Renomovaný pneumolog Vladimír Koblížek pracuje spolu se svým týmem na studii pacientů, kteří prodělali onemocnění Covid-19. Je tak jedním z nejlépe informovaných lidí v České republice, co se tohoto onemocnění týká. Jeho poznatky jsou znepokojující a právě na jejich základě odmítá výzvy svých kolegů, kteří by se nejraději vrátili k běžnému životu a covid už moc neřešili.
Kolegů si vážím, ale mluvit by o covidu neměli
Koblížek odmítá, že by koronavirus byl nějakou chřipečkou a vadí mu také stále častěji používaný výraz zemřít s covidem. “Považuji to za sociální darwinismus hodný fašistického přístupu,” uvedl pneumolog v rozhovoru pro idnes.cz. Na výzvy svých lékařských kolegů z jiných oborů už začíná být alergický. Vadí mu, že epidemii zlehčují a neuvědomují si její důsledky. “A to zejména proto, že tato slova zaznívala z úst lidí, kterých si vážím, tedy od onkologů, kardiologů nebo stomatologů,” uvedl Koblíček. Přímo se tak opřel do otevřeného dopisu, který inicioval Roman Šmucler spolu s Janem Pirkem. V něm vládu vyzývají, aby zrušila restriktivní opatření či povinnost nosit roušky. Jejich názory ale už tvrdě odmítl ministr zdravotnictví Roman Prymula jako nezodpovědné. Docent Koblížek s ním v tomto směru souhlasí.
“Jsou to velmi inteligentní lidé, ale asi se nechali svést tím, že si myslí, že o virových infekcích horních dýchacích cest všechno víme z lékařské fakulty. Ale to já si nemyslím. Podle mě by o tom měli mluvit virologové, protože to chřipečka není v žádném případě,” řekl Vladimír Koblížek.
Jako příklad uvádí jednoho svého pacienta, který přitom byl léčen ambulantně a nebyl hospitalizován. “Doktor Skála, který se mu ozval, byl prvním lékařem, který ho fyzicky po třech měsících po onemocnění covidem kontaktoval. A tento čtyřicetiletý pacient říkal, že mu bylo tak špatně, že uvažoval o tom, že zcela vážně sepíše závěť. Jeho žena na tom byla o něco lépe, ale ta zase říkala, že jí bolely všechny vlasy na hlavě.”
Srovnávejme s prasečí chřipkou
Podle Koblížka je koronavirus s běžnou chřipkou naprosto nesrovnatelný. Když už bychom chtěli lajnovat paralely, pak se podle něj nabízí spíše prasečí chřipka. “Kdybychom třeba vzali tu hnusnou prasečí chřipku, která tady proběhla před několika lety – a ta byla brutální, a podívali se na její následky na populaci, kdyby se neočkovalo a nebyla by antivirotika, tak se tomu možná covid trochu přiblíží.”
Pneumolog Koblížek na základě dosavadních výsledků své studie konstatuje, že pacienti mají poměrně vážné problémy i poté, co se samotného koronaviru zbaví. Velká část z nich má významné změny na plicích, které se u chřipky nevyskytují. U celých 38 % pacientů po prodělání koronaviru byla konstatována porucha difúze kyslíku v plíci. I tři měsíce po vyléčení tak má velká část pacientů poruchu výměny kyslíku.
Foto: Shutterstock
