Velké české banky mají problém. Vyhazují zaměstnance a ruší pobočky

Jednou z velkých otázek, které se aktuálně řeší, je budoucnost klasického bankovnictví. Stejně jako spousta dalších oblastí, také banky se totiž velmi rychle přesunuly do digitálního prostředí. Dnes má každý své účty kdykoliv po ruce v mobilním bankovnictví, kam mu chodí i nejrůznější nabídky a může tam rovnou uzavírat a podepisovat smlouvy.

Nečekané výzvy pro banky

Vždyť se sami sebe zeptejte, kdy jste naposledy navštívili pobočku některé banky. A když už jste tak učinili, bylo to obvykle proto, že banka měla něco nedoladěného a z nepochopitelného důvodu nedokázala banální věc vyřešit online. Pro banky jde na jednu stranu o výhodu, ovšem na straně druhé začínají pozorovat určité nedostatky tohoto konceptu, které jsou ale hlavně na jejich straně.

Jedním z nich je například ztráta osobního vztahu s klientem. Zatímco dříve jste chodili na jednu pobočku, často k jednomu poradci, třeba desítky let, dnes vše řešíte anonymně přes aplikaci, a když jiná banka spustí zajímavou akci, můžete k ní prakticky okamžitě přejít, protože ani založení nového účtu už není vázáno na pobočku, ale můžete ho udělat na dálku.

Spolu s tímto trendem byl však zahájen ústup od klasického bankovnictví. Abyste dnes rozjeli finanční aplikaci, přes kterou mohou lidé řešit své peníze, nemusíte hned složitě zakládat bankovní dům. Skvělým příkladem je třeba Revolut, který mnozí mladí používají jako primární účet i platební nástroj, a to proto, že má skvělé služby, je levný a velmi intuitivní. Přitom často ani neví, kde tato společnost sídlí a že v Česku nemá žádnou pobočku.

Tyto finanční aplikace se přitom dokáží vyvíjet velmi rychle a reagovat tak na požadavky doby. Na rozdíl od bank. Ty se pohybují pomalu a na nové trendy zareagují obvykle s mnohaletým zpožděním, kdy už jim ujel vlak. Jako třeba v případě kryptoměn, které jsou na Revolutu vesele k dispozici již roky, ale české banky je neustále vidí jako něco nežádoucího a blokují platby s nimi spojené.

Bude to jen komodita

Na sociální síti X teď finanční influencer Vojta Žižka rozjel velmi zajímavou diskuzi svým příspěvkem: “V České spořitelně se chystá propouštění a v budoucnu nejspíš další uzavíráni poboček, budou následovat i další bankovní domy?”

Podle něj musí banky vyřešit zásadní problém, a to aby se z jejich služeb nestala zaměnitelná online komodita, jako jsou třeba nízkonákladové aerolinky nebo mobilní operátoři. Mezi těmito službami už se nerozhodujeme na základě značek, ale jen a pouze podle ceny, což je pro společnosti vždy velký problém, jelikož to vytváří neustálý tlak na jejich marže a efektivitu. Naopak, společnost se silnou značkou si může dovolit poskytovat i dražší služby, jelikož mají určitou jistotu, že jim zákazník ve vteřině neuteče jinam, kde je to o pár korun levnější.

Čtěte také: Banky dělají Čechům hroznou věc. Většina si to neuvědomí a přijde o velké peníze

Podle řady diskutujících jde však o předem prohraný boj. Je to ostatně vidět i v tom, že řada bank na českém trhu raději končí, než aby se do složité transformace pouštěla. Těm největším nakonec nezbude než to zkusit, ale je možné, že tu nakonec zůstanou ve značně osekané podobě, kdy jim jiná motivace než cenová jednoduše nezbyde.

Foto: Shutterstock

Nenechte si ujít

Česká spořitelna rozzuřila klienty. Banka jim udělala něco, co se prostě nedělá

Na stůl se v České republice vrací jedno staré, ale velmi nepříjemné téma. Mnozí už si přitom mysleli, že tato otázka je jednou provždy vyřešené. Podle všeho ale není a jmenuje se bankovní poplatky. Ačkoliv je někteří lidé zdánlivě neplatí, rozhodně nezmizely zcela. Některé jsou například skryté a další míří na lidi, kteří je dlouhodobě neřeší, ovšem jednoho dne jim dojde trpělivost. Naperou vám poplatky Je až překvapivé, kolik stále existuje lidí, kteří v této době platí za běžné služby, jako je například vedení bankovního účtu, případně výběr hotovosti z bankomatu. Tito jedinci doslova cpou do chřtánu bance obrovské finanční sumy. Pak jim to ale jednoho krásného dne přeci jen dojde, a začne být zle. “Nechápu, proč jsem jako pitomá přes třicet let stále u České spořitelny. Neustále poplatky za vedení účtu, za SMS a za výběr z cizího bankomatu mi právě odečetli 40 Kč?” umístila příspěvek na své sociální sítě vlivná influencerka Jana Dubová. Zjevně tu došlo k tomu, že banka jí účtovala za výběr z cizího bankomatu určitou sumu. To se v některých případech stává, ovšem dotyčná se pak přiznala k tomu, že to vše se stalo v rámci účtu, za který každý měsíc platí 109 Kč, a to aniž by měla k dispozici jakoukoliv nadstandardní službu. Prostě konzumovala stejnou službu jako všichni ostatní, kteří měli nejen vedení, ale i výběr z bankomatu zdarma. Jak je to možné? Velké banky kdysi ustoupily nátlaku těch menších, které zde rozjely trend bezplatných účtů. Dříve se u nich totiž platilo za všechno a ještě podstatně více. Vtip byl ale v tom, že abyste dosáhli na lepší podmínky, museli jste dojít do banky, a tam si to domluvit, případně si rovnou založit bezplatný účet. Pokud si nedáte pozor, budete platit nehorázné peníze. Prostě si na vás smlsnou Česká spořitelna dobře věděla, že pokud to neudělá automaticky plošně na všech účtech, vydělá na tom velké peníze. A tady jsou dozvuky celé této záležitosti. Někteří lidé celé roky platili každoročně vysoké poplatky, aniž by to řešili. A mnozí stále platí. “V České spořitelně jim určitě nejde o blaho klientů. Budou se vám pokoušet dávat ty nejméně výhodné podmínky, dokud se neozvete,” říká jeden z diskutujících. “Ale i když se ozvete, tak hodně přeplatíte třeba na poplatcích na kurzové převody apod.“ Čtěte také: Velká kontrola bankovních účtů v Česku začíná. Budete prokazovat, kolik jste si našetřili peněz Banky přitom v tuzemsku vystrkují růžky stále více. V poslední době se hodně mluví o tom, že uměle drží na hoře úrokové sazby na hypotečních úvěrech, čímž lidem značně prodražují bydlení. Úroky už měly být podstatně níže. A tady obvykle nejde o stovky, ale tisíce korun měsíčně. Foto: Shutterstock [...]

V Česku začal padat podivný sníh. Meteorologové nevěří vlastním očím, tohle není vůbec dobré

Mohlo by se zdát, že sníh je pouze jeden, byť každý dobře ví, že může být mokrý nebo příjemný prašan. Hodně záleží také na hustotě sněžení, venkovní teplotě i na tom, jak dlouho se sněhová pokrývka na zemi udrží. Dochází k tomu stále častěji V České republice však byl v minulých dnech zaznamenán zvláštní jev, který meteorology znepokojil. Svým způsobem totiž souvisí s klimatickou změnou a budeme ho pozorovat stále častěji. Jde však spíše o ponurou vizi, a to jak vizuálně, tak i svými důsledky. Řeč není o ničem menším než průmyslovém sněhu. To bylo v minulých týdnech evidováno na několika místech v Česku. Nejsilnější bylo pravděpodobně v Šumperku, kde napadla poměrně hustá pokrývka. “Je velmi lokální, ale nezřídka takto napadne i několik cm sněhu. V extrémních případech i několik desítek cm za delší dobu,” uvedl k tomu Český hydrometeorologický ústav. Známy jsou dokonce i případy, kdy napadne několik desítek centimetrů průmyslového sněhu. V Česku sněžilo v důsledku průmyslové činnosti. Nic, co by nás mělo těšit. Vytvořil to člověk “K průmyslovému sněžení dochází v důsledku zvýšených emisí částic a vodní páry do atmosféry z továren, elektráren a dalších průmyslových zdrojů,” konstatuje odborný server In-počasí. Částice potom v kombinaci s vysokou vlhkostí a nízkou teplotou, který by měla být do -5 °C vytvoří dokonalé podmínky, aby se mohly kondenzovat a vzniknout sněhové srážky. Ty potom pozorujeme hlavně v průmyslových zónách nebo v jejich blízkosti. Jak konstatují meteorologové, toto sněžení je jednoznačně ovlivněno lidskou činností. Průmyslové zóny jednoduše dokáží vytvořit takové podmínky, že začne sněžit. Na tom nelze vidět nic moc pozitivního. Jde však o dokonalou ukázku toho, jak emise mohou ovlivňovat klimatické podmínky. Foto: Shutterstock [...]

Důchod v Česku už nebude pro každého. Kdo bude mít smůlu? Jde o datum narození

Ačkoliv se to nezdá, právě teď se hraje o budoucnost důchodů v České republice. Zejména o to, jak budou vysoké a jakým způsobem budou dostupné. Jedna část spektra nechce dělat žádné změny a tvrdí, že důchodový systém může běžet v této podobě dále. Dokonce by ráda na penzích ještě přidávala s tím, že pokud by náhodou nebyly peníze, tak si je jednoduše půjčí. A zaplatí to příští generace, případně dluh požere inflace, což je vlastně jedno a totéž. Všechno se to změní Druhá část spektra ovšem bojuje za prosazení důchodové reformy, v jejímž důsledku se však důchod stane méně dosažitelným. Je třeba tu promítnout veškeré možné kalkulace. Podle návrhu by například lidé narození kolem roku 1990 měli jít do důchodu v 67 letech. Dnešní dvacátníci potom až v 70 letech. A tak dále. Jde tu totiž o průměrnou dobu dožití, se kterou se bude nově počítat. Kalkuluje se s tím, že člověk by měl v průměru trávit v důchodu 21 let. Pakliže by budoucí generace odcházely stále v 65 letech, znamenalo by to, že doba jejich důchodu bude výrazně delší. A to už stát odmítá hradit. Zároveň ovšem platí, že pokud zvedneme věk pro odchod do důchodu třeba o těch pět let, znamená to, že se ho mnozí vůbec nedočkají, jelikož odejdou dříve, než tohoto věku dosáhnou. To samozřejmě platí už dnes, ovšem s navýšením se to bude týkat ještě většího počtu lidí. Důchodci budou muset počítat peníze. Zase to nějak pojede Nehledě na to, že v tomto věku každý rok práce navíc může člověka vyčerpávat a teoreticky mu snižovat hranici dožití. Samozřejmě jde o velmi nepříjemné počty, ale v hlavě by je tak nějak měl mít každý. Je třeba si uvědomit, že tu nejsme navěky. Čtěte také: Důchodcům za volantem hrozí zákaz řízení a pokuta 10 tisíc korun. Zapomínají na důležitou věc Situace kolem důchodů je každopádně zapeklitá. Jenže to platí prakticky pro kteroukoliv evropskou zemi. Navíc se o tom mluvilo už mnohokrát v historii a nakonec se to vždycky nějak zvládlo. Jak říká klasik, zdroje tu stále jsou, byť se za ně bude muset platit třeba i nějaký ten úrok. Foto: Shutterstock, zdroje: MPSV, Český rozhlas [...]