduje Sněmovna,” řekla Maláčová pro CNN Prima News.

Tím si pochopitelně naběhla na vidle, které ochotně podržel například Miroslav Kalousek. “Tohle je tragický omyl. V popisu práce ministra práce a sociálních věcí není rozdávání, ale dlouhodobá udržitelnost systémů. Je to druhý nejdůležitější ekonomický post ve vládě. Leč ministr musí být schopen chápat, že peníze se nejdřív musí vydělat,” smečoval poslanec TOP 09.

Foto: vlada.cz

Nenechte si ujít

Česká spořitelna rozzuřila klienty. Banka jim udělala něco, co se prostě nedělá

Na stůl se v České republice vrací jedno staré, ale velmi nepříjemné téma. Mnozí už si přitom mysleli, že tato otázka je jednou provždy vyřešené. Podle všeho ale není a jmenuje se bankovní poplatky. Ačkoliv je někteří lidé zdánlivě neplatí, rozhodně nezmizely zcela. Některé jsou například skryté a další míří na lidi, kteří je dlouhodobě neřeší, ovšem jednoho dne jim dojde trpělivost. Naperou vám poplatky Je až překvapivé, kolik stále existuje lidí, kteří v této době platí za běžné služby, jako je například vedení bankovního účtu, případně výběr hotovosti z bankomatu. Tito jedinci doslova cpou do chřtánu bance obrovské finanční sumy. Pak jim to ale jednoho krásného dne přeci jen dojde, a začne být zle. “Nechápu, proč jsem jako pitomá přes třicet let stále u České spořitelny. Neustále poplatky za vedení účtu, za SMS a za výběr z cizího bankomatu mi právě odečetli 40 Kč?” umístila příspěvek na své sociální sítě vlivná influencerka Jana Dubová. Zjevně tu došlo k tomu, že banka jí účtovala za výběr z cizího bankomatu určitou sumu. To se v některých případech stává, ovšem dotyčná se pak přiznala k tomu, že to vše se stalo v rámci účtu, za který každý měsíc platí 109 Kč, a to aniž by měla k dispozici jakoukoliv nadstandardní službu. Prostě konzumovala stejnou službu jako všichni ostatní, kteří měli nejen vedení, ale i výběr z bankomatu zdarma. Jak je to možné? Velké banky kdysi ustoupily nátlaku těch menších, které zde rozjely trend bezplatných účtů. Dříve se u nich totiž platilo za všechno a ještě podstatně více. Vtip byl ale v tom, že abyste dosáhli na lepší podmínky, museli jste dojít do banky, a tam si to domluvit, případně si rovnou založit bezplatný účet. Pokud si nedáte pozor, budete platit nehorázné peníze. Prostě si na vás smlsnou Česká spořitelna dobře věděla, že pokud to neudělá automaticky plošně na všech účtech, vydělá na tom velké peníze. A tady jsou dozvuky celé této záležitosti. Někteří lidé celé roky platili každoročně vysoké poplatky, aniž by to řešili. A mnozí stále platí. “V České spořitelně jim určitě nejde o blaho klientů. Budou se vám pokoušet dávat ty nejméně výhodné podmínky, dokud se neozvete,” říká jeden z diskutujících. “Ale i když se ozvete, tak hodně přeplatíte třeba na poplatcích na kurzové převody apod.“ Čtěte také: Velká kontrola bankovních účtů v Česku začíná. Budete prokazovat, kolik jste si našetřili peněz Banky přitom v tuzemsku vystrkují růžky stále více. V poslední době se hodně mluví o tom, že uměle drží na hoře úrokové sazby na hypotečních úvěrech, čímž lidem značně prodražují bydlení. Úroky už měly být podstatně níže. A tady obvykle nejde o stovky, ale tisíce korun měsíčně. Foto: Shutterstock [...]

V Česku začal padat podivný sníh. Meteorologové nevěří vlastním očím, tohle není vůbec dobré

Mohlo by se zdát, že sníh je pouze jeden, byť každý dobře ví, že může být mokrý nebo příjemný prašan. Hodně záleží také na hustotě sněžení, venkovní teplotě i na tom, jak dlouho se sněhová pokrývka na zemi udrží. Dochází k tomu stále častěji V České republice však byl v minulých dnech zaznamenán zvláštní jev, který meteorology znepokojil. Svým způsobem totiž souvisí s klimatickou změnou a budeme ho pozorovat stále častěji. Jde však spíše o ponurou vizi, a to jak vizuálně, tak i svými důsledky. Řeč není o ničem menším než průmyslovém sněhu. To bylo v minulých týdnech evidováno na několika místech v Česku. Nejsilnější bylo pravděpodobně v Šumperku, kde napadla poměrně hustá pokrývka. “Je velmi lokální, ale nezřídka takto napadne i několik cm sněhu. V extrémních případech i několik desítek cm za delší dobu,” uvedl k tomu Český hydrometeorologický ústav. Známy jsou dokonce i případy, kdy napadne několik desítek centimetrů průmyslového sněhu. V Česku sněžilo v důsledku průmyslové činnosti. Nic, co by nás mělo těšit. Vytvořil to člověk “K průmyslovému sněžení dochází v důsledku zvýšených emisí částic a vodní páry do atmosféry z továren, elektráren a dalších průmyslových zdrojů,” konstatuje odborný server In-počasí. Částice potom v kombinaci s vysokou vlhkostí a nízkou teplotou, který by měla být do -5 °C vytvoří dokonalé podmínky, aby se mohly kondenzovat a vzniknout sněhové srážky. Ty potom pozorujeme hlavně v průmyslových zónách nebo v jejich blízkosti. Jak konstatují meteorologové, toto sněžení je jednoznačně ovlivněno lidskou činností. Průmyslové zóny jednoduše dokáží vytvořit takové podmínky, že začne sněžit. Na tom nelze vidět nic moc pozitivního. Jde však o dokonalou ukázku toho, jak emise mohou ovlivňovat klimatické podmínky. Foto: Shutterstock [...]

Důchod v Česku už nebude pro každého. Kdo bude mít smůlu? Jde o datum narození

Ačkoliv se to nezdá, právě teď se hraje o budoucnost důchodů v České republice. Zejména o to, jak budou vysoké a jakým způsobem budou dostupné. Jedna část spektra nechce dělat žádné změny a tvrdí, že důchodový systém může běžet v této podobě dále. Dokonce by ráda na penzích ještě přidávala s tím, že pokud by náhodou nebyly peníze, tak si je jednoduše půjčí. A zaplatí to příští generace, případně dluh požere inflace, což je vlastně jedno a totéž. Všechno se to změní Druhá část spektra ovšem bojuje za prosazení důchodové reformy, v jejímž důsledku se však důchod stane méně dosažitelným. Je třeba tu promítnout veškeré možné kalkulace. Podle návrhu by například lidé narození kolem roku 1990 měli jít do důchodu v 67 letech. Dnešní dvacátníci potom až v 70 letech. A tak dále. Jde tu totiž o průměrnou dobu dožití, se kterou se bude nově počítat. Kalkuluje se s tím, že člověk by měl v průměru trávit v důchodu 21 let. Pakliže by budoucí generace odcházely stále v 65 letech, znamenalo by to, že doba jejich důchodu bude výrazně delší. A to už stát odmítá hradit. Zároveň ovšem platí, že pokud zvedneme věk pro odchod do důchodu třeba o těch pět let, znamená to, že se ho mnozí vůbec nedočkají, jelikož odejdou dříve, než tohoto věku dosáhnou. To samozřejmě platí už dnes, ovšem s navýšením se to bude týkat ještě většího počtu lidí. Důchodci budou muset počítat peníze. Zase to nějak pojede Nehledě na to, že v tomto věku každý rok práce navíc může člověka vyčerpávat a teoreticky mu snižovat hranici dožití. Samozřejmě jde o velmi nepříjemné počty, ale v hlavě by je tak nějak měl mít každý. Je třeba si uvědomit, že tu nejsme navěky. Čtěte také: Důchodcům za volantem hrozí zákaz řízení a pokuta 10 tisíc korun. Zapomínají na důležitou věc Situace kolem důchodů je každopádně zapeklitá. Jenže to platí prakticky pro kteroukoliv evropskou zemi. Navíc se o tom mluvilo už mnohokrát v historii a nakonec se to vždycky nějak zvládlo. Jak říká klasik, zdroje tu stále jsou, byť se za ně bude muset platit třeba i nějaký ten úrok. Foto: Shutterstock, zdroje: MPSV, Český rozhlas [...]