V posledních pár letech jsme si toho jako lidstvo prožili skutečně hodně, ale byly i temnější doby. Který rok je považován za nejhorší, který lidstvo zažilo? Harvardský profesor historie Michael McCormick je přesvědčen o tom, že to byl rok 536. Nejhorší možný rok, kdy žít. Co se tehdy vlastně stalo?
Záhadná mlha, která přišla přes noc, zastínila slunce
V roce 536 se stalo něco, co si málokdo z nás umí představit. Slunce přestalo na dlouhých 18 měsíců svítit, což způsobilo hladomor a rozsáhlou ekonomickou krizi. Následky vulkanické zimy, jak se někdy události říká, byly skutečně děsivé a dramatické. Slunce bylo stěží vidět. Podle svědectví vypadalo neustále jako v zatmění. Pokud si máme představit dobu temna, byl to právě tento rok.
Změna nastala přes noc. Z ničeho nic bylo slunce zahalené mlhou. Sice každý den pár hodin svítilo, ale nevydávalo jas ani teplo. Byzantský historik Procopius napsal: „Slunce vydávalo své světlo bez jasu, jako měsíc po celý rok”. Přišlo ochlazení a lidé marně čekali na teplé měsíce. V Číně a Mezopotámii v létě dokonce padal sníh. Většina úrody umrzla, lidé neměli co jíst a umírali po tisících. Chladné období trvalo dalších deset let. Lidé pocítili skutečnou beznaděj a mnoho z nich věřilo, že se blíží konec světa.
Dlouho se nevědělo, co tuto událost způsobilo
O tom, co se vlastně stalo, se dlouho vedly vášnivé diskuze. Některé teorie spojovaly mlhu, která zahalila Evropu, Blízký východ a Asii, s asteroidem nebo kometou. V posledních letech se vědci shodli, že nejpravděpodobněji byla mlha způsobená erupcí vulkánu na Islandu, při které bylo do vzduchu vychrleno velké množství sopečného popela.
Jisté je, že těchto tragických 18 měsíců bylo jen začátkem dalších katastrofických událostí. K období chladna, hladomoru a ekonomické krizi se přidaly morové epidemie, které usmrtily čtvrtinu Byzantské říše. Lidstvo se z těchto událostí vzpamatovávalo dlouho a někteří historici věří, že právě rok 536 byl začátkem konce některých říší.
Foto: Shutterstock, zdroje: History, BigThink
Tak hlavně, že se dotuje fotovoltaika a o jaderných elektrárnách, které by umožnily civilizaci fungovat i při opakování tohoto průšvihu se jen mluví.
Panebože, to snad není možný! Jak by nám to pomohlo, když by zemědělství prakticky přestalo existovat? Tohle přece není problém elektřiny ale problém výživy, potravin.. Jediná starost lidstva by byla sehnat něco do huby. A to navíc, tehdy mohlo být lidí na světě sotva pár milionů, teď jich je 7 mld. Elektrika je fakt to poslední, co by kdo řešil. Jinak jsem zásadním příznivcem a podporovatelem jaderné energetiky
Dnes a do budoucna – lidstvo ničí matku přírodu, faunu, flóru a sami sebe.Tak případné zatmění slunce na delší dobu, což lidstvu nepřeji, může i planetě pomoci
Lidstvo neničí samo sebe, ale je systematicky ničeno. Netřeba propadat sebemrskačství. Uměl bych vyjmenovat pár sviní z minulosti i současnosti co lidstvo vlekli a vlečou do pekel.
A v roce 538 zase zavládlo slunečno, občas polojasno. Říkala to Dolinová. Jo a ještě sněhánky byly…