Návštěvníci Turecka téměř jistě neminuli proslulé Pamukkale, tedy kopec pokrytý bílým travertinem a známý díky minerálním pramenům. Nedaleko odtud je však další pozoruhodnost – jeskyně, které se v minulosti přezdívalo brána do podsvětí.
Oběti bohům
Jen si to představte. Žijete v prvním století před naším letopočtem na území dnešního Turecka a jste svědky podivuhodného obřadu. Kněží vcházejí do tajemné jeskyně a sebou vedou jako obětiny voly.
Jakmile vstoupí do jeskyně, zvířata klesnou k zemi a zemřou. Kněží vycházejí ven zdraví a bez zranění.
Jeskyně zasvěcená Plutonovi
Při takové podívané by možná v existenci bohů či zlých démonů uvěřil i racionálně uvažující moderní člověk, natož lidé v období před naším letopočtem.
Lidé tak věřili, že jeskyně je branou do podsvětí, kterému podle římské mytologie vládl bůh Pluto. Proto mu vodili obětiny a celý rituál byl často sledován celou řadou diváků.
Znovuobjevení v roce 2013
Jeskyně se na dlouhá staletí ztratila a archeologové ji znovu objevili až v roce 2013. Vzhledem k tomu, že se z minulosti dochovala řada svědectví o „bráně do podsvětí“, vzbudila jeskyně samozřejmě velký zájem a vědci začali tento smrtící fenomén zkoumat.
Jednoduchá příčina
Za podivnými událostmi v jeskyni může stejný původce jako za bílé svahy Pamukkale. Oblast se totiž nachází na zlomu tektonických desek. A zatímco na Pamukkale se to projevilo vyvřením minerálních pramenů bohatých na vápník, které vytvářejí bílý povrch tohoto kopce, v jeskyni vznikl jiný efekt.
V jeskyni totiž ústí trhlina, ze které se dovnitř z hlubin země dostává oxid uhličitý. Otravu oxidem uhličitým (případně uhelnatým) všichni známe i z dnešní doby – není tedy nic záhadného na tom, že v jeskyni obětiny umíraly.
Zvířata ano, lidé ne?
Zůstává zodpovědět jedinou záhadu. Jak je možné, že obětní zvířata zemřela, zatímco kněží přežili?
I z minulosti máme dochované zmínky o tom, že lidé vcházející dovnitř se snažili moc nedýchat. Zřejmě tedy věděli o otráveném vzduchu uvnitř, případně jim vadil zápach. Zvířata to však vědět nemohla. Nadýchala se oxidu uhličitého a přiotrávená a zmatená si lehla na zem. Blízko země byla však koncentrace tohoto plynu ještě vyšší, a tak se volkové brzy zadusili. Zato lidé, kteří měli hlavu stále poměrně vysoko a vdechovali co nejméně, mohli ve zdraví jeskyni opustit.
Foto: Shutterstock, zdroj: Time, sciencealert
O tom jsem viděl dokument na Prima Zoom, je to pravda!!!!!!!!!!!!!