Za péči pro důchodce musí nově platit jejich děti. Bude se jim to strhávat z platu

Jednoho dne tak dopadnou všichni, kdo dosáhnou určitého věku. Zkrátka už se o sebe nedokáží postarat a potřebují nějakou tu péči. Od toho jsou tu například domovy důchodců, případně pečovatelské domy nebo nejrůznější další služby.

Péče začíná být stále důležitější

Jedno však mají všechny tyto instituce společné. Jsou velmi drahé a jejich cena neustále roste. Je to dáno hlavně tím, že zdražuje cena bydlení jako takového a navíc se ještě navyšují platy, což pro pečovatelský personál platí dvojnásob, jelikož to nikdo nechce dělat.

Není tedy výjimkou, že místo v takovém domě nepokryje ani důchod či dodatečné sociální dávky. A důchodci si v takovém případě musí připlácet, jinak mají jednoduše smůlu. V České republice za ně často platí třeba i jejich děti, avšak na dobrovolné bázi.

To v Německu to vzali doslova z gruntu a ratolesti zde svého druhu přebírají finanční zodpovědnost za své rodiče, byť zatím jen od určité částky. “Od začátku roku 2020 musí děti za své rodiče odkázané na institucionální péči platit podporu, a to ve chvíli, kdy jejich roční mzda přesáhne 100 tisíc euro,” uvádí server Verbraucherzentrale.

Ona hranice 100 tisíc euro, tedy přibližně 2,5 milionu korun, se zdá být vysoká. Ovšem je třeba dodat, že je míněn hrubý příjem. A kdo takového v Německu dosáhne, podléhá už tak přibližně 50% zdanění, kam se počítá i sociální a zdravotní pojištění.

Seberou vám nemalé peníze

Vlastně by se dalo vycházet z toho, že stát má své potřeby pokrývat z takto vysokých daní a odvodů pro lépe vydělávající. Jenže on je podojí ještě podstatně více. Jakmile tedy někdo vydělává ekvivalent přibližně 200 tisíc hrubého a jeho rodiče jsou odkázáni na péči, kterou nejsou schopni zcela hradit, aktivuje se zajímavý mechanismus, který popisuje server Finanztip.

V takovém případě je vám ponecháno 2000 euro čistého jako základní příjem. Zbylý čistý příjem se vezme a rozdělí poměrem 50:50. Jedna polovina připadne právě na sociální péči pro rodiče a tu druhou vám stát vrátí.

Čtěte také: Důchodci v Česku jsou nahraní. Mají odevzdat své domy a byty, jinak to prý nejde

Pakliže bychom vzali právě hraniční plat ve výši 100 tisíc euro, znamenalo by to, že dotyčnému zbude přibližně 30 tisíc euro. Efektivně jde o zdanění ve výši 70 %. To je velká nepříjemnost a nezbývá než doufat, že v České republice nebude ještě dlouho zavedena.

Foto: Shutterstock

Nenechte si ujít

Tahle práce je v roce 2025 v Česku zakázána. Jurečka jde po všech, kdo ji dělají

Státu začíná stále více vadit určitý typ práce, která má v České republice značnou tradici. Nejde o nic menšího než takzvanou nelegální práci, skrz kterou státu unikají obrovské sumy peněz. A to v době, kdy by je jednoznačně potřeboval. Bude se postupovat tvrdě Není tedy divu, že Ministerstvo práce a sociálních věcí chce navýšit kontroly tohoto nežádoucího typu práce, a ještě více zpřísnit sankce. Samotné firmy, které něco podobného praktikují, mají být odrazeny novým opatřením, které počítá s tím, že po odhalení ze strany inspektorátu práce se vše zveřejnění spolu s patřičnými detaily. “Zveřejnění těchto údajů bude mít zejména odrazující efekt. Mnohé právnické a fyzické osoby totiž odmítají spolupracovat s těmi, kteří porušují právní předpisy, a je tedy v zájmu všech subjektů jednat tak, aby k umožnění výkonu nelegální práce nedocházelo,” uvádí ministerstvo práce, podle kterého to má pomoci s orientací nejen potenciálním zaměstnancům, ale především široké veřejnosti. Tím je tak trochu řečeno, že takové firmy mohou být ostrakizovány. Další novinkou je potom skutečnost, že inspektoři už nebudou při kontrolách bezzubí, ale budou moci pořizovat skryté audiovizuální nahrávky, které potom mohou použít jako důkaz a podepření svého rozhodnutí. Kdo pracuje na černo nebo “švarc”, bude mít velké problémy. Posvítí si také na švarcsystém Co je do budoucna také problematické a co se bude zcela jistě více kontrolovat, to je takzvaná práce v rámci švarcsystému. Tady sice nejde o vyloženě nelegální práci, ovšem jde tu o zaměňování samostatně výdělečné činnosti s klasickým zaměstnáním. Pokud je někdo zaměstnanec, požívá mnohem vyšší ochrany a také se na něj vztahují jasné předpisy o zdanění a odvodech. Ty jsou přitom poměrně vysoké. Některé firmy to proto obcházejí tím, že svým pracovníkům nedají klasickou zaměstnaneckou smlouvu, ale nechají je u sebe pracovat jako OSVČ. Čtěte také: Práce bude nově 6 dní v týdnu. Jde do tuhého, lidí je málo a firmy potřebují vyrábět Nové metody, které bude moci inspektorát práce používat, přitom mohou odhalit i švarcsystém. V takovém případě nehrozí pokuta jen samotné společnosti, ale i samotnému pracovníkovi. Odhaduje se přitom, že takto v České republice pracují stovky tisíc lidí. A je to problém i proto, že si platí jen minimální důchodové pojištění, a pak se diví, že mají tak nízkou penzi. Foto: Shutterstock, zdroje: ODOK, SUIP, Úřad práce, MPSV [...]

Už je to tady. Do práce se bude chodit jen 4 dny v týdnu, v pátek budete mít volno

Zaměstnanci stále více zdůrazňují, že už se jim nechce pracovat pět dní v týdnu, jako to bylo dosud obvyklé. Ba právě naopak, potřebují ubrat, jelikož je toho na ně příliš. Jde o vyvážení času, který trávíme v práci a který můžeme věnovat sobě samým, například svým koníčkům nebo rodině. Poměr práce a zábavy je třeba vyvážit Ať už chceme nebo ne, dnes to tak úplně vyvážené není a v práci trávíme více času, než čímkoliv jiným. Ale kvůli čemu? Abychom potom dostali svých 40 tisíc korun, což sotva stačí na uhrazení základních potřeb? Mnozí se začínají ptát, zda je tohle něco, co si od života žádají. “Popravdě, měla jsem ze zaměstnání hrůzu, protože jsem to viděla na svých rodičích. Každý den přišli domů v šest večer úplně zdrchaní, a jediné, na co se zmohli, je kydnout se před televizi a potom se odvalit do postele,” líčí 30letá Karolína, která před časem dokončila studium na vysoké škole. “Když jsem tedy začala obcházet pracovní pohovory, vždy jsem dávala najevo, že chci plný úvazek, ale jen na čtyři dny v týdnu, více prostě nezvládnu.“ Na většině míst na ní hleděli s otevřenou pusou, a mnoho pochopení zde nenašla. Potom ale přeci jen objevila firmu, kde na něco takového dokázali přistoupit. Je to tam prý běžnou praxí a lidé tu mají pátky volné. Češi už to 5 dní v práci moc nezvládají, chtějí úlevu. Dny práce ubývají Podobný přístup razí v České republice stále více společností. Následujeme tak zahraniční země, kde se tento model začal etablovat ještě dříve. Mnohde ostatně se 4denním pracovním týdnem koketují v mnohem větší míře a už prováděli i podrobnější testy, jako třeba ve Velké Británii nebo ve Španělsku. Obecně se ukázalo, že je to zcela jistě možná cesta. Vyšlo totiž najevo, že lidé jsou schopni za čtyři dny plného nasazení odpracovat stejné penzum práce jako v případě pěti dnů, kdy jsou ale unavení a nemotivovaní. Čtěte také: Kdo dělá tuhle práci, schytá pořádnou pokutu. Jurečka do toho jde tvrdě, Češi jsou v úzkých Například v Polsku tamní ministerstvo práce předložilo návrh na zkrácení pracovní doby. Teď se mluví o tom, zda to udělal každý den menším počtem hodin nebo jedním volným dnem navíc. Šlo by ostatně o pokračování trendu, který už byl nastolen dříve, kdy se pracovalo šest dní v týdnu. To už dnes také není představitelné. Foto: Shutterstock [...]

Za péči pro důchodce musí nově platit jejich děti. Bude se jim to strhávat z platu

Jednoho dne tak dopadnou všichni, kdo dosáhnou určitého věku. Zkrátka už se o sebe nedokáží postarat a potřebují nějakou tu péči. Od toho jsou tu například domovy důchodců, případně pečovatelské domy nebo nejrůznější další služby. Péče začíná být stále důležitější Jedno však mají všechny tyto instituce společné. Jsou velmi drahé a jejich cena neustále roste. Je to dáno hlavně tím, že zdražuje cena bydlení jako takového a navíc se ještě navyšují platy, což pro pečovatelský personál platí dvojnásob, jelikož to nikdo nechce dělat. Není tedy výjimkou, že místo v takovém domě nepokryje ani důchod či dodatečné sociální dávky. A důchodci si v takovém případě musí připlácet, jinak mají jednoduše smůlu. V České republice za ně často platí třeba i jejich děti, avšak na dobrovolné bázi. To v Německu to vzali doslova z gruntu a ratolesti zde svého druhu přebírají finanční zodpovědnost za své rodiče, byť zatím jen od určité částky. “Od začátku roku 2020 musí děti za své rodiče odkázané na institucionální péči platit podporu, a to ve chvíli, kdy jejich roční mzda přesáhne 100 tisíc euro,” uvádí server Verbraucherzentrale. Ona hranice 100 tisíc euro, tedy přibližně 2,5 milionu korun, se zdá být vysoká. Ovšem je třeba dodat, že je míněn hrubý příjem. A kdo takového v Německu dosáhne, podléhá už tak přibližně 50% zdanění, kam se počítá i sociální a zdravotní pojištění. Seberou vám nemalé peníze Vlastně by se dalo vycházet z toho, že stát má své potřeby pokrývat z takto vysokých daní a odvodů pro lépe vydělávající. Jenže on je podojí ještě podstatně více. Jakmile tedy někdo vydělává ekvivalent přibližně 200 tisíc hrubého a jeho rodiče jsou odkázáni na péči, kterou nejsou schopni zcela hradit, aktivuje se zajímavý mechanismus, který popisuje server Finanztip. V takovém případě je vám ponecháno 2000 euro čistého jako základní příjem. Zbylý čistý příjem se vezme a rozdělí poměrem 50:50. Jedna polovina připadne právě na sociální péči pro rodiče a tu druhou vám stát vrátí. Čtěte také: Důchodci v Česku jsou nahraní. Mají odevzdat své domy a byty, jinak to prý nejde Pakliže bychom vzali právě hraniční plat ve výši 100 tisíc euro, znamenalo by to, že dotyčnému zbude přibližně 30 tisíc euro. Efektivně jde o zdanění ve výši 70 %. To je velká nepříjemnost a nezbývá než doufat, že v České republice nebude ještě dlouho zavedena. Foto: Shutterstock [...]