Vědci se snaží chytit obřího vládce oceánu. Líčí na něj past

Američtí vědci se rozhodli probádat dno oceánu a objevit záhadného hlubinného tvora. Museli na něj nalíčit past, zachytit se jim ho ovšem nepovedlo. Celý experiment tak naopak vznesl celou řadu otázek.

Co se nachází na dně oceánu?

Říká se, že je doposud prozkoumáno pouhých 5 procent světových oceánů. Voda nicméně zabírá až 70 procent zemského povrchu planety, a tak je jasné, že spousta míst je doposud neprobádaných. Mořští biologové Craig McClain a Clifton Nunnally z ústavu Louisiana Universities Marine Consortium proto chtěli přispět trochou poznání a rozhodli se, že se podívají na dno oceánu.

Jejich záměrem bylo zachytit tajemného tvora, jenž brázdí dna oceánů. To, zda takový tvor skutečně existuje, je stále jen předmětem mnoha spekulací. A odkrýt toto tajemství chtěli Američané pokusem, v rámci kterého nalíčili na záhadného tvora past.

Výzkumníci spustili do hloubky 2 kilometrů v Mexickém zálivu hned tři aligátoří mrtvoly, které měly přilákat tvory žijící na dně zálivu. Tyto mrtvoly byly ve vodě 51 dní a vědci zkoumali, jak s nimi mořští živočichové naloží.

Výsledek vědce překvapil

První aligátor byl zkonzumován prakticky okamžitě a to do 24 hodin. Společně se na tom podíleli obří izopodi, mrchožrouti nebo záhadné černé neidentifikované ryby. Rychlost konzumace ale vědce překvapila.

Osud druhého aligátora americké vědce šokoval. Po 51 dnech z něj zbyla jen načervenalá kostra. Na ní nebyla ani jedna šupina, což rozhodně není běžné. Vědci poté zjistili, že mrtvola aligátora byla rozložena kostěnými červy rodu Osedax. Později bylo zjištěno, že se jednalo o zcela nový druh tohoto červa.

Nejvíce otazníků se ale točí kolem poslední mrtvoly. Ta doposud nebyla nalezena, na jejím místě biologové našli pouze velkou díru v písku a zhruba 10 metrů od ní také závaží, které bylo k aligátorovi připevněno. Mrtvola se zkrátka ztratila, její osud tak je záhadou.

Foto: Shutterstock, zdroj: Earthlymission, MyScience, CNET

Nenechte si ujít

Čech vymyslel, jak topit bez topení. Ušetří desítky tisíc korun, udělat to může každý

Pro většinu domácností už účet za vytápění rodinného domu nebo bytu představuje jednu z největších položek z rozpočtu za celý rok. A to je zkrátka problém, který je třeba řešit. Ceny se dají výrazně srazit Stát s tím ovšem nic nedělá a jen vesele sleduje, jak tuzemští zákazníci čerpají nejdražší energie z celé Evropy. A co více, ještě jim to chce okořenit tím, že vyhoví nařízení EU, které počítá s tím, že se na domácí vytápění plynovým kotlem a uhlím zavedou emisní povolenky. Bude to znamenat další tisíce korun, které budete muset zaplatit, jak jsme informovali již dříve. Existují nicméně způsoby, kterými lze za topení výrazně ušetřit, a to klidně i 50 až 70 %. “Pakliže máte radiátory, je potřeba udělat si tepelný izolant. Stačí vám hliníková fólie, kterou radiátory obalíte. Topení bude ohřívat stěnu a fólie odrazí teplo zpět do místnosti,” říká pan Radek z Ostravy. Ještě lepší je podle něj ale využívat efekt slunečních dní, které přicházejí pravidelně i v zimě. “Jakmile se venku slunce objeví, okamžitě roztáhněte veškeré žaluzie a závěsy a nechte ho do prostoru proudit co nejvíce,” vysvětluje pan Radek. I v zimě vám tak může slunce dům krásně vyhřát. “Nejlepší je to samozřejmě tehdy, pokud máte okna na jih.“ Kontroly nepodceňujte Když už je topení třeba přeci jen zapnout, dělejte tak s rozmyslem. Nastavte si vyšší teplotu přes den a nižší přes noc. Ideálně potom vytápějte jen ty pokoje, ve kterých se ve dne vyskytujete. Pakliže chcete ušetřit, využívejte jen jednu místnost v domě. Čtěte také: Zákaz topení tímto dřevem. Kdo ho bude nadále používat, dostane mastnou pokutu Na čem se naopak šetřit nevyplácí, to jsou pravidelné kontroly kamen, kotle a otopné soustavy. Právě tam může docházet k nejrůznějším ztrátám, pokud něco nefunguje tak dobře, jak by mělo. Pakliže vlastníte kotel na tuhá paliva, můžete využít možnosti nasbírat si v lese klestí a vyrobit si z něj domácí brikety. Tímto způsobem potom můžete vytápět domácnost pohodlně zdarma. Foto: Shutterstock, Pixabay [...]

Kdo topí tímto způsobem, ten se brzy nedoplatí. Spousta domácností v Česku má obrovský problém, EU je hodila přes palubu

Sotva se Česká republika vymanila ze zajetí vysokých cen energií, které mimo jiné vedly k tomu, že zde spousta firem raději ukončila podnikání, respektive k tomu teď přistupují a navíc to znamenalo významnou zátěž pro domácnosti, už se chystají další velké nepříjemnosti. Jdou tvrdě do lidí Zatímco energetická krize byla vnějším šokem, na který bylo třeba reagovat a stát to řešil tak, že fakticky lidem energie dotoval, tudíž jim poskytoval peníze na uhrazení účtů, ať už formou příspěvku na bydlení nebo zastropováním cen elektřiny a plynu, dnes se chystáme omezit sami sebe, a to dosti nepochopitelným způsobem. Už nějakou dobu zde funguje systém emisních povolenek, který se týká výhradně firem. Ty si, zjednodušeně řečeno, musí kupovat povolenky na to, aby mohly vypustit určité množství emisí. S těmito povolenkami se ovšem čile obchoduje a dochází k nejrůznějším manipulacím s cenou. Podle některých názorů to ostatně částečně stálo za vznikem energetické krize. Namísto toho, aby se Evropská unie konečně poučila a tento systém zrušila, případně přepracovala, rozhodla se ho aplikovat i na samotné domácnosti, a to hned v několika rovinách. Předně se budou platit povolenky za natankované pohonné hmoty, ale také za to, že používáte zdroj vytápění vypouštějící určité emise. Zkrátka a dobře, pokud máte topení založeno na fosilních palivech, budete mít problém. “Ty mohou výrazně zasáhnout do celkových nákladů na vytápění,” prozradil analytik serveru Ušetřeno, Tomáš Vrňák. Plynové kotle jsou dost možná minulostí, protože budou příliš drahé. Je to velká podpásovka Zcela jednoznačně to odnesou ty domácností, které dodnes k vytápění používají uhlí, byť tak činí v povolených kotlích. Naplňuje se tak prognóza toho, že dalším krokem k likvidaci těchto zdrojů vytápění bude jejich významné zdražení. Dle odhadů se domácnosti vytápějící uhlím zdraží roční náklady až o 9000 Kč. Jenže pozor, tím to zdaleka nekončí. Úřady již potvrdily, že do kategorie produkující emise zařadí také plynové kotle, jež jsou v Česku velmi rozšířené. Za plyn si tady ročně připlatíte v průměru 5000 Kč, což není vůbec málo. “Já nerozumím tomu, jakou chorou mysl může něco takového napadnout. Zdražit vlastním lidem topení jen kvůli nějakému úřednímu úkonu, to je prostě síla,” říká pan Tomáš, který je majitelem plynového kotle. “Vždyť jsem na něj ještě před čtyřmi lety dostal dotaci 20 tisíc korun, tak co tohle má znamenat?“ Čtěte také: Čechům chtějí sebrat plynové kotle. Už se to rozjelo, lidé nevěří vlastním očím Je zcela evidentní, že EU se skrz tuzemské úřady bude snažit na domácnosti tlačit, aby přešly na údajně energeticky efektivní zdroje vytápění. Tím je myšleno především tepelné čerpadlo. Jenže kromě toho, že je drahé, se také ukazuje, že v tuzemských podmínkách nefunguje vždy zdaleka tak dobře, jak se říká. Foto: Shutterstock [...]

Češi mají doma běžnou věc z dob bolševika. Kdo ji najde, dostane 1,2 milionu korun na ruku

Snaha o docílení bohatství je u řady lidí obrovská. Leckdy se ale vůbec nesetká s úspěchem. Pravdou totiž je, že větší obnos peněz ve společnosti může držet jen určité procento jedinců. Pakliže by všichni lidé měli moc peněz, vedlo by to akorát k inflaci a tomu, že nikdo nebude chtít pracovat. Co se za to dalo koupit Přesto se ale alespoň na chvíli můžete cítit jako boháči. V České republice je totiž velmi specifická situace se sběratelstvím. Lidé jsou tu ochotni za nejrůznější vzácné kousky platit doslova horentní sumy. To se v posledních letech ještě více prohloubilo. Opravdu velký zájem je momentálně o takzvané tuzexové poukázky, kterým se za minulého režimu neřeklo jinak než bony. Tehdy šlo o to, že jste si za tyto poukázky mohli koupit zahraniční zboží v takzvaných Tuzexech. Tyto papírky se tedy cenily zlatem a také se s nimi hojně obchodovalo, takříkajíc vexklovalo. Taxa ve 2. polovině 80. let byla 5 Kčs za 1 bon, přičemž průměrná mzda Čechoslováka byla kolem 2 tisíc korun měsíčně. A pokud jste chtěli mít pravé džíny z Tuzexu, tak stály zhruba 100 až 120 bonů,” napsal k tomu Český rozhlas. Takto vypadají odběrní poukazy z Tuzexu. Může je mít kdokoliv Potom se na bony úspěšně zapomnělo, avšak po desítkách let začínají mít opět relevanci. Jsou totiž dostatečně staré, aby se o ně zajímali sběratelé. Navíc jich notně ubylo, protože je mnozí vyhodili nebo je skladují v krabici od bot někde na půdě. Čtěte také: Spořicí účty už zase Čechům prodělávají peníze. Je tu ale možnost, kde se dá pořádně vydělat Něco takového dnes ale může představovat velký poklad. Obyčejný bon v hodnotě 50 haléřů se totiž nedávno vydražil za neuvěřitelných 1,26 milionu korun. “Ceny ještě porostou, takže je otázkou, zda je prodávat teď nebo ještě třeba deset let počkat,” říká pro server Mix24.cz pan Miloš Páral, který se sběratelství v tomto segmentu věnuje. Foto: Shutterstock [...]