Bylo by logické, kdyby se koronavirus nejpravděpodobněji šířil kašláním nebo kýcháním. Obě tyto činnosti každopádně patří mezi velmi rizikové, obzvlášť když zúčastnění nemají nasazené roušky či respirátory. Přesto se však podle nejnovějších poznatků je pravděpodobnější nákaza jiným způsobem. Vědci z University of Cambridge provedli rozsáhlou studii, v rámci které zjistili, že ještě rizikovější aktivitou než kašlání je prosté mluvení. To může být problém, protože lidé rozhodně častěji mluví než kašlou.
Běžná činnost ohrožuje nejvíce
K tomuto závěru vědci dospěli na základě komplikovaných matematických modelů, které sestavil jeden z největších odborníků na mechaniku tekutin, Pedro Magalhães de Oliveira. Na základě těchto modelů výzkumníci dokázali zkoumat rozšíření aerosolu, který se uvolňuje z dýchacích cest nakaženého člověka. Zohledněna přitom byla velikost místnosti, ventilace, počet účastníků či to, zda mají nasazenou roušku.
Vědce docela překvapilo, když zjistili, že větší kapénky uvolněné při kašli padaly rychle dolů, aniž by překonaly delší vzdálenost. Naopak menší kapénky, které se uvolňují zejména při mluvení, měly tendenci přenosu do delší vzdálenosti, a to až do dvou metrů. Ve vzduchu se totiž dokázaly udržet podstatně déle.
“Mluvení patří mezi velmi rizikové faktory a je třeba ho brát vážně, protože při něm vznikají mnohem jemnější částice než při kašli. Ty pak mohou zamořit ovzduší na více než hodinu v množství, které po tuto dobu může vyvolat nákazu,” upozornil matematik Pedro Magalhães de Oliveira.
Kapénky mohou v místnosti poletovat i hodinu
Vědci se také pokusili změřit, kdy množství infekčního aerosolu v prostoru klesne na bezpečnou úroveň. Zatímco po krátkém kašli vymizí kapénky za jednu až sedm minut, v případě půlminutového hovoru to může trvat až půl hodiny. Dokonce i po jedné hodině od rozhovoru se v místnosti mohou nacházet nebezpečné kapénky. Klíčem k redukci rizika je pravidelné větrání. Naopak nevětrané místnosti jsou doslova semeništěm viru.
“Náš výzkum dokazuje riziko, které je spojeno s uzavřenými prostory, ve kterých se neustále mluví, ať už je to přednášková aula nebo restaurace,” konstatují vědci ve své studii. Upozorňují na nutnost větrání a také používání roušek s více vrstvami nebo nejlépe respirátorů.
Foto: Shutterstock